V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
Tak jako jiných elektrárnách, tak kogenerační jednotce vzniká elektrická energie roztočením
elektrického generátoru.1 Kombinovaná výroba elektrické tepelné energie
Ve všech elektrárnách vzniká elektrická energie roztáčením turbíny elektrickým generátorem.
Popis zařízení:
K zajištění niţších elektrických výkonů (zhruba tis., vyţadují nutné
konstrukční úpravy motoru turbíny.2 PLYNOVÁ KOGENERACE
Stupeň konverze energie, která obsaţena primárním palivu, elektrickou energii, oproti
parní kogeneraci podstatně vyšší, asi účinnost výroby tepla činí celková
účinnost vyuţití energie palivu pohybuje kolem Nutnost spalovat plynné palivo je
však cena vyšší podíl vyráběné elektřiny (drahý zemní plyn). řepkový olej atp. Zajímavostí
u jsou asynchronní generátory, které jsou stejně jako spalovací motory chlazeny vodou. výhodné hlediska dosahované
termodynamické účinnosti jsou shledávány moderní rychloběţné radiální turbíny, které jsou
jednostupňové nebo dvoustupňové, krátkou dobou najíţdění malou měrnou hmotností. Regulační ventil přívod páry
do turbíny zajišťuje regulaci elektrického výkonu soustrojí. Účinnost výroby elektrické energie tepelných elektrárnách cca 30%, moderní
paroplynové elektrárny mají účinnost asi 50%, další ztráty kolem 11%, vznikají transformací a
dálkovým přenosem elektrické energie.
Palivem můţe být jak zemní plyn, tak např.2. energie uvolňuje velké mnoţství tepelné energie, která maří chladícími
věţemi.1 PARNÍ KOGENERACE
Účinnost výroby elektrické energie rozmezí 15%, převaţující stává účinnost výroby
tepla (je zde brána úvahu závislost tlaku před turbínou) cca 76%, přičemţ celková
účinnost vyuţití energie, která obsaţena primárním palivu, činí zhruba Výhodou
je oproti plynové kogeneraci moţnost spalování levného nebo obnovitelného paliva (uhlí či
biomasy), stupeň zhodnocení primárního paliva elektrickou energii nízký. Alternativou moţnost pouţití
bioplynu nebo jiného odpadního plynu, které však mají niţší výhřevnost, tzn. Pro pohon generátoru pouţívá např.
Teplo, uvolňující spalovacím motoru, efektivně vyuţíváno prostřednictvím chlazení
motoru, oleje spalin. Mimoto projeví niţší elektrické účinnosti.2.
.
1.KW) dodávají sestavy
s protitlakovými turbínami, které jsou buď axiální, nebo radiální (pro vyšší výkon pouze axiální
turbíny), které pohánějí alternátor přes převodovku. (je moţno natáčivými statorovými
lopatkami)
1. Účinnost kogeneračních jednotek pohybuje kolem 80-90%.
Axiální radiální turbíny jsou uvedeném výkonovém rozsahu sestrojeny pro vstupní/výstupní
tlak páry 0,9 6,5 0,1 0,7 MPa teplotu páry 200 450,00 °C. spalovací motor.
Turbína roztáčena například párou, která získává spalováním uhlí nebo štěpením jader
uranu.2 TYPY KOGENERACE
1.13
1.
Při této výrobě el
