Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
208 vidíme tři místa nápadného zhuštění pole, hřeben střechy
a okapové žlaby obou stranách. 207. Horší je, blízkosti
střechy nastává zhuštění elektrického pole (viz obr. tvoří-li povrch země rovinu, elektrické pole mezi
zemí nabitým mrakem blízkosti země všude stejné nelze předem od
hadnout, kterém místě dojde lavi
novité ionizaci úderu blesku. vrchol střechy se
dávaly dříve vysoké jímače, tj. Deformace elektrosta
tického pole nad povrchem země
nějakým uzemněným objektem,
např. tyče vysoké, které měly chránit
287
.chove mezery [kV/cm], Je-li elektrické pole nehomogenní, dojde přeskoku
jiskry tom místě, kde potenciální spád největší.
Obr. 208), ekvipotenciální
čáry zhušťují, znamená, místa, mezi nimiž napětí (potenciální
rozdíl) odpovídající dvěma sousedním čarám, jsou blíže sebe, působí
zde tedy stejné napětí kratší vzdálenosti, tj.)
Jinak tomu je, stojí-li zde domek, který
je vždy materiálu částečně vodivého
(kámen, cihly, beton).
Vložíme-li elektrického pole vodivý předmět, nastane deformace
průběhu pole. Ochranný prostor jímače hromosvodu stále zmenšoval, základě
soustavných výzkumů stal vůbec nespolehlivým sporným
Abychom škodlivému účinku úderu blesku zabránili, chráníme všechna
exponovaná místa střechy tzv. hřebenovým vedením, které několika
místech spojeno zemí vhodnými zemniči svody. větší potenciální spád
fkV/cm], Vytvoří proto lehce vodivá dráha směřující střeše domku. Domek zkracuje
vzdálenost mezi nabitým mrakem zemí,
takže blesk většinou přednostkratší drá
ze. 209. mělo však malý vliv při poměrně
velké výšce mraku. (Viz obr. zděnou vysokou budovou
Obr. Např. Napět
je vzduchu rozděleno rovnoměrně tzv
ekvipotenciální čáry, tj. myšlené čáry, kte
ré spojují místa stejným napětím (po
tenciálem) vzhledem zemi, jsou vodo
rovné přímky rovnoběžné povrchem ze
mě. 208.
Na obr