Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 14 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
autorově případě konkrétně jedná programátor J-Link GDB server.7 První oficiální verze vyšla květnu roku 2005. Tato část není vyvíjena tímto projektem, nýbrž tento projekt schopnosti nástroje Eclipse navazuje.6. Jednou výhod tohoto projektu, rozdíl GNUARM WinARM, velmi detailní návod instalaci nastavení celého řetězce. Verze IDE Eclipse byla 3.0 4. Projekt členěn tří základních součástí. Rovněž nebyl problém hledáním chyb (Warningy Errory).3 Projekt YAGARTO Projekt YAGARTO (Yet Another GNU ARM Toolchain vznikl roce 2006 jako snaha Michaela Fischera vytvořit nový vývojový nástroj, který více autorovi vyhovoval. Domovská stránka projektu uvedena [1].0.2. Verze GCC 4. Jde o verzi 20060606. Projekt dále aktivně vyvíjel roku 2008, kdy vyšla poslední aktualizace balíku WinARM. Díky tomuto vývoji projekt dispozici nejnovější verzi GCC 4. Další výhodou fakt, tento projekt jako jediný vyvíjí nadále. Při testování schopností překladače hledat chyby rovněž nebyly žádné problémy. prvního vydání byly časem uvolněny tři další, kterých došlo k změně GCC verze 4.0. Součástí balíku WinARM jednoduchý textový editor názvem Programer´s Notepad. Základní požadavky byly: − spolupráce IDE (Integrated Development Environment Eclipse − použitelnost pro systémy Windows bez nutnosti použití Cygwin − cenová dostupnost nástroje Jako jediný projektů, které zabývají použitím překladače GCC, tento projekt stále aktivně vyvíjen. Bohužel nepovedlo ani jedno úspěšné spuštění překladu přímo z prostředí editoru. Nejpodstatnější balík GCC překladačem, GDB debuggerem knihovnami. Poslední verze projektu byla uveřejněna březnu 2011. této nabídce byla již nainstalování možnost volání překladače GCC. Jde o vývojové prostředí určené přímo pro programování C/C++. Posledním dílem ovládací program pro programátor MCU. Tento projekt byl testován kompletně včetně možnosti instalace prostředí Eclipse a nastavení podle návodu domovské stránce projektu. Domovská stránka projektu uvedena [3]. Dále byl opět otestován překlad jednoduchého kódu schopnost hledat syntaktické chyby překladačem. Např.6.6. Pro další označování verzí byl použit systém vytváření jmen datem. Verze WinARM vydaná 16. Jde poměrně šikovný editor podporou zvýrazňování syntaxe a možnosti použití external tools. Zde byla použita nejnovější verze překladače GCC 4.1. . tímto systémem lze setkat většiny ostatních projektů. 2. ledna 2006 je označena jako WinARM_20060116. Zde nebyly žádné problémy, překladač byl volán příkazové řádky bez problému pokusný kód překládal.0. Součástí návodu pro instalaci byl ukázkový projekt pro MCU SAM7X256. Další částí Eclipse CDT.2 byla použita již roce 2006.0. Překlad tohoto projektu byl rovněž otestován nevyskytl žádný problém.0. Pro testování byla použita starší ověřená verze oficiálních stránek autora. V další části testování byl zkoušen samotný překladač GCC.2