Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 64 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je vlastně přesná délka polokružnice, kterou nakreslíme nad přímým úhlem kružítkem, jehož rozevření hrotů např. Délky stran pravoúhlého trojúhelníka nemohou být libovolné. Nejdelší straně c říkáme 'přepona. kolem dokola. A Z Na obr. 1,57029 m.než 90° nazýváme ostrými, kdežto úhly mezi 90° 180° jmenujeme tupými úhly. Úhel 180° tvoří již vlastně přímku elektrotechnické literatuře ozna­ čujeme takový úhel pomocí Ludolfova čísla 3,14159. Chceme-li narýsovat celou kružnici, musíme otočit kružidlem 360°, tj. Čtvrtkružnice opsaná úhlu 90° musí tedy mít délku tj. Strany obr. re, 2re. Určitému úhlu odpovídá tedy určitý poměr stran trojúhelníka. Je-li poloměr kružnice přesná délka kruhové dráhy 2re, tj. pečlivěji, zjistíme, poměr délek jednotlivých stran trojúhelníka nemění, pokud nemění úhel a. pravoúhlý trojúhelník, protože jeden jeho úhel pravý (90°). jsou tedy odvěsnami. jsou dvě přímky které spolu svírají ostrý úhel Na- kreslíme-li ještě třetí přímku tak, aby byla přímce kolmá, pak tyto tři přímky vytvoří trojúhelník, tzv. 6,28318 m. 3,14159. Na obr. několik pra­ voúhlých trojúhelníků, ale se stále stejným úhlem Jsou to trojúhelníky b', c'; a", c"; pro názornost jsou kresleny sebe spo­ lečným vrcholem první pohled vidíme, zůstává-li úhel neproměnný, zůstává stejný úhel /?. Stranám pravoúhlého trojúhelníka, které svírají pravý úhel, říkáme odvěsny. Polovina kružnice, která klene nad úhlem 180°, délku re, tj. úhel <x, musí samozřejmě měnit druhý úhel ji, protože jejich součet musí zůstat přesně 90°. Protože úhel 90° (pravý), pak zbývající dva úhly zbývá celkem také jen 90°; -f- 90°. Prohlédneme-li obr. každém trojúhelníku kresleném rovinné ploše součet všech tří úhlů <%-f- 180°. Délkou kružnice, jejíž poloměr rovná jedné, označujeme také přímo Q úhly 90°, 180°, 270° 360°, tj. 64 . Jsou sobě urči­ tém poměru daném úhlem a. Měníme-li proto pravoúhlém trojúhelníku jeden úhlů, např