Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 276 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při vybíjení zase probíhá akumulátoru opačný chemický děj elektrodách opět vytváří síran olovnatý. Nabíjení končí, je-li chemická proměna elektrod ukončena. Udává ampérhodinách [Ah] veličina proměnná. Vnitřní odpor akumulátoru velmi malý výrobci snaží různým uspořádáním zvětšením povrchu elektrod ještě zmenšit. Při nabíjení roste napětí olověného článku 2,1 2,75, kdy kyse­ lina začne již velmi vařit. Říkáme, akumulátor vaří. Při vybíjení klesá napětí článku podle křivky 1,8 Lépe však nevybíjet, článek více než napětí 1,83 protože při dalším vybíjení mění elektrody značně svůj objem měkká účinná hmota vydroluje vypa­ dává. Usazuje pak dně nádoby časem způsobuje zkrat mezi elektro­ dami. Zvlášť málý odpor musí mít tzv. Nabíjecí vybíjecí křivka článku olověného akumulátoru 281 .kyseliny sírové pritom zhusťuje. startovací automobilové baterie, protože při protáčení motoru musí dodat elektrickému startéru proud 270 při napětí V. Při menším vybíjecím proudu delší vybíjecí době kapacita akumulátoru větší. Vnitřní odpor baterie přitom omezuje dosažitelný proud, proto musí být velmi malý. 206. hodiny Obr. Další proud již jen rozkládá okyselenou vodu, níž uniká podobě bublinek třaskavý plyn. Proto jeho účinnost menší než 1 a bývá mezích 0,7 0,85. 206. Kyselina sírová -se přitom opět zřeďuje. Udává proto pro dobu vybíjení hodin. Při nabíjení vybíjení mě­ ní napětí svorkách akumulá­ toru podle křivek obr. Vypočítáme poměrem ampérhodin při vybíjení ampérhodinám při nabíjení. Rozkladem vody, zahříváním elektrolytu vedlejšími chemickými pro­ cesy vznikají akumulátoru ztráty. Kapacitou akumulátoru nazýváme elektrické množství, které může dodat plně nabitý akumulátor, než jeho napětí poklesne přípustnou hodnotu. Pře- rušíme-li nabíjení, klesne napětí článku opět 2,1 Při do­ bíjení musíme zmenšit nabíjecí proud asi polovinu, aby člá­ nek dobře nabil elektrody zfor­ movaly, aniž elektrolyt prudce rozkládal unikala vý­ bušná směs. Připojíme-li nabitému akumulátoru vybíjecí obvod, dodává něho akumulátor proud vybíjí se