Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
lekce 2), aniž musíme počáteční magnetický
tok vyrábět cizím zdrojem stejnosměrného napětí. též reak-
tanci Pak proud, tedy magnetický tok nemění nenastává pře
sycení jádra.
Stačí, když zapamatujeme, indukčnost klade elektrickému proudu
určitý odpor, jemuž stejně jako kondenzátoru říkáme reaktance nebo
induktance, protože odpor jalový. těmito vzorci však základním kursu zabývat
nebudeme. Při zapojení několika indukčních
cívek série prostě sčítají jejich indukčnosti reaktance.
Jmenovité napětí lze zvyšovat (pokud ovšem vydrží izolace vinutí)
jen tehdy, když napětím zvyšujeme úměrně kmitočet tj. Jen tím samočinně budí dynamo de-
rivačním buzením (obr.
Na rozdíl kapacity indukčnosti reaktance přímo úměrná hod
notě co.
Mezi ampérzávity, magnetickým tokem magnetickou indukcí B
jsou určité vztahy, které musíme znát pro výpočet transformátorů, mag
netů, tlumivek apod. Proto vzorec pro výpočet indukční reaktance je
X 2nfL coL [Í2] (39)
Ze vzorce vidíme, cívka klade elektrickému proudu tím větší odpor, čím
větší její indukčnost čím větší kmitočet proudu.
Protože celková reaktance indukční cívky přímo úměrná kmitočtu,
plyne toho další závěr, cívku (motor, transformátor) konstruovanou
pro střídavý proud nesmíme nikdy zapojit stejnosměrné napětí, jehož
kmitočet nulový.
O indukčnostech řazených paralelně nebo sériově platí stejné vztahy,
jak jsme naučili činných odporů. indukční cívky (tlumivky, motoru, elektromagnetu apod.úměrně vzrůstem magnetizačního proudu zmenšuje prudce indukč-
nost cívky, neboť úměrná poměru 0/1.
Ze vzorce (39) vyplývá několik poznatků pro praktickou elektrotech
niku. Tato reaktance přímo úměrná
indukčnosti ale také rychlosti změny napětí neboli kmitočtu nebo
kruhovému kmitočtu 2nf. Procházel velký proud omezený jen činným od
porem vinutí.
V okamžiku, kdy vypneme magnetizační proud, mělo železo ztratit
veškerou magnetickou indukci skutečnosti zůstává železe zá
niku magnetizačního proudu určitý zbytkový magnetismus, kterému ří
káme remanentní magnetismus.
L -{- -f- 4
95
.) ne
smíme zvyšovat napětí nad jmenovitou hodnotu, protože železo se
nasytilo, reaktance cívky značně zmenšila (neboť při nasycení jádra
se zmenšuje indukčnost L), takže proud nebezpečně vzrostl, mnohem
více než úměrně vzrůstem napětí
