Elektrony všech atomů jsou stejné, obíhají však kolem jádra různých
orbitech.
Dnešní věda stále hlouběji odhaluje význam geniálního výtvoru Menděle-
86
.
Počet elektronů vzrůstá jednotky atomu vodíku dvaadevadesáti
u atomu uranu, přesně podle pořadových čísel prvků Mendělejevově tabulce. Každá perioda liší
od další tím, atomy prvků této periody mají jeden elektronový orbit více. Působením atomové jádro pře
měňují učenci jeden prvek jiný získávají takové prvky, které přírodě na
naší zemi vůbec nevyskytují. Soudobá přírodní věda začala zkoumat nitro atomu.
Náboj jádra rovná součtu nábojů elektronů.
Vznikla nová věda, fysika atomového jádra. základě jeho zákona sestrojili
ruští učenci Čičerin Morozov první model atomu, který před
stavoval systém skládající jádra, kolem něhož elektronový obal těchto
učencích píšeme níže). Kladný
náboj jádra, jak bylo stanoveno již objevu Mendělejevově, základní vlast
ností atomu, která dodává chemickou individualitu.jiní uvádějí jako objevitele periodického zákona, neriskovali předpověď vlastností
prvků dosud neobjevených, neodvažovali měnit atomovou váhu, dosud uzná
vanou, vůbec nepovažovali periodický zákon nový pevný zákon přírodní,
který může vztahovat fakta dosud ještě nezobecněná, jak jsem pro
váděl samého počátku.
Geniální tvůrce periodického zákona předešel pozdější přírodovědecké ob
jevy předpověděl, atom jeví jako nedělitelný, ale pouze tehdy, používá-li
se jen method chemických."
Německý vědec Lothar Meyer nakonec odmítl účast nesvědomité kam
pani písemným projevem potvrdil prvenství ruského učence.
Samo jádro také složité; skládá protonů neutronů, jež tvoří pod
statu hmoty atomu, při čemž zanedbává váha elektronů, poněvadž naprosto
nepatrná; 2000krát menší než váha protonu."
Mendělejevova předvídavost potvrdila.
Řídíc periodickým zákonem určila věda skladbu atomů všech prvků. Kladný náboj jádra, který kom-
pensuje záporné elektrony, vzrůstá také jedné dvaadevadesáti.
„Lze snadno předpokládat," psal Mendělejev, „ačkoli nelze zatím ještě
dokázat, atomy prvků mají složitou stavbu, tvoří nějaké ještě menší
částice (ultimáty), to, nazýváme nedělitelné (atomy), nedělitelné pouze
obyčejnými chemickými silam periodická závislost mezi vlastnostmi
a vahou, kterou jsme objevil, takovou domněnku zřejmě potvrzují.
Na skladbě elektronového obalu závisí chemické vlastnosti atomu, pro
tože chemické reakce jsou spjaty výměnou vnějších elektronů. Množství těchto orbitů odhaluje hluboký význam period, nichž
jsou všechny prvky Mendělejevově tabulce rozděleny. Kromě toho
je mnoho fysikálních vlastností, jako elektrická tepelná vodivost vlastnosti
optické, rovněž spjato úbytkem nebo přírůstkem elektronů vnějších
orbitech."
„Periodický zákon," dokazoval Mendělejev, „nemůže být budoucnosti
ohrožen, nýbrž naopak bude rozšiřovat rozvíjet; přitom jako Rusa
chtěli zvláště Němci poškodit
