června 1954 byla Sovětském svazu dána provozu elektrárna
na pohon atomovou energií, první taková elektrárna světě. Jermoljevová prozkoumala vlastnosti lysocimu možnosti jeho použiti
v lékařství, zemědělství průmyslu.
Naproti tomu Sovětský svaz použití atomové energie prvenství zcela jiného
druhu.
★ ★
★
Některé abstraktní vědy, jako matematika, fysika, chemie, mají přímý vztah
k technice, jsou však také nauky, jejichž poměr technické činnosti není tak bez
prostřední. tomto obsáhlém příspěvku mluví všech významnějších západ
ních vědcích, kteří století zabývali studiem podnebí,jen Vojejko
vovi všech ostatních ruských sovětských vědcích článek mlčí, bez jejich prací
614
. Lomonosov zabýval
naukou počasí jako první určil zmirňující vliv moře podnebí. Právě klimatologii
mají prvenství také Rusové.Trojickij, Zilber Jermoljevová, jež zejména zasloužila podrobné
prozkoumání lysocimu. Ten den tvoří epochu
nejen životě národů nýbrž historii veškerého lidstva. Dokladem tomu poslední doby veliký článek, uveřejněný
nedávno časopise americké Geofysické společnosti pod názvem „Klimatologie
od roku 1800C(.
Stačí jen připomenout tak nesmírně důležitý obor, jako atomová energie, která
se rukou sovětských techniků vědců stává nástrojem mírové práce dobru všeho
lidu. Lomono-
sovovi již století vyznamenal Ivan Ivanovič Georgi (1729— 1802),
který studoval klimatologii Petrohradu jeho okolí, něm další další klimato-
logové Alexandra Ivanoviče Vojejkova (1842—1916), zakladatele moderní
vědy podnebí. Spojené státy americké mají smutné prvenství, že
jejich letadlo svrhlo první atomovou bombu, která rázem zahubila tisíce životů. Jsou prvenství prvenství. Dne 27. pochopitelné nesmírné zemi, která zaujímá
šestinu světa jež všechny druhy podnebí. Ljaščenko již roce 1909 pozo
roval podrobnépopsal důležitý úkaz: bílek slepičího vejce schopen hubit některé
mikroorganismy. prvé, co
člověk, člověk sovětský, využívá práci nikoli energie sluneční, nýbrž energie,
je své zdroje této naší zemi. Ovšem západní klimatologové nechtějí Vojejkovovi nic vědět,
umlčujíjeho zásluhy. Lysocim antibiotická látka živočišného původu, kterou
objevil ruský videc Ljaščenko, činný Tomsku. Látka obsažená bílku hubící bakterie byla pojmenována
lysocim. Lysocimu lze používat při léčbě některých
chorob, zejména očních, při konservaci potravin jinak. těmto vědám patří příklad nauky zeměpisné, jako jsou geofysika
(nauka fysikálních poměrech zem i), biogeografie (nauka rozmístění jevů
živé přírody zemi) klimatologie (nauka podnebí) jiné.
Jsou ovšem mnohé jiné oblasti vědy techniky, nichž prvenství. Vzácnou vlastnosti lysocimu
je, naprosto neškodný pro tkáně lidského těla
