Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 86 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kapacitu označujeme písmenem měříme jed­ notkách, kterým říkáme farad značíme F. rozhlasových při­ jímačích, tato jednotka příliš velká, proto zavedena jednotka ještě miliónkrát menší než (xF, pikofarad, označovaný pF. Kapacita závisí druhu dielektrika.izolační odpor kondenzátor velmi pomalu vybíjí přes vlastní dielek­ trikum. tom okamžiku bude vnitřní napětí kondenzátoru vyšší než právě klesající napětí sítě. prázd­ ného kondenzátoru začne proudit nabíjecí proud, tak rychle, vnitřní napětí kondenzátoru rychle vyrovná napětím zdroje. plochou jeho kovových elektrod (polepů) jejich vzájemnou vzdáleností. 44). papír 4, speciální keramika 100 některé materiály ještě mnohem větší. Kondenzátor, který nabil proudem napětí by měl kapacitu ovšem velmi velká kapacita, proto používáme v elektrotechnice jednotky miliónkrát menší, tzv. Při stejných rozměrech jiná kapacita dielektrikem vzduchovým, jiná papírovým, slídovým nebo keramickým. Napětí snaží vy­ 86 .F. Pamatujme si, kondenzátor odpojený zdroje zůstává dlouho nabitý, nesmíme dotýkat jeho svorek, dokud jej nevybijeme ne­ přesvědčíme tom, nulové napětí. Kapa­ cita tím větší, čím jsou polepy větší čím dielektrikum tenčí. O tom, jak velký náboj pojme kondenzátor při určitém napětí, rozho­ duje jeho „jímavost“ které říkáme kapacita. Tento vliv dielektrika velikost kapacit kondenzátoru vy­ jadřujeme dielektrickou konstantou (značíme řeckým písmenem čti epsilon). Vnitřní napětí kondenzátoru ním drží krok kondenzátor stále nabíjí této vrcholové hodnotě na­ pětí Um. Nabíjení kondenzátoru postupuje velmi rychle, třeba během jedné tisí­ ciny vteřiny. Nabíjecí dobu můžeme však libovolně prodloužit tím, na­ bíjecí proud zmenšujeme pomocí odporu vloženého nabíjecího obvodu. mikrofaradu, který zna­ číme (j. Napětí zdroje však vzrůstá dále svému vrcholu. Napětí pak dále nevzrůstá okamžiku maxima napětí proto nabí- jeoí proud kondenzátoru nulový (obr. Kapa­ cita přímo úměrná dielektrické konstantě. Kondenzátor větší kapa­ citou pojme při stejném napětí větší elektrický náboj než kondenzátor s malou kapacitou. Pro vysokofrekvenční kondenzátory, např. Vzduch dielektrickou konstantu slída např. Napětí zdroje dosažení vrcholové hodnoty však začne opět klesat. Kapacita kondenzátoru dána především jeho rozměry, tj. Jak chová kondenzátor připojený střídavému napětí? Představme si, kondenzátor určité kapacity připojíme střídavému napětí někdy okamžiku, kdy napětí roste podle sinusovky