1.- Vodní proud a elektrický proud. 2.- Ohmuv zákon 3.- O elektrické ipráci. 4.- Počítadla elektrického proudit. 5.- O elektrickém světle. 6.- Stejnosměrný a střídavý proud. 7.- Transformátory. 8.- Instalace elektrického vedení. 9.- Elektrické stroje. 10.- Elektromotory. 11.- Elektřina
Stroje střídavý proud
mají místo kollektoru jednoduché souvislé krouž
ky, jimiž proud pomocí kartáčků odvádí nebo
někdy přivádí. Zna
mená tolik, již jakýchkoli příčin nelze
vyrobeného proudu hned použiti, lze jej jaksi
„uschovati“ akkumulátorech dobu, kdy pro
něj jest použití. 1-
le soustavou měděných proužků,
isolovaně uložených kol hřídele. Ji-
skří-li někdy kollektor při 120 440 voltech na
pětí, jiskřil při napětí větším, příklad
při 3000 Voltech již stále tak silně, že
by .lze
použiti jedině proudu akkumulátorů, jako ku
pohonu elektr. Tam
vchází kollektoru proud stejnosměrný, který
se jím přeměňuje střídávý, obíhající vinutí
stroje.
Jedinou výhodou stejnosměrného proudu jest
ta, možno jím nabíjeti akkumulátory.19
do sítě, stroji samotném však jest proud
střídavý, jeho děje se-1, zv. některých případech pak. platí pro
stejnosměrné dynamo stroj výrobu prou
du, platí obráceně pro stejnosměrný motor. první pohled poznáme vždy stroj (ať
dynamo, motor) stejnosměrný "proud po
dle toho, kollektor, vždy opačné straně
hřídele, než řemenice.
Stejnosměrný, proud možno přirovnati,' ač
málo populárně, práci strojní pušky,
jež chrlila koule stále jedno mísito ne
přetržitém sledu. Následkem jiskření jest, jednak špatný
effekt stroje, jednak brzké opotřebení . autodrožek, nebo osvětlování,
když stroje noci stojí, atd.
Z nevýhod proudu stejnosměrného jest hlav
ní ta, nelze strojem vyrobiti proudu
s Vinno jest právě to, že
k usměrnění jest nutný kollektor, ten nelze se-
strojiti nikdy tak, aby při vysokém napjetí e-
j Jiskření jest úkaz známý každému
kdo měl dělati motorem stejnosměrný
proud.stroj byl pro praktickou potřebu prostě ne-
.kařtáčků
i kollektoru, velmi drahé součásti stroje
