Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 184 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Konvergence iterací tím sice urychlí, ale cenu ztráty její absolutní spolehlivosti. Výhodné využívat metodu regula falši kombinaci Newto- novou-Raphsonovou metodou nalezení jejího výchozího bodu dostatečně blíz­ kého řešení x*. Lze ukázat, případě kon­ vexních funkcí řád této metody Rychlost konvergence lze zvětšit různými modifikacemi metody.31) pak zůstává neměnné. každém případě však použitelnost metody regula falši zůstává omezena jednorozměrné úlohy, neboť pro vícerozměrné úlohy podmínka (4. Iterace metody regula falši konvergují kořenu funkce f(x) nezávisle na jejím průběhu. 184 . náhrada lineární interpolace inter­ polací kvadratickou.32) přičemž musí být Jde tedy dvoukrokovou iterační metodu, která obecně nestacionární. Rychlost konvergence však malá. Jednou nich např. Položíme-li iterační formuli (4.31) —1, metoda regula falši přejde na stacionární dvoubodovou iterační metodu sečen. aby platilo f(x(0)) f(x(1)) přibliž­ né řešení x(2) pak považuje průsečík sečny procházející body souřadnicemi x(0) x(1) osou x. Metodu sečen však lze po­ užít pro vícerozměrné úlohy.32) ztrácí smysl. Obecně lze tento algoritmus vyjádřit předpisem ^ +1) f(x<V*>-f(x<V*> f(x(,[)) f(x(í)) *4-31) kde bere nejbližší největší celé číslo, pro které platí f(x(fe))f(x(i)) (4.dvou počátečních bodů souřadnicemi x(0> x(1), které volí tak, aby hodnoty f(x(0)) f(x(1)) měly opačná znaménka, tj. případě konvexní funkce f(x) však metodou stacionární, neboť i v (4