V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
1.
Kogenerační jednotky spalovacími turbínami dodávají elektrických výkonech rozsahu
cca 200 MW. Při poţadavku zvýšení tepelného výkonu spalinového kotle instalován tzv. Poměr výkonů parní spalovací
turbíny většiny případů asi 3:1 4:1. teplé vody. Poměrem dodávky paliva spalovací komory turbíny spalinového kotle následně
udáván poměr výkonu spalovací parní turbíny. větších instalací často uţívá dvoutlakového
spalinového kotle tomu příslušné dvoutlakové parní turbíny.2.
Spaliny turbíny jsou přiváděny spalinového kotle výrobě tepla formě páry nebo horké
resp. tab.
Popis zařízení:
Pára, která vyrobena kotli vyuţitím tepla spalin spalovací turbíny, pohání ještě parní
turbínu.
1.15
Obr. 1-3 Asynchronní generátor vodním chlazením [20]
Kogenerační jednotka spalovací turbínou sestává soustrojí spalovací turbíny alternátor,
vyrábějícího elektrickou energii, spalinového kotle, něhoţ dodáváno vyuţitelné teplo ve
formě teplé horké vody nebo páry. Jako zdroj energie často vyuţívá vodík, který
s kyslíkem exotermním procesem vyrábí elektrickou energii pomoci elektrolytu vzniku
. Zemní plyn pro pohon turbíny nutno přivádět pod tlakem
cca 1,5 -2,5 MPa dle kompresního poměru turbíny. Jedná galvanické články, které
přeměňují energii paliva elektrickou energii.
přihřívací hořák spalující zemní plyn, jenţ vřazen spalin proudících turbíny kotle a
zvyšuje teplotu spalin přicházejících turbíny (cca 450 600,00 °C) přibliţně maximální
teplotu 900,00 °C. je
uveden přehled základních parametrů jednotlivých typů kombinované výroby tepla elektřiny.
O paroplynovém cyklu platí stejné moţnosti omezení jako cyklu plynového.2. Moţnost volby média, kterém odváděno teplo spalinového kotle z
hlediska jeho vyuţitelnosti dle poţadavků spotřeby hlavní výhodou kogeneračních jednotek se
spalovacími turbínami proti kogeneračním jednotkám spalovacími motory.3 PAROPLYNOVÁ KOGENERACE
Základním rysem tohoto typu kombinované výroby tepla elektrické energie dosáhnout
maximálního podílu výroby elektrické energie přesahující přivedeného tepla palivu.4 SPECIÁLNÍ KOGENERACE
K této skupině řadí např. spalovacími články
