Základní kurs elektrotechniky (1962)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha obsahuje výklad nej důležitějších elektrotechnických zákonů, popis a činnost elektrických stroju a přístrojů, montáž a údržbu elektrického zařízení, pracovní a bezpečnostní předpisy, kreslení a čtení schémat a plánů.Kniha je knižním vydáním dálkového kursu z časopisu Elektrotechnik a je určena pracovníkům, kteří chtějí získat základní kvalifikaci v silnoproudé elektrotechnice.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: František Soukup

Strana 121 z 303

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
kolébková. Snazší jsou metody vypracované později. Pak dobu jedné vteřiny natahujeme vzhůru zem za jeho hlavou, odtud širokým obloukem vracíme jeho bokům nakonec mu ruce opět zkřížíme prsou přitlačíme hrudník. Tím mu stlačuje uvolňuje hrudník tlakem podlahu. Otevře­ me postiženému násilím ústa, hlavu položíme levou tvář, vytáhneme jazyk zajistíme jej vytažené poloze tkanicí, kolíčkem prádlo nebo jiným vhodným způsobem. Můžeme také stlačovat uvolňovat hrudník jen jednou rukou druhou rukou stejném tempu vytahovat popouštět jazyk. Je navržena ještě řada jiných metod, ale nejlepší nejúčinnější zdá metoda švýcarská tzv. Pak prkno uložíme středem nějaké zábradlí nebo stojan tak, abychom mohli prknem kývat. Pohyb stejném tempu opakujeme asi tak, jako postižený plaval naznak. Kromě toho uměle prokrvuje mozek. Postiženého uložíme břicho nějaké širší prkno lehce přivá­ žeme. Tento klasický způsob umělého dýchání však velmi namáhavý vy­ žaduje proto nejméně tři zachránce, kteří čtvrt hodině střídají. Klekneme jeho hlavu, uchopíme jeho ruce zápěstí zkřížíme mu je prsou. V poslední době propaguje umělé dýchání prováděné tak, při stlačo­ vání uvolňování hrudníku jeden zachránců vdechuje vzduch úst postiženého přímo vlastními ústy nebo trubičkou. Postiženého uložíme opět naznak, klekneme obkročmo podél jeho boků třívteřinových intervalech stlačujeme uvolňujeme hrudní koš tlakem obou rukou, které máme opřeny dlaněmi jeho žebrech. Uložíme-li prkno správně těžiště, mů­ žeme jím nepatrnou námahou kývat zvolna tak, postižený 1,5 vte­ řiny hlavu nahoře nohy dole, další 1,5 vteřiny nohy nahoře hlavu dole. R í 121 / . Jiná metoda vyžaduje uložit postiženého břicho, opřít ruce pod obličejem zem zvedat zase volném tempu tělo kyčlích. Jsou prý tím velmi dobré výsledky. Postiženému uvolníme šat u krku prsou položíme naznak svinutou pokrývku nebo kabát tak, aby páteř byla celé své délce podložena prsa vyklenula. Každý těchto pohybů, které stále opakujeme, trvá asi vteřinu. Kdybychom tak neučinili, postižený mohl při prvních známkách života při prvním vdechnutí vtáhnout jazyk do hrtanu tím zadusit. hrudním koši postiženého se tím posunují vnitřní orgány střídavě směrem srdci srdce, čímž je srdce masírováno daleko účinněji než při jiných vnějších metodách. Správné tempo zajistíme počítáním: jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet.Nejstarší metodou metoda podle Silvestra. Kýváme sklonu asi 45° vodorovné polohy