Využití počítače při elektrotechnických návrzích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha je úvodem do metod praktického modelování, analýzy, návrhu a optimalizace elektrotechnických zařízeni na číslicovém počítači. Výklad je doprovázen jednoduchými názornými příklady řešených úloh z různých odvětví elektrotechniky.Kniha je určena inženýrům a technikům, kteří se zabývají moderním návrhem elektrotechnických zařízení.

Vydal: Alfa, vydavateľstvo technickej a ekonomickej litera­túry, n. p., 815 89 Bratislava, Hurbanovo nám. 3 Autor: Heřman Mann

Strana 124 z 480

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Způsoby ukládání nenulových prvků obecných řídkých matic můžeme rozdělit statické dynamické. 73. Jejich polohu matici vyjadřuje tzv. 1tak však tento způsob pro velké matice hlediska paměti nehospodárný navíc je strojově závislý. obr. Ačkoliv literatuře můžeme nalézt mnoho pokusů zpřesnění Markowitzova kritéria, získaná úspora paměti strojového času zpravidla porovnání zvýše­ nými nároky vlastního optimalizačního algoritmu nepodstatná. tomu, aby bylo možné určité prvky paměti zpětně vybavit, musíme však současně hodnotami prvků mít uloženou informaci 0 jejich poloze matici. Abychom řídkost matic mohli využít úspoře paměti počítače, paměti ukládáme pouze nenulové prvky. Při zpracovávání různých návrhových úloh často musíme opakovaně řešit tutéž soustavu lineárních algebraických rovnic pro různé hodnoty určitého para­ metru Jelikož obvykle tímto parametrem mění pouze některé prvky matice A takovéto soustavy, její řádky sloupce můžeme pak uspořádat následovně ^11 Ll2 12 _^21 22(P)_ _^-21 *-22(P)- 22(p)_ Znamená to, při každém opakovaném řešení soustavy rovnic touto maticí je nutné provádět pouze rozklad dílčí matice 2,(p), jejíž prvky jsou závislé mění­ cím parametru Matice 11; 12, 21, nemění, proto je stačí počítat pouze jednou. 73a uloženy sloupcích. prvním jsou všechny diagonální prvky, ve druhém jsou uloženy nejprve nenulové prvky horní trojúhelníkové podmatice po řádcích nimi následují prvky dolní trojúhelníkové podmatice sloupcích. mnoha případech lze tímto způsobem podstatně zredukovat celkový počet operací. Zopakujeme-li tento postup dalších dvou krocích rozkladu, struktura nenulových prvků výsledné matice stane shodnou (3. Jedničky zde znázorňují nenulové prvky a nuly nulové, takže reprezentaci každého prvku zde postačí jediný bit paměti. Poloha prvků horní trojúhelníkové podmatici určena jejich sloupcovými indexy a začátky řádek, dolní trojúhelníkové podmatici řádkovými indexy začátky sloupců. Tento způsob uložení obzvlášť výhodný pro matice symetrickou nebo 125 . Příklady statického způsobu ukládání jsou obr.33).klíčový tedy zvolíme některý prvků váhou jeho řádek sloupec zaměníme s řádkem sloupcem prvním. Nenulové prvky, jimiž jednotlivé sloupce začínají, určuje další vektor. 73b jsou hod­ noty nenulových prvků matice obr. V tomto případě tedy Markowitzovo kritérium vede výběru klíčových prvků, který optimální globálního hlediska. obr. 73d tento způsob modifikován pro diagonálně dominantní matice. bitová mapa řídké matice. Hodnoty nenulových prvků jsou zde uspořádány dvou vektorech. Pro statické způsoby typické, že hodnoty prvků musejí být paměti uspořádány určitým způsobem, kdežto při dynamickém uložení prvky mohou být uspořádány libovolně. Na obr. 73c nejčastěji používaný způsob statického ukládání, kde polohy prvků sloupcích matice určuje vektor jejich řádkových indexů