1.- Vodní proud a elektrický proud. 2.- Ohmuv zákon 3.- O elektrické ipráci. 4.- Počítadla elektrického proudit. 5.- O elektrickém světle. 6.- Stejnosměrný a střídavý proud. 7.- Transformátory. 8.- Instalace elektrického vedení. 9.- Elektrické stroje. 10.- Elektromotory. 11.- Elektřina
Stejnosměrný, proud možno přirovnati,' ač
málo populárně, práci strojní pušky,
jež chrlila koule stále jedno mísito ne
přetržitém sledu. Zna
mená tolik, již jakýchkoli příčin nelze
vyrobeného proudu hned použiti, lze jej jaksi
„uschovati“ akkumulátorech dobu, kdy pro
něj jest použití. 1-
le soustavou měděných proužků,
isolovaně uložených kol hřídele. Ji-
skří-li někdy kollektor při 120 440 voltech na
pětí, jiskřil při napětí větším, příklad
při 3000 Voltech již stále tak silně, že
by . Stroje střídavý proud
mají místo kollektoru jednoduché souvislé krouž
ky, jimiž proud pomocí kartáčků odvádí nebo
někdy přivádí.
Jedinou výhodou stejnosměrného proudu jest
ta, možno jím nabíjeti akkumulátory. Tam
vchází kollektoru proud stejnosměrný, který
se jím přeměňuje střídávý, obíhající vinutí
stroje.stroj byl pro praktickou potřebu prostě ne-
.lze
použiti jedině proudu akkumulátorů, jako ku
pohonu elektr.19
do sítě, stroji samotném však jest proud
střídavý, jeho děje se-1, zv. platí pro
stejnosměrné dynamo stroj výrobu prou
du, platí obráceně pro stejnosměrný motor.
Z nevýhod proudu stejnosměrného jest hlav
ní ta, nelze strojem vyrobiti proudu
s Vinno jest právě to, že
k usměrnění jest nutný kollektor, ten nelze se-
strojiti nikdy tak, aby při vysokém napjetí e-
j Jiskření jest úkaz známý každému
kdo měl dělati motorem stejnosměrný
proud. první pohled poznáme vždy stroj (ať
dynamo, motor) stejnosměrný "proud po
dle toho, kollektor, vždy opačné straně
hřídele, než řemenice. některých případech pak. autodrožek, nebo osvětlování,
když stroje noci stojí, atd. Následkem jiskření jest, jednak špatný
effekt stroje, jednak brzké opotřebení .kařtáčků
i kollektoru, velmi drahé součásti stroje
