Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 281 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
154) (5.. 0 0 . 1 Uk Clk Příklad Nalezněme nejprve přenosové funkce obvodu obr. Naznačený postup výpočtu pólů nul přenosových funkcí obrazů výhodný i tom případě, kdy již známe koeficienty uvažované racionální funkce. Přitom celkový počet záměn sloupců řádek, které tato redukce vyžádala, byl Dostaneme tedy Q( c(p 2) kde c LC det ------ 0 Ri 277 .160). dáno tím, úloh řešených v praxi lze počet rovnic výchozím popisu redukcí zpravidla výrazně zmenšit (počet dynamických prvků soustavách bývá podstatně menší než počet prvků statických).Redukce popisu tvar (5. Kořeny polynomu a kPk 0 totiž můžeme počítat jako charakteristická čísla jemu přidružené matice 0 .159) řešení standardní úlohy charakteristických čísel (5. 100.z(0 í-tého sloupce dosadíme nulové prvky. 0 0 . Polynom Q(p) vejmenovateli přenosů vypočítáme dosazení dílčích matic redukovaného popisu tohoto obvodu do výrazu (5. Další postup pro výpočet konstantního činitele pólů nul (5... Chceme-li počítat obraz i0(p) odezvy z;o(f) dynamické soustavy počáteční stav z(0 pravé straně (5..152).149) položíme V(p) v(0 rovno výpočtu po­ užijeme vztah (5165) v němž ;o(/>) pMi0 získáme tím, z-tý sloupec dosadíme součin . Přitom celou redukci lze provádět využitím řídkosti matic výchozího popisu..164) hlediska výpočetní efektivnosti jeví jako výhodnější než přímé řešení zobecněné úlohy (5..165) zůstává shodný jako pří­ padě přenosové funkce (5.156). Při vlastním řešení standardní úlohy pak řídkost využívat již nemá smysl, neboť výsledné matice bývají značně husté.163) nebo (5