Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 14 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V další části testování byl zkoušen samotný překladač GCC. Další částí Eclipse CDT. Zde nebyly žádné problémy, překladač byl volán příkazové řádky bez problému pokusný kód překládal.0. Zde byla použita nejnovější verze překladače GCC 4. Rovněž nebyl problém hledáním chyb (Warningy Errory).0. Poslední verze projektu byla uveřejněna březnu 2011. Překlad tohoto projektu byl rovněž otestován nevyskytl žádný problém.3 Projekt YAGARTO Projekt YAGARTO (Yet Another GNU ARM Toolchain vznikl roce 2006 jako snaha Michaela Fischera vytvořit nový vývojový nástroj, který více autorovi vyhovoval. Nejpodstatnější balík GCC překladačem, GDB debuggerem knihovnami.0. Dále byl opět otestován překlad jednoduchého kódu schopnost hledat syntaktické chyby překladačem. této nabídce byla již nainstalování možnost volání překladače GCC. 2. prvního vydání byly časem uvolněny tři další, kterých došlo k změně GCC verze 4.2. ledna 2006 je označena jako WinARM_20060116.2.2 byla použita již roce 2006. Jde poměrně šikovný editor podporou zvýrazňování syntaxe a možnosti použití external tools. Projekt členěn tří základních součástí.1. Bohužel nepovedlo ani jedno úspěšné spuštění překladu přímo z prostředí editoru.0.7 První oficiální verze vyšla květnu roku 2005. Jde o verzi 20060606. Jde o vývojové prostředí určené přímo pro programování C/C++. Verze IDE Eclipse byla 3. Součástí návodu pro instalaci byl ukázkový projekt pro MCU SAM7X256. Při testování schopností překladače hledat chyby rovněž nebyly žádné problémy. Verze GCC 4. tímto systémem lze setkat většiny ostatních projektů. Např.0. Verze WinARM vydaná 16. Jednou výhod tohoto projektu, rozdíl GNUARM WinARM, velmi detailní návod instalaci nastavení celého řetězce.6. Pro testování byla použita starší ověřená verze oficiálních stránek autora. Projekt dále aktivně vyvíjel roku 2008, kdy vyšla poslední aktualizace balíku WinARM. Další výhodou fakt, tento projekt jako jediný vyvíjí nadále. autorově případě konkrétně jedná programátor J-Link GDB server. Tento projekt byl testován kompletně včetně možnosti instalace prostředí Eclipse a nastavení podle návodu domovské stránce projektu. Domovská stránka projektu uvedena [3]. Pro další označování verzí byl použit systém vytváření jmen datem.6. Posledním dílem ovládací program pro programátor MCU. Tato část není vyvíjena tímto projektem, nýbrž tento projekt schopnosti nástroje Eclipse navazuje.6. Díky tomuto vývoji projekt dispozici nejnovější verzi GCC 4. Domovská stránka projektu uvedena [1]. Základní požadavky byly: − spolupráce IDE (Integrated Development Environment Eclipse − použitelnost pro systémy Windows bez nutnosti použití Cygwin − cenová dostupnost nástroje Jako jediný projektů, které zabývají použitím překladače GCC, tento projekt stále aktivně vyvíjen.0 4. Součástí balíku WinARM jednoduchý textový editor názvem Programer´s Notepad.