Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 269 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výraz (5. b) Záměna i-tého sloupce /-tým, vektoru proměnných nutné současně zaměnit z. t1)‘ 1.144) standardní tvar (5. Černá pole označují polohu nenulových prvků maticích, bílá pole polohu nulových prvků šrafovaná pole polohu prvků, které mohou být jak nulové, tak nenulové.Z*(f) 22)_1[ Zí(f) ‘‘V 1)] (5‘148) i= O Naznačené inverze diagonálních matic N*2 jsou ovšem výpočetně velmi snadné (každý diagonální prvek prostě nahradí jeho převrácenou hodnotou, ostatní prvky zůstanou nulové). Krok krokem jsou uvedeny postupné proměny struktury nenulových prvků matic 'W. Použijeme tomu následující operace: a) Záměna i-té j-té řádky, vektor proměnných zůstává beze změny.2) vystačíme elementárními operacemi prováděnými současně maticích tak, aby transformovaná soustava zůstala ekvivalentní vzhledem výchozí soustavě (5.147) představuje hledaný stavový popis standardním tvaru (5.146) znázorňuje obr.. c) Přičtení i-tého řádku násobeného konstantou j-tému řádku, vektor proměnných nemění. d) Přičtení í-tého sloupce násobeného konstantou j-tému sloupci, pro­ měnná přechází proměnnou , Abychom dokázali platnost posledního pravidla, uvažujme jednoduchou rovnici ax; bXj d kterou můžeme upravit tak, že axt ac) acxj d a odtud a(xi —cxj) ac) d což platnost pravidla potvrzuje.144).°W * Vztah (5. Modifikace matic vznikající postupně jednotlivých krocích algoritmu budeme odlišovat horními indexy závorkách. 107.144) (5., počáteční stav veličin z*(f) t0 není libovolný, ale počátečním stavem proměnných z*(t0) (l)v(f0) vázán vztahem (5.148). Při redukci popisu (5.148) udává závislost veličin z*(ř) stavových veličinách z*(í) vstup­ ních veličinách v(t). Uvažovaný algoritmus pro redukci (5. a algebraický vztah 266 .2) s tím, že x(f) z*(í), —(M -1. Vyplývá odtud např