Základní metodika provozu a údržby venkovního osvětlení.

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Veřejné osvětlení je typický veřejný statek s neměřitelným individuálním užitkem jeho uživatelů. Zákonnou odpovědnost za fungování veřejného osvětlení má státní správa či samospráva, avšak může ji provádět prostřednictvím soukromého subjektu. Veřejné osvětlení se pro výkon své funkce vyskytuje a přirozeně se musí vyskytovat na veřejných prostranstvích, tedy všude tam, kde se předpokládá možnost pohybu motoristické dopravy a zejména pěších. Jedná se o dosud nezpoplatněnou službu obyvatelům obcí. Často se dostává do situací, kdy pro jeho navrhování, výstavbu a provozování je nezbytná znalost poměrně širokého okruhu legislativních a technických norem. Veřejné osvětlení a další podobná zařízení patří mezi ty tzv. veřejně prospěšné služby, které mají podstatný vliv na kvalitu života ve městech a obcích. Úroveň těchto služeb se odráží v úrovni bezpečnosti obecné i dopravní a významně ovlivňuje životní prostředí. V minulosti zajišťovala města tyto služby zpravidla tak, že si zřizovala různé rozpočtové, popřípadě příspěvkové organizace. Praxe však ukázala, že toto uspořádání nepřinášelo vždy očekávaný efekt a že často neúměrně zatěžovalo administrativu i pokladnu radnic a obecních úřadů. Proto v současné době řada měst a obcí hledá nějaké efektivnější uspořádání pro řízení těchto služeb. Někde vznikají městské akciové společnosti, někde dochází k privatizaci těchto veřejně prospěšných zařízení formou jejich odprodeje různým právnickým nebo fyzickým osobám atp. Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je projekt přenesené správy.

Autor: Jiří Tesař

Strana 16 z 73

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dále zákonu praví (§50): (3) Obec může obecně závaznou vyhláškou regulovat promítání světelných reklam efektů oblohu. Veřejnost snáze podlehne argumentům aktivistů, když bude předestíráno, světlo něco znečišťuje. Osvětlení okolí komunikace tedy není rušivým světlem (natož „světelným znečištěním“) viz (ČSN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací Část Požadavky; ČNI 2005). Žádné záření není emitováno nějakým umístěním. rušivé světlo. znamená například stanovit dobu kterou smí být provozovány. Termín „světelné znečištění“ tedy zcela chybný manipulativní. Mám bohaté zkušenosti aktivisty. Také hovoří „minimalizaci jasu oblohy“ (minimizing sky glow). CIE spolupracovala nejenom Mezinárodní astronomická unie (IAU), ale také zástupci Mezinárodní organizace pro jasné nebe Dark sky (IDA).potenciální ohrožení účastníka dopravy. Manuál provozu údržby obce Jiří Tesař 16 . zákoně současnosti platné toto zněni paragrafů věnovaných rušivému světlu: Definice „světelného znečištění“, uvedená zákoně (§2, odst. Nemusel již stačit včas správně reagovat. dokonce zjevně lajdácky nepozorně sepsána, protože praví: „…záření umělých zdrojů světla, které vychází umístění těchto …“. Svět aktivistů takovými malichernostmi nezatěžuje. Takže již nelze zakázat, ale pouze omezit. Převzetím aktivistického termínu stejná bláhovost, jako kdyby někdo tvrdil, rozkvetlá louka se, osvětlena, stane smetištěm, naopak, neosvětlené smetiště rozkvetlou loukou. Pracoval jsem nimi komisi Ministerstva životního prostředí. Byť byli tuto „chybičku“ legislativci upozornění, opojení novelizatorství neopravili ani současném návrhu. Nepomohly ani odvolávky fyzikální zákony. Toto doporučení však bylo vytvořeno zvláštních okolností. týká především známých světlometů umístěných objektů diskotékami. 1): světelným znečištěním (se rozumí) viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti vychází umístění těchto zdrojů vnějším ovzduší nebo zdrojů světla, jejichž záření vnějšího ovzduší účelově směrováno. Správně mělo znít „…záření umělých zdrojů světla, které vychází těchto zdrojů umístěných …“. Aby vůbec bylo možné zmíněné dílo dokončit, nezbývalo světelným technikům nic jiného, než této práci akceptovat zmíněný termín. Zmatené zvíře (nebo opilce) řidič spatřil chvíli, kdy vstoupilo (vstoupil) vozovky. Pojem „světelné znečištění“ je, použit pouze jediné práci světelných techniků. nekvalifikovaná, nedostatečná odborně chybná. Ostatně odborných kruzích používá termín „rušivé světlo“ (obtrusive light). právě přítomnost druhé „spolupracující“ organizace důvodem použití onoho aktivistického termínu. Dosáhnout sebemenší změny oproti aktivisty předloženému materiálu bylo téměř nemožné. snadno zneužitelná díky použití nejednoznačných termínů jako „může obtěžovat“, „některé činnosti“. Tuto pasáž zákona bylo možné dokonce kvalifikovat jako šíření poplašné zprávy. Světlo, které ruší astronomy, přírodu, světlo, které dopadá tam, kde jej není zapotřebí, světlo které oslňuje, světlo které ruší spánek. doporučení CIE (Směrnice pro minimalizaci jasu oblohy ISBN 900 734 CIE 126 1997). všech uvedených případech světlo rušivým elementem. Zcela obdobná situace musela nastat při práci uvedené publikaci CIE. Není elementem špinícím. Takže správným označením pro „světelné znečištění“ termín rušivé světlo. Jejich provoz tedy může obec regulovat předešlém znění bylo zakázat. Dohadovat nimi terminologii již zcela nemožné