Třetí vynikající trojice ruských
elektroenergetiků, Genrich Osipovič Graftio (1869—1949), vyznamenal jedi
nečnou stavbou dolnosvirské vodní elektrárny devonských hlínách. Bylo třeba domluvit také žijícími příslušníky rodiny Kuzmin-
ského. Jak vše bylo obtížné, zřejmé toho, jen Leningradě bylo nutno
navštívit více než stoosob, které všechny mělyjméno Kuzminskij. Tak příklad stále udržovaly neurčitépověsti tom, skutečným
vynálezcemplynové turbiny byljakýsi Rusjménem Kuzminskij.
Kuzminskij nevynalezl jen plynovou turbinu, jež nyní tvoří srdce reaktivního
letadla, nýbrž vypracoval návrh helikoptéry vynalezl dynamometr, jehož se
dosud užívá.
Po lopotném pátrání archivech bývalých carských ministerstev našli oba badatelé
významné doklady Kuzminském, ale ještě nestačilo dokreslení jeho portrétu
a jeho činnosti.
Podobnějako oboru vodní energetiky byly nalezeny oboru kinematografie
důležité doklady ruském prvenství. Tak také stalo —na milimetrpřesně
podle výpočtů Graftiových. Nakonec ukázalo,
že ještě živu dcera Kuzminského, žijící Soči černomořském pobřeží. Ivan Gavrilovič
Alexandrov (1875—1936) byl autorem projektu proslulé dněperské vodní elek
trárny (Dněproges). Elektrárna
byla podlejeho návrhu postavena úmyslně šikmo, aby tlak stavby měkký podklad
i náporproudící vody samy stavbu narovnaly. Vinu tom měla hlavně zaostalá car
ská vláda, která významnému objevu Kuzminského nevěnovala vůbec pozornost. Stavba elektrárny několik měsíců dosedla pevný
podklad, ponořila jedenadvacet centimetrů zaujala přesně svislé postavení. tak
se přece podařilo dopátrat pravdy: Pavel Dmitrijevič Kuzminskij vynalezl se
strojil plynovou turbinujiž roce 1887, tedy ojedenadvacet let dříve, než „svým"
vynálezem plynové turbiny vystoupili Svédsku bratři Jungstrdmové, jimž na
Západě nezaslouženě přiznává prvenství.elektrický proud dodávájej značné vzdálenosti.
Samarskij Akimov přispěli letech 1880— 1900 mnohými zcela původními
vynálezy zlepšení kinematografu, bez nichž bylo sotva dospělo nynějším
dokonalým aparaturám pro zvukový barevný film. těchto dokladůjasně vyplývá, ruští vyná
lezci Ljubimov, Boldyrev, Jurkovskij, Timičenko, D. Kuzminskij jednom svých poznámkových sešitá napsal, přijde
čas, „kdy objevy vynálezy ruského tvůrčího umu usilovné práce nebudou už
přisvojovat cizinci čestné tabuli světové historie vynálezů budou zářit ruská
jména Takový čas již nadešel. Docent Kostěn-
kov asistent Jakovlev rozhodli zjistit, těchto pověstech pravdy. Boris Jevgeňjevič Veděnějev (1884—1946) zúčastnil
na vypracování plánu Goelro (Gosudarstvennaja elektrifikacija Rossii); byl to
slavný plán elektrifikace celé evropské části sovětské země, sestavený roce 1920
podle pokynů Lenina Stalina.
612
. Důstojnýmijeho nástupci byli
akademici Alexandrov, Veděnějev Graftio.
Byl jeden největších triumfů přesného inženýrského myšlení.
Někdy nabývá pátrání ruském technickém vědeckém prvenství rázu téměř
detektivního
