Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
indukčního zatíže
ni využíváme pro výkon jen
činné složky proudu protože
jen napětím fázi
77
.
V předchozím odstavci jsme naučili, jak máme skládat neboli geo
metricky sčítat dva různé střídavé proudy.
Jejich poměr vyjadřuje tedy kosinovou funkci
cos nebo cos <p
Na začátku této kapitoly jsme ukázali, činný výkon dán proudem,
který fázi napětím.kých polí. Protože nás zajímají
právě tyto dva proudy, rozložíme celkový proud tyto dvě složky
a dostaneme tak jejich velikost. také vidíme, výsledný proud svírá vektorem
napětí úhel <p.
I (J
•Ij=Isinf
v_ J
Obr. Tento jalový výkon však tepelných spotřebičů tak nepatrný,
že jej můžeme zanedbat. takovém ob
vodu, kde současně činný jalový výkon,
je proud posunut proti napětí úhel <p, který
je ovšem vždy menší než 90° (viz obr.
U transformátorů motorů převládá ja
lový výkon jen při chodu naprázdno, dokud
se převážná většina odebraného proudu spo
třebuje jen magnetizaci. cívka železným jádrem
(tlumivka, stykač, elektromagnet) nebo transformátor elektrický motor,
musí být kromě jalového výkonu nějaký činný výkon měnící se
v teplo, protože vodiče cívky nebo vinutí
mají musí mít určitý činný odpor. našem případě může dát činný výkon jen
složka i¿, protože jen činný proud fázi napětím
P UIS= cos [W] (26)
kde jsou efektivní hodnoty napětí proudu cos <pje fázový posun
proudu proti napětí. začátku této lekce jsme vysvětlili, úhel můžeme
vyjádřit jeho čtyřmi funkcemi: sin, cos, cotg.
U indukčního zatížení, jaké vytvoří např. 42).
Z diagramu obr. Jakmile však tyto
zdroje zatížíme, odebíráme nich převážně
činnou práci, proto musí brát sítě po
měrně značný činný výkon. Kterou těchto funkcí
vybereme pro určení fázového posunu daného úhlem <p?
Protože nás zajímá především otázka, kolik celkového proudu mů
žeme využít pro užitečnou práci, tedy pro činný výkon, zajímá nás hlavně
poměr délek vektorů obrázku vidíme, vektor tvoří přeponu
pravoúhlého trojúhelníka vektor odvěsnou přilehlou úhlu <p. předchozího
výkladu již víme, činný proud I¡¡ přesně fázi napětím kdežto
jalový proud vektorem napětí zpožděn 90°. 42. Opačným způsobem můžeme
zase výsledný proud rozložit geometricky dvě složky
