V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
Turbína roztáčena například párou, která získává spalováním uhlí nebo štěpením jader
uranu.2 TYPY KOGENERACE
1. Účinnost kogeneračních jednotek pohybuje kolem 80-90%. Alternativou moţnost pouţití
bioplynu nebo jiného odpadního plynu, které však mají niţší výhřevnost, tzn.2.2.
.
Axiální radiální turbíny jsou uvedeném výkonovém rozsahu sestrojeny pro vstupní/výstupní
tlak páry 0,9 6,5 0,1 0,7 MPa teplotu páry 200 450,00 °C., vyţadují nutné
konstrukční úpravy motoru turbíny.2 PLYNOVÁ KOGENERACE
Stupeň konverze energie, která obsaţena primárním palivu, elektrickou energii, oproti
parní kogeneraci podstatně vyšší, asi účinnost výroby tepla činí celková
účinnost vyuţití energie palivu pohybuje kolem Nutnost spalovat plynné palivo je
však cena vyšší podíl vyráběné elektřiny (drahý zemní plyn).
Palivem můţe být jak zemní plyn, tak např. řepkový olej atp.
Při této výrobě el.
1. výhodné hlediska dosahované
termodynamické účinnosti jsou shledávány moderní rychloběţné radiální turbíny, které jsou
jednostupňové nebo dvoustupňové, krátkou dobou najíţdění malou měrnou hmotností.
Popis zařízení:
K zajištění niţších elektrických výkonů (zhruba tis.KW) dodávají sestavy
s protitlakovými turbínami, které jsou buď axiální, nebo radiální (pro vyšší výkon pouze axiální
turbíny), které pohánějí alternátor přes převodovku.1 PARNÍ KOGENERACE
Účinnost výroby elektrické energie rozmezí 15%, převaţující stává účinnost výroby
tepla (je zde brána úvahu závislost tlaku před turbínou) cca 76%, přičemţ celková
účinnost vyuţití energie, která obsaţena primárním palivu, činí zhruba Výhodou
je oproti plynové kogeneraci moţnost spalování levného nebo obnovitelného paliva (uhlí či
biomasy), stupeň zhodnocení primárního paliva elektrickou energii nízký.
Tak jako jiných elektrárnách, tak kogenerační jednotce vzniká elektrická energie roztočením
elektrického generátoru. spalovací motor. Pro pohon generátoru pouţívá např. energie uvolňuje velké mnoţství tepelné energie, která maří chladícími
věţemi. Mimoto projeví niţší elektrické účinnosti.13
1. Účinnost výroby elektrické energie tepelných elektrárnách cca 30%, moderní
paroplynové elektrárny mají účinnost asi 50%, další ztráty kolem 11%, vznikají transformací a
dálkovým přenosem elektrické energie.
Teplo, uvolňující spalovacím motoru, efektivně vyuţíváno prostřednictvím chlazení
motoru, oleje spalin. (je moţno natáčivými statorovými
lopatkami)
1.1 Kombinovaná výroba elektrické tepelné energie
Ve všech elektrárnách vzniká elektrická energie roztáčením turbíny elektrickým generátorem. Regulační ventil přívod páry
do turbíny zajišťuje regulaci elektrického výkonu soustrojí. Zajímavostí
u jsou asynchronní generátory, které jsou stejně jako spalovací motory chlazeny vodou
