VYUŽITÍ KOGENERACE V RODINNÝCH DOMECH

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Radek Putzai

Strana 51 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V této bakalářské práci jsem pokusil zanalyzovat vyuţití kogenerační jednotky rodinném domě, provedl energetickou bilanci ekonomickou kalkulaci pro daný objekt, nabídl klady a zápory tohoto zařízení. Tak, jak stal fenoménem rozvoj fotovoltaických solárních panelů důvodů zajímavých výkupních cen elektřiny, tak touto prací zde nepřímo nabízena další moţnost rámci kogenerace.51 5. Tato jednotka mohla být provozu jen hodiny denně, finanční návratnost let, počáteční investice ale příliš vysoká. Věřím, tato práce přinesla ucelený náhled instalaci kogenerační jednotky rodinném domě a jiţ blízké budoucnosti budeme těmito jednotkami setkávat běţně. Ekonomická výnosnost vykazuje dobu 14-ti let generální opravy jednotky. Podle takto získaných dat jsem došel závěru, kogenerační jednotka vhodná pro instalaci do větších rodinných domů, tzn.r. světě tento jev poměrně známou záleţitostí, České republice ním setkáváme rodinných domech pouze ojediněle, úvahu přichází instalace kogeneračních jednotek větších výkonů areálech, kde jsou větší spotřeby energií (veřejné bazény, bytové domy, atd. . Pro práci jsem pouţil nový výrobek, kogenerační jednotku firmy Tedom, s. domů větší energetickou náročností. Při lepších výkupních cenách, nebo vyuţitím tepla při delším provozu KJ, se návratnost investice podstatně zkrátila.o. Z výše uvedených zjištěných poznatků mohu konstatovat, problém kogeneračních jednotek není dosud zcela jasnou záleţitostí, jak stránce technické, tak stránce legislativní. Investice této techniky můţe přinést finanční prospěch nebo třeba vytouţenou nezávislost dodavateli elektřiny., která svým výkonem vhodná pro instalaci větších rodinných domů. Výkupní ceny elektrické energie kogenerační jednotky nejsou také nyní pro uţivatele tak zajímavé. Návratnost investice jsem stanovil základě porovnání ceny a ţivotnosti soustavy. ZÁVĚR Kogenerace decentralizovaný zdroj výroby elektrické energie tepla.). Nový převrat mohl zaznamenat Stirlingův motor, který současné době vývoji přináší nové rozměry oblasti hluku. Kogenerační jednotku Tedom jsem záměrně zvolil důvodu servisní dostupnosti ČR. Porovnáním energetické náročnosti budovy, výpočty tepelných ztrát ohřevu TUV jsem zjistil tepelné rozdíly (přebytky) vhodné pro ekonomický provoz. Současně jsem provedl srovnání T30, jedná nyní nejbliţší jednotku řadě Micro