Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
63. Typický výsledný průběh napětí kotvy zá
vislosti jejím proudu znázorněn obr. 64a. základě rovnice
Mk kh
84
.
e) Činitel elektromechanické vazby kmg lze měřit dvěma způsoby:
1.předpokladu, počet segmentů komutátoru dostatečně velký, trojbran
modelující uvažovaný stejnosměrný stroj lze popsat vztahy
Ub (2-54)
Uk (^R kmgV^h (2‘55)
H )
c
A '
a)
B
B ‘
b)
Obr. Uskutečňuje se
to tak, proud buzení úhlová rychlost hřídele coh udržují konstantní kotva
se napájí přes proměnný odporník.
d) Indukčnost kotvy obvykle tak malá, lze zanedbat. Schematická značka stejnosměrného točivého stroje, příslušný trojsekční branový
graf
Uvedené parametry lze pomocí experimentální identifikace získat následovně:
a) Odpor buzení určí měřením statického odporu budicího vinutí. Uvažovaná odezva
je řešením diferenciální rovnice
^ b-~J ib(t) ;b(0) 0
c) Odpor kotvy lze určit podobně jako odpor Toto měření však
komplikovanější, protože žádoucí provádět rotující kotvou. pak vypočítá lineární
aproximace tohoto průběhu. přechodové charakteristiky admitance budicího vinutí).
b) Indukčnost buzení lze určit časové konstanty exponenciálního prů
běhu budicího proudu ib, který odezvou jednotkový skok budicího napětí ub
(tj
