Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
Pokud celém uvažovaném časovém intervalu
identicky platilo dx/dí šlo mnohopól statický. Tak např.18)
a soustavu nelineárních algebraických rovnic
g(x(f), ib(t), ub(t), (2.) g(.19)
43
. Jsou-li těmito param etry fyzikální vlastnosti okolí modelované části,
jde mnohopól parametrický.) funkce získaná funkcionálu . popisu tvaru
(2. Argument umožňuje vyjádřit závislost chování nohopólu dalších
parametrech. případě popisu (2. param etrech přitom předpokládáme, jsou
nezávislé branových veličinách již uvažovaného nebo kteréhokoliv dalšího
mnohopólu, nímž prostřednictvím svých pólů tento mnohopól spojen opač
ném případě byl porušen předpoklad, vzájemná energetická interakce mnoho-
pólů uskutečňuje výhradně prostřednictvím jejich pólů).
F( *(ř)>*(f) (2. Volba funkční
závislosti popisu nohopólu kompromisem mezi požadovanou přesností modelo
vání rozsahem proměnných veličin vystupujících argumentech popisu.
Implicitní popis (2. Je-li vliv
určité veličiny uvažovaném intervalu platnosti nohopólového modelu zanedba
telný, veličinu můžeme považovat konstantní popis pak můžeme příslušně
zjednodušit.
standardní tvar stavového popisu mnohopólu.
Závislost funkčního vztahu (2. norm álním tvaru expli
citně vyjádřenou časovou derivací x(f) dx(t)jdt
kde f[.18) (2.19) představují tzv. Pomocný vektor
x(t), který obvykle nazývá stavový, charakterizuje dynamický stav mnohopólu.) jsou vícerozměrné funkce.) zavedením argum entů v(í), x(f),
(dx/dt), (dxjdl), Přítom nost vektoru známých funkcí času v(í) charakterizujících
buzení mnohopólu značí, uvažovaný mnohopól není autonomní.16)
kde F(.íF(.16) případě nohopólů soustředěnými param etry
lze často převést soustavu diferenciálních rovnic tzv. Výrazy (2.17)
x(í) f(x(t), ib(ř), ub(í), (2.
Současně funkční závislostí popisu nohopólu nezbytné specifikovat
1 oblast její platnosti.16) časové derivaci vektoru x(í) naznačuje, jde
0 popis dynamického mnohopólu.
Přítom nost explicitního argum entu udává, uvažovaný mnohopól časově
závislý. Jelikož tom popisu
uplatňuje derivace vektoru x(í) podle prostorových souřadnic jde dynamický
mnohopól rozprostřenými parametry.Takto můžeme případě obecného mnohopólu dospět např.16) tuto oblast můžeme zadat
prostřednictvím dolních horních mezí jednotlivých argumentů. Jinak bychom jeho param etry považovali
za soustředěné
