Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 251 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
255 . Fialová barva nejkratší vlnu, červená barva nejdelší. Většina umělých světelných zdrojů světlo složené různých vlno­ vých délek, tj.složitých tvarů, zhotovení jemných sít závitů, oprava velmi tvrdého ocelového nářadí, odstranění zalomeného nástroje drahém výrobku atd. Tyto červené paprsky přecházejí již sféry paprsků tepelných, proto jich využíváme ohřevu. Elektrické světlo • í Světlo opět jiná forma energie. červené světlo nejdelší vlnu, proto nejsnáze prochází mezi ovzdu­ ším nejdále viditelné mlze. Projde-li sluneční paprsek takovým hranolem, rozloží spektrum, tj. Proto jsou všechna výstražná světla červená zapadající slunce jeví jako červené. Proto jsou ovzduším nejvíce pohlcována. Podobný účinek jako skleněný hranol mají kapky deště proto procházejí-li sluneční paprsky vrstvou deště, rozloží podle různých délek obloze objeví duha. různých barev. leží nad fialo­ vou barvou barevné palety, tedy pro lidské oko již neviditelné. Vnímá jen poměrně malou část, ležící mezi barvou fialovou červe­ nou. Proto sodíkového světla využívá jemné mechanice, kde není třeba rozeznávat barvy, nýbrž velmi jemné předměty. Pod čer­ venou barvou leží ještě mnoho světelných paprsků vlnou delší říkáme jim infračervené. Světelným paprskům kratším, než jsou fialové, říkáme ultrafialové, tj. Sluneční světlo obsahuje paprsky všech viditelných neviditelných délek. Světelné záření velmi malou délku vlny (několik desetitisícin milimetru), jejíž přesná délka odpovídá určité barvě světla. sodíková výbojka, která jen žluté světlo. Je např. Fialové světlo nejmenší vlnovou délku hned něm přijde světlo modré. Protože fialové světlo je lidské oko již velmi málo citlivé, jeví nám jasná obloha modře. Jen elektrický výboj nějakého čistého plynu světlo jen jediné barvy, které nelze již dále rozložit při jakém­ koli lomu jeví jen jako jednobarevná čára. Žluté světlo leží uprostřed celé světelné palety, neboli celého světelného spektra, proto je lidské oko právě žluté světlo nejcitlivější. světelné paprsky různých barev, fialové přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou po červenou. Lidské oko není schopno vnímat celý rozsah světelného zá­ ření. všechny předměty jím osvětlené mohou odrážet našeho oka jen tuto jedinou barvu, proto při takovém osvětlení nemůžeme rozeznat jejich skutečnou, pravou barvu. Viditelnou část můžeme rozložit skleněným broušeným hranolem, který ohýbá záření různých délek různým způsobem