|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
Veřejné osvětlení je typický veřejný statek s neměřitelným individuálním užitkem jeho
uživatelů. Zákonnou odpovědnost za fungování veřejného osvětlení má státní správa
či samospráva, avšak může ji provádět prostřednictvím soukromého subjektu.
Veřejné osvětlení se pro výkon své funkce vyskytuje a přirozeně se musí vyskytovat
na veřejných prostranstvích, tedy všude tam, kde se předpokládá možnost pohybu
motoristické dopravy a zejména pěších. Jedná se o dosud nezpoplatněnou službu
obyvatelům obcí. Často se dostává do situací, kdy pro jeho navrhování, výstavbu a
provozování je nezbytná znalost poměrně širokého okruhu legislativních a
technických norem.
Veřejné osvětlení a další podobná zařízení patří mezi ty tzv. veřejně prospěšné
služby, které mají podstatný vliv na kvalitu života ve městech a obcích. Úroveň těchto
služeb se odráží v úrovni bezpečnosti obecné i dopravní a významně ovlivňuje
životní prostředí. V minulosti zajišťovala města tyto služby zpravidla tak, že si
zřizovala různé rozpočtové, popřípadě příspěvkové organizace. Praxe však ukázala,
že toto uspořádání nepřinášelo vždy očekávaný efekt a že často neúměrně
zatěžovalo administrativu i pokladnu radnic a obecních úřadů. Proto v současné
době řada měst a obcí hledá nějaké efektivnější uspořádání pro řízení těchto služeb.
Někde vznikají městské akciové společnosti, někde dochází k privatizaci těchto
veřejně prospěšných zařízení formou jejich odprodeje různým právnickým nebo
fyzickým osobám atp. Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených
nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je projekt přenesené správy.
Autor: Jiří Tesař
Strana 16 z 73
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
znamená například stanovit dobu kterou smí být provozovány. Také hovoří „minimalizaci jasu oblohy“ (minimizing sky glow). Nepomohly ani odvolávky fyzikální zákony. 1): světelným znečištěním (se rozumí) viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti vychází umístění těchto zdrojů vnějším ovzduší nebo zdrojů světla, jejichž záření vnějšího ovzduší účelově směrováno. Pojem „světelné znečištění“ je, použit pouze jediné práci světelných techniků. Byť byli tuto „chybičku“ legislativci upozornění, opojení novelizatorství neopravili ani současném návrhu. Převzetím aktivistického termínu stejná bláhovost, jako kdyby někdo tvrdil, rozkvetlá louka se, osvětlena, stane smetištěm, naopak, neosvětlené smetiště rozkvetlou loukou.potenciální ohrožení účastníka dopravy. Zmatené zvíře (nebo opilce) řidič spatřil chvíli, kdy vstoupilo (vstoupil) vozovky. Jejich provoz tedy může obec regulovat předešlém znění bylo zakázat. Osvětlení okolí komunikace tedy není rušivým světlem (natož „světelným znečištěním“) viz (ČSN 13201-2 Osvětlení pozemních komunikací Část Požadavky; ČNI 2005). Dále zákonu praví (§50): (3) Obec může obecně závaznou vyhláškou regulovat promítání světelných reklam efektů oblohu. Ostatně odborných kruzích používá termín „rušivé světlo“ (obtrusive light). týká především známých světlometů umístěných objektů diskotékami. Mám bohaté zkušenosti aktivisty. snadno zneužitelná díky použití nejednoznačných termínů jako „může obtěžovat“, „některé činnosti“. Dohadovat nimi terminologii již zcela nemožné. Toto doporučení však bylo vytvořeno zvláštních okolností. zákoně současnosti platné toto zněni paragrafů věnovaných rušivému světlu: Definice „světelného znečištění“, uvedená zákoně (§2, odst. Svět aktivistů takovými malichernostmi nezatěžuje. dokonce zjevně lajdácky nepozorně sepsána, protože praví: „…záření umělých zdrojů světla, které vychází umístění těchto …“. Žádné záření není emitováno nějakým umístěním. Pracoval jsem nimi komisi Ministerstva životního prostředí. Veřejnost snáze podlehne argumentům aktivistů, když bude předestíráno, světlo něco znečišťuje. Zcela obdobná situace musela nastat při práci uvedené publikaci CIE. Takže již nelze zakázat, ale pouze omezit. nekvalifikovaná, nedostatečná odborně chybná. Termín „světelné znečištění“ tedy zcela chybný manipulativní. Takže správným označením pro „světelné znečištění“ termín rušivé světlo. Není elementem špinícím. Světlo, které ruší astronomy, přírodu, světlo, které dopadá tam, kde jej není zapotřebí, světlo které oslňuje, světlo které ruší spánek. rušivé světlo. Dosáhnout sebemenší změny oproti aktivisty předloženému materiálu bylo téměř nemožné.
Manuál provozu údržby obce Jiří Tesař
16
. Tuto pasáž zákona bylo možné dokonce kvalifikovat jako šíření poplašné zprávy. Aby vůbec bylo možné zmíněné dílo dokončit, nezbývalo světelným technikům nic jiného, než této práci akceptovat zmíněný termín. všech uvedených případech světlo rušivým elementem. právě přítomnost druhé „spolupracující“ organizace důvodem použití onoho aktivistického termínu. Správně mělo znít „…záření umělých zdrojů světla, které vychází těchto zdrojů umístěných …“. CIE spolupracovala nejenom Mezinárodní astronomická unie (IAU), ale také zástupci Mezinárodní organizace pro jasné nebe Dark sky (IDA). doporučení CIE (Směrnice pro minimalizaci jasu oblohy ISBN 900 734 CIE 126 1997). Nemusel již stačit včas správně reagovat
