Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
Vakuové usměrňovači elektronky bez plynové náplně (používané
v radiotechnice) jsou vhodné jen pro malé proudy.
Na pracovním činném odporu pak řízený proud projeví jako řízené
napětí podle Ohmová zákona RI. Proud elektronů katody anody musí procházet
touto mřížkou.trubice naplní netečným plynem (argonem, neónem nebo héliem) nebo
rtuťovými parami. Mřížka mnohem blíže žhavené katodě než samotná
anoda, proto může vykonávat větší vliv již při nepatrných změnách
napětí. dovolí výstup elektronů okolí) výbojkou může
procházet proud elektronů jen směrem katody anodě.
Při průchodu proudu vzniká plynové náplni svítící výboj (proto název
výbojka).
Této výhody využíváme hlavně automatizaci řízení elektrických po
honů jiných elektronických zařízení. Protože směr
elektrického proudu opačný než směr pohybu elektronů, říkáme, proud
prochází anody katodě. Má-li však záporné napětí, ruší elektrické pole vytvářené anodou
a zabraňuje průchodu elektronů katody anodu. Mřížka jemná kovová síťka, umístěná mezi zápornou katodou
a kladnou anodou.
Usměrňovači účinek zakládá tom, jen žhavá katoda emi
tovat elektrony (tj.
T n
Tyratron také výbojka, však tři elektrody. Podle napětí mřížky
vede tyratron proud bud celou kladnou půlperiodu, nebo jen malou
část.
Rtuťové usměrňovače
Rtuťové usměrňovače jsou založeny stejném principu jako popsané
výbojky, avšak katodu zastupuje kapka rtuti, které zavádíme proud
242
. Tyratronem tedy nejen usměrňujeme
střídavý proud, ale současně regulujeme stejnosměrné napětí širokých
mezích. 173).
Tyratronem můžeme tedy regulovat tvar usměrněných stejnosměrných
impulsů tím velikost stejnosměrného proudu, který prochází tyratronem. Katodu, anodu řídicí
mřížku.
Změnou mřížkového napětí nebo jeho fázovým posunem vůči anodovému
napětí můžeme tedy regulovat nejen okamžik zapálení tyratronu, ale dobu,
po kterou výboj trvá, protože změně polarity střídavého napětí, když se
na anodě objeví záporné napětí, výboj vždy zhasne. Má-li mřížka kladné napětí, pomáhá účinně anodě zvětšuje proud
elektronů. Výbojka propouští proud jen směrem anody ke
katodě působí tedy jako ventil (viz obr. Záporným nábojem
na mřížce můžeme tedy zabránit zapálení tyratronu
