Jak vše bylo obtížné, zřejmé toho, jen Leningradě bylo nutno
navštívit více než stoosob, které všechny mělyjméno Kuzminskij.elektrický proud dodávájej značné vzdálenosti.
Podobnějako oboru vodní energetiky byly nalezeny oboru kinematografie
důležité doklady ruském prvenství. Ivan Gavrilovič
Alexandrov (1875—1936) byl autorem projektu proslulé dněperské vodní elek
trárny (Dněproges).
Samarskij Akimov přispěli letech 1880— 1900 mnohými zcela původními
vynálezy zlepšení kinematografu, bez nichž bylo sotva dospělo nynějším
dokonalým aparaturám pro zvukový barevný film. Bylo třeba domluvit také žijícími příslušníky rodiny Kuzmin-
ského. Tak také stalo —na milimetrpřesně
podle výpočtů Graftiových. tak
se přece podařilo dopátrat pravdy: Pavel Dmitrijevič Kuzminskij vynalezl se
strojil plynovou turbinujiž roce 1887, tedy ojedenadvacet let dříve, než „svým"
vynálezem plynové turbiny vystoupili Svédsku bratři Jungstrdmové, jimž na
Západě nezaslouženě přiznává prvenství.
612
. těchto dokladůjasně vyplývá, ruští vyná
lezci Ljubimov, Boldyrev, Jurkovskij, Timičenko, D.
Někdy nabývá pátrání ruském technickém vědeckém prvenství rázu téměř
detektivního. Nakonec ukázalo,
že ještě živu dcera Kuzminského, žijící Soči černomořském pobřeží. Docent Kostěn-
kov asistent Jakovlev rozhodli zjistit, těchto pověstech pravdy.
Byl jeden největších triumfů přesného inženýrského myšlení.
Kuzminskij nevynalezl jen plynovou turbinu, jež nyní tvoří srdce reaktivního
letadla, nýbrž vypracoval návrh helikoptéry vynalezl dynamometr, jehož se
dosud užívá. Elektrárna
byla podlejeho návrhu postavena úmyslně šikmo, aby tlak stavby měkký podklad
i náporproudící vody samy stavbu narovnaly. Kuzminskij jednom svých poznámkových sešitá napsal, přijde
čas, „kdy objevy vynálezy ruského tvůrčího umu usilovné práce nebudou už
přisvojovat cizinci čestné tabuli světové historie vynálezů budou zářit ruská
jména Takový čas již nadešel. Vinu tom měla hlavně zaostalá car
ská vláda, která významnému objevu Kuzminského nevěnovala vůbec pozornost. Tak příklad stále udržovaly neurčitépověsti tom, skutečným
vynálezcemplynové turbiny byljakýsi Rusjménem Kuzminskij. Stavba elektrárny několik měsíců dosedla pevný
podklad, ponořila jedenadvacet centimetrů zaujala přesně svislé postavení. Třetí vynikající trojice ruských
elektroenergetiků, Genrich Osipovič Graftio (1869—1949), vyznamenal jedi
nečnou stavbou dolnosvirské vodní elektrárny devonských hlínách.
Po lopotném pátrání archivech bývalých carských ministerstev našli oba badatelé
významné doklady Kuzminském, ale ještě nestačilo dokreslení jeho portrétu
a jeho činnosti. Důstojnýmijeho nástupci byli
akademici Alexandrov, Veděnějev Graftio. Boris Jevgeňjevič Veděnějev (1884—1946) zúčastnil
na vypracování plánu Goelro (Gosudarstvennaja elektrifikacija Rossii); byl to
slavný plán elektrifikace celé evropské části sovětské země, sestavený roce 1920
podle pokynů Lenina Stalina
