Základní metodika provozu a údržby venkovního osvětlení.

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Veřejné osvětlení je typický veřejný statek s neměřitelným individuálním užitkem jeho uživatelů. Zákonnou odpovědnost za fungování veřejného osvětlení má státní správa či samospráva, avšak může ji provádět prostřednictvím soukromého subjektu. Veřejné osvětlení se pro výkon své funkce vyskytuje a přirozeně se musí vyskytovat na veřejných prostranstvích, tedy všude tam, kde se předpokládá možnost pohybu motoristické dopravy a zejména pěších. Jedná se o dosud nezpoplatněnou službu obyvatelům obcí. Často se dostává do situací, kdy pro jeho navrhování, výstavbu a provozování je nezbytná znalost poměrně širokého okruhu legislativních a technických norem. Veřejné osvětlení a další podobná zařízení patří mezi ty tzv. veřejně prospěšné služby, které mají podstatný vliv na kvalitu života ve městech a obcích. Úroveň těchto služeb se odráží v úrovni bezpečnosti obecné i dopravní a významně ovlivňuje životní prostředí. V minulosti zajišťovala města tyto služby zpravidla tak, že si zřizovala různé rozpočtové, popřípadě příspěvkové organizace. Praxe však ukázala, že toto uspořádání nepřinášelo vždy očekávaný efekt a že často neúměrně zatěžovalo administrativu i pokladnu radnic a obecních úřadů. Proto v současné době řada měst a obcí hledá nějaké efektivnější uspořádání pro řízení těchto služeb. Někde vznikají městské akciové společnosti, někde dochází k privatizaci těchto veřejně prospěšných zařízení formou jejich odprodeje různým právnickým nebo fyzickým osobám atp. Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je projekt přenesené správy.

Autor: Jiří Tesař

Strana 15 z 73

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proč uveden tomto textu pojem „světelné znečištění“ uvozovkách? Protože jde nekorektní termín, byť jej převzal ekologických aktivistů zákonodárce. Rozhodně při exposicích jakým může dojít pronikáním světla veřejného osvětlení interiéru. Pro zjednodušení názvosloví bych přidržel toho, zde jedná světlo rušivé. Zasloužili především členové někdejší Sekce pro temné nebe České astronomické společnosti, jimž podařilo pojem „světelného znečištění“ prosadit zákona číslo Sb. Zákon byl doby svého vyhlášení několikrát novelizován přitom byla prakticky vždy změněny formulace týkající „světelného znečištění“. Možná existenci zmíněných. Provozovatelé musí mít zákona 17/1992 Sb. touto kategorií rušivého světla třeba nakládat zvlášť opatrně. Při provozování VO, zejména při jeho údržbě, přeložce, obnově dochází vzniku odpadů, které nutno likvidovat souladu zákonem 125/1997 Sb. příloze tohoto nařízení pod bodem jsou uvedeny výbojky zářivky. Tím, nocí jasných, ruší astronomická pozorování. byla provedena kategorizace odpadů vydán jeho katalog. Světlo, které proniká okny příbytků, může narušovat spánek obyvatel, ale jistě okna neumaže. Zákon ovzduší „Světelné znečištění“ „Světelné znečištění“ začalo být poslední dobou velmi frekventovaným pojmem. Například při osvětlení vozovky bylo závažnou chybou osvětlit pouze ji.vlastník zbavuje úmyslem odložit, nebo která byla vyřazena základě zvláštního právního předpisu. Oslňující světlo samozřejmě narušuje vidění, avšak neznečišťuje zrak pozorovatele. zde jde však světlo rušivé, nikoliv znečišťující. Původcem odpadu právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná podnikání, pokud při její podnikatelské činnosti vzniká odpad. Zákon, schválený Poslaneckou sněmovnou dne 14. Mezi špinící účinky světla řadí aktivisté oslnění. Podle vyhlášky ministerstva životního prostředí 337/1997 Sb., kterým stanoví seznam výrobků obalů, něž vztahuje povinnost zpětného odběru. místech výskytu vzácné nevzácné) flóry fauny může umělé osvětlení (přímé nebo odražené oblohy) narušit přirozený noční stav ohrozit jejich zdravý vývoj. února 2002, nabyl účinnosti dne června 2002. Neosvětlené okolí totiž mohlo skrývat Manuál provozu údržby obce Jiří Tesař 15 . životním prostředí (změna zákonem 123/1998 Sb. Světlo není znečišťovatelem ovzduší, ale indikátorem existence atmosféry jejího skutečného znečištění.), zejména vypracovaný příslušným správním orgánem schválený program odpadového hospodářství, protože při jejich činnosti dochází vzniku odpadu (údržbou rekonstrukcí VO) ještě důležité zmínit, roce 2002 začalo platit nařízení vlády 31/1999 Sb. Částice ovzduší (přirozeného původu ty, které ovzduší zanáší civilizace) světlo rozptylují, tak zvyšují závojový jas oblohy. zmínku stojí to, větší množství rušivého světla nocí temných, kdy světlo vyzářené obloze odráží mraků. světlem nadbytečným, nevyužitým, možná rušivým. Předbíhám, když prohlásím, plně cloněná svítidla (ekologické lampy) nejsou zárukou minimalizace oslnění. Špinícím není ani světlo, které dopadá mimo plochy, které žádoucí osvětlit. Není ani příčinou zvýšeného rizika mozkových srdečních příhod již vůbec není příčinou obezity. není prokázáno, karcinogenem, jak straší aktivisté., ten stanoví povinnosti původců odpadů (právnických fyzických osob) při nakládání odpady. Původce odpadu povinen zařazovat odpady vznikající při jeho činnosti kategorií stanovených katalogem odpadů., ochraně ovzduší změně některých zákonů, zkráceně zákona ovzduší