Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
38), tj.3.40)
/ ao) (x*>ao) x'(«o) -#(**, ao) (7-41)
380
.) n-rozměrná vektorová funkce.
Za předpokladu, funkce f(. Toho
však lze dosáhnout pouze komplexnějších programech, kterých pak však
lépe uvažovat přímo citlivostní resp.) jsou okolí bodu (x, a0) derivovatelné,
přímým derivováním (7. řešení pro jmenovitou hodnotu proměnných
parametrů oc0.
Metoda citlivostních adjungovaných modelů však může uplatnit např. Předpokládejme, x(a0)
je jmenovité řešení soustavy (7. m-rozměrný vektor výstupních veličin můžeme závislosti
na primárních vyjádřit zpravidla vztahem
y(a) g(x(a), (7.39) dostaneme citlivostní popis nelineárních statických
soustav tvaru
F(x*, *0) x'(a0) -f(x*, oc0) (7.
při použití malých programovatelných kalkulátorů, jejichž paměť nedovoluje uložení
komplexnějších programů pro výpočet citlivostí řešením citlivostního nebo adjungo
vaného citlivostního popisu.3. Citlivostní popis nelineárních statických soustav
Uvažujme popis nelineárních statických soustav podobě nelineárních algebraic
kých rovnic
f(x(a), (7. CITLIVOSTI NELINEÁRNÍCH STATICKÝCH SOUSTAV
7. adjungovaných modelů.38) (7. Pokud
počet veličin, pro které hledáme citlivosti, menší než počet proměnných para
metrů, tj.1.) m-rozměrná vektorová funkce. Účinnost výpočtů založených citlivostních modelech musíme
proto předpokládat stejnou jako při numerickém derivování prvního řádu, ovšem
s tím rozdílem, přesnost výpočtů není ovlivněna zbytkovou chybou.
7.
Někteří autoři doporučují vícenásobné využití téhož rozkladu získaného
při jmenovité analýze při analýze citlivostních resp. adjungované citlivostní popisy nikoliv
modely.39)
kde g(. pokud jsou modely adjungované výhodnější než citlivostní modely. Navíc, jak jsme již ukázali předchozím odstavci, matice nehomogenního
popisu adjungovaného modelu nemusí být vždy transponovaná vzhledem matici
výchozího popisu uvažované soustavy, tedy rozklad pak vícenásobně využít
ani nelze.38)
kde x(a) rozměrný vektor primárních veličin, r-rozměrný vektor proměnných
parametrů f(.programu však obvykle nedovoluje vícenásobné využití téhož rozkladu pro
všechny jeho běhy.) g(
