Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.
„zapojení společným emitorem“
charakterizován vztahem
V /¡ii +
"ei_
- 121 *22- _M2- -
Nepotřebujeme-li počítat proud i2, označíme veličiny druhé brány jako u0.83).
Dosazením (3.
Příklad
Předpokládejme, tranzistor obr.
153
.84) získáme vektor uzlových napětí vektory branových proudů /,
a i2.matice uzlových vodivostí a
L fl070
je vektor uzlových budicích proudil části soustavy, jež popsána „bez výpočtu
proudů“.
Mají-li být rovnice (3.83) pak
pro náš případ bude mít následující parametry:
G0 ^22
00 *21
i1, 12
r ,
ei =
Jo J2
Ostatní parametry budou nulové.
Dílčí incidenční matice budou mít podobu
1 2
1 0
n 1
- 1
b
k
e
Maticím jsou nadepsána čísla odpovídajících bran, řádkům jsou přiřazena písmena
odpovídajících uzlů.
Řešením (3.
Tím odpovídajícím popisu (3.80) veličiny indexem odpadnou.84) navzájem lineárně nezávislé, musíme incidenční
matice vypustit pro každou separátní část uvažované soustavy jeden řádek.84) trojúhelníkové soustavy rovnic před
stavované prvními čtyřmi řádky (3. Popis (3. Vektor ostatních branových proudů vektory branových napětí u0
získáme zpětnou substitucí řešení (3.84) získáme matice „razítka“ tranzistoru pro modifiko
vanou metodu uzlových napětí tvaru
b
k
e
ub h
0 1
0
* 1
0 1
- 1
* 2
1 —h12 l
0 "
j 2
-
