Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
o
přejde soustavu lineárních algebraických rovnic
r(t, ¿b( ř>a b(ř) 0
Pokud lze popis nohopólů oblasti jeho platnosti považovat nezávislý
na čase, jde časově nezávislý neboli stacionární mnohopól. lineár
ním případě popis (2.1. Popis modelu získá vhodným
zjednodušením matematických vztahů vyplývajících určité fyzikální teorie, geo
45
.Prostřednictvím Laplaceovy transformace lze určitých podmínek soustavu
diferenciálních rovnic (2.
b) Identifikace hypotetická vychází určité fyzikální teorie podstatě jevů
probíhajících modelovaném reálném objektu.25)
kde lb(p), Ub(p) V(p) označují Laplaceovy obrazy vektorů /b(ř). ideální rezistor, ideální kapacitor, ideální operační ze
silovač apod.6.20) převést soustavu lineárních algebraických rovnic
s komplexními koeficienty
R(p, lh{p) G(p, Ub(p) =
= S(p, V(p) K(p, x(řQ+) (2.
Přenosový popis (2.14) tvaru soustavy nelineárních algebraických rovnic
F('b(f)=ub(f)’v(ř)’í.
V případě, uvažované oblasti platnosti daného nohopólového modelu
je vektor x(f) konstantní nebo jeho časové změny jsou tak malé, jejich vliv na
branové veličiny lze zanedbat, nohopól je, jak jsme již uvedli, statický. Není-li jeho popis zá
vislý ani žádných dalších veličinách, param etry nohopólů jsou konstantní. Identifikace nohopólů
Identifikací modelu rozumíme postup pro získávání jeho matematického popisu. Prvky této matice
definují přenosové funkce
,i27)
při pro všechna V(p) x(ř0+) nohopólů soustře
děnými param etry jsou všechny tyto prvky racionálně lomenými funkcemi p.15) případě lineárních dynamických nohopólů přejde
na tvar
yb(p) b(p) (p<*) V(p (P><*)x (fo+) (2-26)
Matice F(p, nazývá matice přenosových funkcí mnohopólů.
2.
Modely můžeme identifikovat následujícími způsoby:
a) Identifikace definicí používá především pro charakterizaci tzv. ideálních
mnohobranů, jako např. ub(ř) v(t) vektor
x(f0+) charakterizuje počáteční podmínky nohopólů těsně okamžiku í0
