Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.
Nyní probereme metodu výchylkovou. Abychom mohli potřebné hodnoty vy
počítat, musíme vždy vycházet hodnot již známých. vypočítat odpor rovnice ,
musíme znát napětí proud Tyto veličiny musíme změřit.
K měření elektrických veličin slouží elektrické měřicí přístroje, které
jsou založeny principech nám již známých prvních lekcí. Kryt velmi lehký levný, protože ne
musí být ani pevný, ani těsný. musíme znát dostatečně přesně, má-li být výpočet třetí
veličiny také přesný. elektrický točivý stroj nebo celý roz
váděč, opatříme vnějším plechovým krytem pod tento kryt
vháníme elektrickým ventilátorem čistý vzduch zvenčí nebo ne-
zamořeného prostoru. Zásadně
rozeznáváme dvě měřicí metody: výchylkovou nulovou.
Tato metoda používá přímo ukazujících měřicích přístrojů, jejichž mě
řicí ústrojí (systém) otočnou část, která účinkem měřené veličiny
vychyluje výchylka ukazována ručkou.
Pro běžnou praxi mají největší význam metody můstkové, nichž se
zmíníme později.
Nulová metoda záleží tom, měřenou veličinu srovnáváme jinou
veličinou tak, mezi nimi není žádný rozdíl.
Výchylková metoda nejjednodušší; ručka měřicího přístroje ukáže na
stupnici hodnotu, která určitém měřítku přímo udává měřenou veličinu. Např. Nulové metody umožňují
velkou přesnost měření, jsou však pracné měřicí zařízení bývá složité.
Měření
V prvních lekcích jsme seznámili různými elektrickými veličinami
a jejich jednotkami. Ohmová
zákona můžeme vypočítat jen jednu veličinu, kdežto dvě druhé
musíme znát. Dříve totiž použí
valo různých názvů, jako kryt vlhka, vodotěsný kryt, prachotěsný
kryt apod.
Ex3
W Ä
162
.Ex6 Ochrana před výbuchem spočívá tom, že
elektrický předmět, např.
Probereme nyní hlavní principy těchto měřicích soustav. Naučili jsme různé veličiny počítat nebo zná
zorňovat vektorovým diagramem.
Tím jsme zhruba probrali všechny druhy krytů, hlavně proto, aby
chom zvykli správné označování podle normy. Nevýbušný závěr poznáme ihned podle trojúhelníkových zámků podle
označení. Každý nevýbušný kryt musí mít vyraženo označení druhu krytu,
značku třídy výbušnosti skupiny zápalnosti, např. Štěrbinami krytu proudí totiž
čistý vzduch zamořeného okolí nepřipustí, aby výbušná
směs vnikla pod kryt. Kryty byly dřívější normě označovány jako až
H4. Chceme-li např