Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 282 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vložíme-li elektrického pole vodivý předmět, nastane deformace průběhu pole. tvoří-li povrch země rovinu, elektrické pole mezi zemí nabitým mrakem blízkosti země všude stejné nelze předem od­ hadnout, kterém místě dojde lavi novité ionizaci úderu blesku. 208 vidíme tři místa nápadného zhuštění pole, hřeben střechy a okapové žlaby obou stranách. (Viz obr. zděnou vysokou budovou Obr. hřebenovým vedením, které několika místech spojeno zemí vhodnými zemniči svody. tyče vysoké, které měly chránit 287 . Ochranný prostor jímače hromosvodu stále zmenšoval, základě soustavných výzkumů stal vůbec nespolehlivým sporným Abychom škodlivému účinku úderu blesku zabránili, chráníme všechna exponovaná místa střechy tzv. Obr. mělo však malý vliv při poměrně velké výšce mraku. 208. Domek zkracuje vzdálenost mezi nabitým mrakem zemí, takže blesk většinou přednostkratší drá­ ze. Na obr. 209. Např.chove mezery [kV/cm], Je-li elektrické pole nehomogenní, dojde přeskoku jiskry tom místě, kde potenciální spád největší. vrchol střechy se dávaly dříve vysoké jímače, tj. 208), ekvipotenciální čáry zhušťují, znamená, místa, mezi nimiž napětí (potenciální rozdíl) odpovídající dvěma sousedním čarám, jsou blíže sebe, působí zde tedy stejné napětí kratší vzdálenosti, tj. Napět je vzduchu rozděleno rovnoměrně tzv ekvipotenciální čáry, tj. myšlené čáry, kte ré spojují místa stejným napětím (po tenciálem) vzhledem zemi, jsou vodo rovné přímky rovnoběžné povrchem ze mě. Deformace elektrosta­ tického pole nad povrchem země nějakým uzemněným objektem, např. 207.) Jinak tomu je, stojí-li zde domek, který je vždy materiálu částečně vodivého (kámen, cihly, beton). větší potenciální spád fkV/cm], Vytvoří proto lehce vodivá dráha směřující střeše domku. Horší je, blízkosti střechy nastává zhuštění elektrického pole (viz obr