Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 42 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Je-li vliv určité veličiny uvažovaném intervalu platnosti nohopólového modelu zanedba­ telný, veličinu můžeme považovat konstantní popis pak můžeme příslušně zjednodušit. Pomocný vektor x(t), který obvykle nazývá stavový, charakterizuje dynamický stav mnohopólu.17) x(í) f(x(t), ib(ř), ub(í), (2. param etrech přitom předpokládáme, jsou nezávislé branových veličinách již uvažovaného nebo kteréhokoliv dalšího mnohopólu, nímž prostřednictvím svých pólů tento mnohopól spojen opač­ ném případě byl porušen předpoklad, vzájemná energetická interakce mnoho- pólů uskutečňuje výhradně prostřednictvím jejich pólů). Současně funkční závislostí popisu nohopólu nezbytné specifikovat 1 oblast její platnosti. Volba funkční závislosti popisu nohopólu kompromisem mezi požadovanou přesností modelo­ vání rozsahem proměnných veličin vystupujících argumentech popisu.16) kde F(. Pokud celém uvažovaném časovém intervalu identicky platilo dx/dí šlo mnohopól statický. Závislost funkčního vztahu (2. Jinak bychom jeho param etry považovali za soustředěné. Jsou-li těmito param etry fyzikální vlastnosti okolí modelované části, jde mnohopól parametrický.íF(. Výrazy (2. Jelikož tom popisu uplatňuje derivace vektoru x(í) podle prostorových souřadnic jde dynamický mnohopól rozprostřenými parametry.) g(.16) tuto oblast můžeme zadat prostřednictvím dolních horních mezí jednotlivých argumentů. popisu tvaru (2.) jsou vícerozměrné funkce.) zavedením argum entů v(í), x(f), (dx/dt), (dxjdl), Přítom nost vektoru známých funkcí času v(í) charakterizujících buzení mnohopólu značí, uvažovaný mnohopól není autonomní. případě popisu (2.) funkce získaná funkcionálu .18) a soustavu nelineárních algebraických rovnic g(x(f), ib(t), ub(t), (2.16) případě nohopólů soustředěnými param etry lze často převést soustavu diferenciálních rovnic tzv.16) časové derivaci vektoru x(í) naznačuje, jde 0 popis dynamického mnohopólu. Přítom nost explicitního argum entu udává, uvažovaný mnohopól časově závislý.19) 43 .19) představují tzv. standardní tvar stavového popisu mnohopólu. norm álním tvaru expli­ citně vyjádřenou časovou derivací x(f) dx(t)jdt kde f[. Implicitní popis (2.Takto můžeme případě obecného mnohopólu dospět např. Tak např. Argument umožňuje vyjádřit závislost chování nohopólu dalších parametrech.18) (2. F( *(ř)>*(f) (2