Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Schematická značka stejnosměrného točivého stroje, příslušný trojsekční branový
graf
Uvedené parametry lze pomocí experimentální identifikace získat následovně:
a) Odpor buzení určí měřením statického odporu budicího vinutí. základě rovnice
Mk kh
84
. Uskutečňuje se
to tak, proud buzení úhlová rychlost hřídele coh udržují konstantní kotva
se napájí přes proměnný odporník. Typický výsledný průběh napětí kotvy zá
vislosti jejím proudu znázorněn obr. 64a.
e) Činitel elektromechanické vazby kmg lze měřit dvěma způsoby:
1.předpokladu, počet segmentů komutátoru dostatečně velký, trojbran
modelující uvažovaný stejnosměrný stroj lze popsat vztahy
Ub (2-54)
Uk (^R kmgV^h (2‘55)
H )
c
A '
a)
B
B ‘
b)
Obr. 63.
d) Indukčnost kotvy obvykle tak malá, lze zanedbat. přechodové charakteristiky admitance budicího vinutí).
b) Indukčnost buzení lze určit časové konstanty exponenciálního prů
běhu budicího proudu ib, který odezvou jednotkový skok budicího napětí ub
(tj. pak vypočítá lineární
aproximace tohoto průběhu. Uvažovaná odezva
je řešením diferenciální rovnice
^ b-~J ib(t) ;b(0) 0
c) Odpor kotvy lze určit podobně jako odpor Toto měření však
komplikovanější, protože žádoucí provádět rotující kotvou
