Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 86 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
44). Nabíjení kondenzátoru postupuje velmi rychle, třeba během jedné tisí­ ciny vteřiny. Napětí snaží vy­ 86 .F. plochou jeho kovových elektrod (polepů) jejich vzájemnou vzdáleností. Při stejných rozměrech jiná kapacita dielektrikem vzduchovým, jiná papírovým, slídovým nebo keramickým. Kapacita závisí druhu dielektrika. Napětí zdroje však vzrůstá dále svému vrcholu. Pro vysokofrekvenční kondenzátory, např. mikrofaradu, který zna­ číme (j. papír 4, speciální keramika 100 některé materiály ještě mnohem větší. tom okamžiku bude vnitřní napětí kondenzátoru vyšší než právě klesající napětí sítě. Kondenzátor větší kapa­ citou pojme při stejném napětí větší elektrický náboj než kondenzátor s malou kapacitou. Kapa­ cita přímo úměrná dielektrické konstantě. Pamatujme si, kondenzátor odpojený zdroje zůstává dlouho nabitý, nesmíme dotýkat jeho svorek, dokud jej nevybijeme ne­ přesvědčíme tom, nulové napětí. Jak chová kondenzátor připojený střídavému napětí? Představme si, kondenzátor určité kapacity připojíme střídavému napětí někdy okamžiku, kdy napětí roste podle sinusovky. Vzduch dielektrickou konstantu slída např. rozhlasových při­ jímačích, tato jednotka příliš velká, proto zavedena jednotka ještě miliónkrát menší než (xF, pikofarad, označovaný pF. Tento vliv dielektrika velikost kapacit kondenzátoru vy­ jadřujeme dielektrickou konstantou (značíme řeckým písmenem čti epsilon). O tom, jak velký náboj pojme kondenzátor při určitém napětí, rozho­ duje jeho „jímavost“ které říkáme kapacita. Nabíjecí dobu můžeme však libovolně prodloužit tím, na­ bíjecí proud zmenšujeme pomocí odporu vloženého nabíjecího obvodu. Vnitřní napětí kondenzátoru ním drží krok kondenzátor stále nabíjí této vrcholové hodnotě na­ pětí Um. Kapacitu označujeme písmenem měříme jed­ notkách, kterým říkáme farad značíme F. Napětí pak dále nevzrůstá okamžiku maxima napětí proto nabí- jeoí proud kondenzátoru nulový (obr. Napětí zdroje dosažení vrcholové hodnoty však začne opět klesat. prázd­ ného kondenzátoru začne proudit nabíjecí proud, tak rychle, vnitřní napětí kondenzátoru rychle vyrovná napětím zdroje. Kapa­ cita tím větší, čím jsou polepy větší čím dielektrikum tenčí. Kapacita kondenzátoru dána především jeho rozměry, tj. Kondenzátor, který nabil proudem napětí by měl kapacitu ovšem velmi velká kapacita, proto používáme v elektrotechnice jednotky miliónkrát menší, tzv.izolační odpor kondenzátor velmi pomalu vybíjí přes vlastní dielek­ trikum