|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
Veřejné osvětlení je typický veřejný statek s neměřitelným individuálním užitkem jeho
uživatelů. Zákonnou odpovědnost za fungování veřejného osvětlení má státní správa
či samospráva, avšak může ji provádět prostřednictvím soukromého subjektu.
Veřejné osvětlení se pro výkon své funkce vyskytuje a přirozeně se musí vyskytovat
na veřejných prostranstvích, tedy všude tam, kde se předpokládá možnost pohybu
motoristické dopravy a zejména pěších. Jedná se o dosud nezpoplatněnou službu
obyvatelům obcí. Často se dostává do situací, kdy pro jeho navrhování, výstavbu a
provozování je nezbytná znalost poměrně širokého okruhu legislativních a
technických norem.
Veřejné osvětlení a další podobná zařízení patří mezi ty tzv. veřejně prospěšné
služby, které mají podstatný vliv na kvalitu života ve městech a obcích. Úroveň těchto
služeb se odráží v úrovni bezpečnosti obecné i dopravní a významně ovlivňuje
životní prostředí. V minulosti zajišťovala města tyto služby zpravidla tak, že si
zřizovala různé rozpočtové, popřípadě příspěvkové organizace. Praxe však ukázala,
že toto uspořádání nepřinášelo vždy očekávaný efekt a že často neúměrně
zatěžovalo administrativu i pokladnu radnic a obecních úřadů. Proto v současné
době řada měst a obcí hledá nějaké efektivnější uspořádání pro řízení těchto služeb.
Někde vznikají městské akciové společnosti, někde dochází k privatizaci těchto
veřejně prospěšných zařízení formou jejich odprodeje různým právnickým nebo
fyzickým osobám atp. Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených
nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je projekt přenesené správy.
Autor: Jiří Tesař
Strana 15 z 73
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Při provozování VO, zejména při jeho údržbě, přeložce, obnově dochází vzniku odpadů, které nutno likvidovat souladu zákonem 125/1997 Sb. Oslňující světlo samozřejmě narušuje vidění, avšak neznečišťuje zrak pozorovatele. Pro zjednodušení názvosloví bych přidržel toho, zde jedná světlo rušivé. Předbíhám, když prohlásím, plně cloněná svítidla (ekologické lampy) nejsou zárukou minimalizace oslnění.
Zákon ovzduší „Světelné znečištění“
„Světelné znečištění“ začalo být poslední dobou velmi frekventovaným pojmem. zmínku stojí to, větší množství rušivého světla nocí temných, kdy světlo vyzářené obloze odráží mraků. Rozhodně při exposicích jakým může dojít pronikáním světla veřejného osvětlení interiéru. Částice ovzduší (přirozeného původu ty, které ovzduší zanáší civilizace) světlo rozptylují, tak zvyšují závojový jas oblohy. Mezi špinící účinky světla řadí aktivisté oslnění. Světlo, které proniká okny příbytků, může narušovat spánek obyvatel, ale jistě okna neumaže. Není ani příčinou zvýšeného rizika mozkových srdečních příhod již vůbec není příčinou obezity. zde jde však světlo rušivé, nikoliv znečišťující. Zákon, schválený Poslaneckou sněmovnou dne 14. Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí 337/1997 Sb. Zákon byl doby svého vyhlášení několikrát novelizován přitom byla prakticky vždy změněny formulace týkající „světelného znečištění“.), zejména vypracovaný příslušným správním orgánem schválený program odpadového hospodářství, protože při jejich činnosti dochází vzniku odpadu (údržbou rekonstrukcí VO) ještě důležité zmínit, roce 2002 začalo platit nařízení vlády 31/1999 Sb. místech výskytu vzácné nevzácné) flóry fauny může umělé osvětlení (přímé nebo odražené oblohy) narušit přirozený noční stav ohrozit jejich zdravý vývoj. příloze tohoto nařízení pod bodem jsou uvedeny výbojky zářivky., ten stanoví povinnosti původců odpadů (právnických fyzických osob) při nakládání odpady. Zasloužili především členové někdejší Sekce pro temné nebe České astronomické společnosti, jimž podařilo pojem „světelného znečištění“ prosadit zákona číslo Sb., ochraně ovzduší změně některých zákonů, zkráceně zákona ovzduší. byla provedena kategorizace odpadů vydán jeho katalog. životním prostředí (změna zákonem 123/1998 Sb. není prokázáno, karcinogenem, jak straší aktivisté.vlastník zbavuje úmyslem odložit, nebo která byla vyřazena základě zvláštního právního předpisu. února 2002, nabyl účinnosti dne června 2002. Světlo není znečišťovatelem ovzduší, ale indikátorem existence atmosféry jejího skutečného znečištění. Například při osvětlení vozovky bylo závažnou chybou osvětlit pouze ji. Neosvětlené okolí totiž mohlo skrývat
Manuál provozu údržby obce Jiří Tesař
15
., kterým stanoví seznam výrobků obalů, něž vztahuje povinnost zpětného odběru. Původce odpadu povinen zařazovat odpady vznikající při jeho činnosti kategorií stanovených katalogem odpadů. Provozovatelé musí mít zákona 17/1992 Sb. Špinícím není ani světlo, které dopadá mimo plochy, které žádoucí osvětlit. Proč uveden tomto textu pojem „světelné znečištění“ uvozovkách? Protože jde nekorektní termín, byť jej převzal ekologických aktivistů zákonodárce. Možná existenci zmíněných. Původcem odpadu právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná podnikání, pokud při její podnikatelské činnosti vzniká odpad. touto kategorií rušivého světla třeba nakládat zvlášť opatrně. Tím, nocí jasných, ruší astronomická pozorování. světlem nadbytečným, nevyužitým, možná rušivým
