V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
Návratnost investice jsem stanovil základě porovnání ceny a
ţivotnosti soustavy.r.).
Věřím, tato práce přinesla ucelený náhled instalaci kogenerační jednotky rodinném domě
a jiţ blízké budoucnosti budeme těmito jednotkami setkávat běţně.
Tak, jak stal fenoménem rozvoj fotovoltaických solárních panelů důvodů zajímavých
výkupních cen elektřiny, tak touto prací zde nepřímo nabízena další moţnost rámci
kogenerace. světě tento jev
poměrně známou záleţitostí, České republice ním setkáváme rodinných domech pouze
ojediněle, úvahu přichází instalace kogeneračních jednotek větších výkonů areálech, kde jsou
větší spotřeby energií (veřejné bazény, bytové domy, atd.
.
Z výše uvedených zjištěných poznatků mohu konstatovat, problém kogeneračních jednotek
není dosud zcela jasnou záleţitostí, jak stránce technické, tak stránce legislativní. Ekonomická výnosnost
vykazuje dobu 14-ti let generální opravy jednotky. Nový
převrat mohl zaznamenat Stirlingův motor, který současné době vývoji přináší nové
rozměry oblasti hluku.
Výkupní ceny elektrické energie kogenerační jednotky nejsou také nyní pro uţivatele tak
zajímavé. domů větší energetickou náročností. Investice této techniky můţe přinést
finanční prospěch nebo třeba vytouţenou nezávislost dodavateli elektřiny.
Pro práci jsem pouţil nový výrobek, kogenerační jednotku firmy Tedom, s.
V této bakalářské práci jsem pokusil zanalyzovat vyuţití kogenerační jednotky rodinném
domě, provedl energetickou bilanci ekonomickou kalkulaci pro daný objekt, nabídl klady a
zápory tohoto zařízení.
Podle takto získaných dat jsem došel závěru, kogenerační jednotka vhodná pro instalaci
do větších rodinných domů, tzn.
Kogenerační jednotku Tedom jsem záměrně zvolil důvodu servisní dostupnosti ČR.51
5. ZÁVĚR
Kogenerace decentralizovaný zdroj výroby elektrické energie tepla. Tato
jednotka mohla být provozu jen hodiny denně, finanční návratnost let, počáteční
investice ale příliš vysoká., která svým
výkonem vhodná pro instalaci větších rodinných domů.
Současně jsem provedl srovnání T30, jedná nyní nejbliţší jednotku řadě Micro.o. Při lepších výkupních cenách, nebo vyuţitím tepla při delším provozu KJ, se
návratnost investice podstatně zkrátila. Porovnáním energetické náročnosti
budovy, výpočty tepelných ztrát ohřevu TUV jsem zjistil tepelné rozdíly (přebytky) vhodné
pro ekonomický provoz
