Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
Katodu, anodu řídicí
mřížku. Podle napětí mřížky
vede tyratron proud bud celou kladnou půlperiodu, nebo jen malou
část. Mřížka jemná kovová síťka, umístěná mezi zápornou katodou
a kladnou anodou.trubice naplní netečným plynem (argonem, neónem nebo héliem) nebo
rtuťovými parami.
Této výhody využíváme hlavně automatizaci řízení elektrických po
honů jiných elektronických zařízení. Výbojka propouští proud jen směrem anody ke
katodě působí tedy jako ventil (viz obr.
Rtuťové usměrňovače
Rtuťové usměrňovače jsou založeny stejném principu jako popsané
výbojky, avšak katodu zastupuje kapka rtuti, které zavádíme proud
242
. Vakuové usměrňovači elektronky bez plynové náplně (používané
v radiotechnice) jsou vhodné jen pro malé proudy.
Při průchodu proudu vzniká plynové náplni svítící výboj (proto název
výbojka). Má-li mřížka kladné napětí, pomáhá účinně anodě zvětšuje proud
elektronů. Záporným nábojem
na mřížce můžeme tedy zabránit zapálení tyratronu. Má-li však záporné napětí, ruší elektrické pole vytvářené anodou
a zabraňuje průchodu elektronů katody anodu. Protože směr
elektrického proudu opačný než směr pohybu elektronů, říkáme, proud
prochází anody katodě.
Změnou mřížkového napětí nebo jeho fázovým posunem vůči anodovému
napětí můžeme tedy regulovat nejen okamžik zapálení tyratronu, ale dobu,
po kterou výboj trvá, protože změně polarity střídavého napětí, když se
na anodě objeví záporné napětí, výboj vždy zhasne.
Tyratronem můžeme tedy regulovat tvar usměrněných stejnosměrných
impulsů tím velikost stejnosměrného proudu, který prochází tyratronem.
Na pracovním činném odporu pak řízený proud projeví jako řízené
napětí podle Ohmová zákona RI. Tyratronem tedy nejen usměrňujeme
střídavý proud, ale současně regulujeme stejnosměrné napětí širokých
mezích. Mřížka mnohem blíže žhavené katodě než samotná
anoda, proto může vykonávat větší vliv již při nepatrných změnách
napětí. Proud elektronů katody anody musí procházet
touto mřížkou.
T n
Tyratron také výbojka, však tři elektrody. 173).
Usměrňovači účinek zakládá tom, jen žhavá katoda emi
tovat elektrony (tj. dovolí výstup elektronů okolí) výbojkou může
procházet proud elektronů jen směrem katody anodě