Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 621 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podobnějako oboru vodní energetiky byly nalezeny oboru kinematografie důležité doklady ruském prvenství. Jak vše bylo obtížné, zřejmé toho, jen Leningradě bylo nutno navštívit více než stoosob, které všechny mělyjméno Kuzminskij. těchto dokladůjasně vyplývá, ruští vyná­ lezci Ljubimov, Boldyrev, Jurkovskij, Timičenko, D. Boris Jevgeňjevič Veděnějev (1884—1946) zúčastnil na vypracování plánu Goelro (Gosudarstvennaja elektrifikacija Rossii); byl to slavný plán elektrifikace celé evropské části sovětské země, sestavený roce 1920 podle pokynů Lenina Stalina. Samarskij Akimov přispěli letech 1880— 1900 mnohými zcela původními vynálezy zlepšení kinematografu, bez nichž bylo sotva dospělo nynějším dokonalým aparaturám pro zvukový barevný film. tak se přece podařilo dopátrat pravdy: Pavel Dmitrijevič Kuzminskij vynalezl se­ strojil plynovou turbinujiž roce 1887, tedy ojedenadvacet let dříve, než „svým" vynálezem plynové turbiny vystoupili Svédsku bratři Jungstrdmové, jimž na Západě nezaslouženě přiznává prvenství. Tak také stalo —na milimetrpřesně podle výpočtů Graftiových. Docent Kostěn- kov asistent Jakovlev rozhodli zjistit, těchto pověstech pravdy. Tak příklad stále udržovaly neurčitépověsti tom, skutečným vynálezcemplynové turbiny byljakýsi Rusjménem Kuzminskij. Byl jeden největších triumfů přesného inženýrského myšlení. Ivan Gavrilovič Alexandrov (1875—1936) byl autorem projektu proslulé dněperské vodní elek­ trárny (Dněproges). Kuzminskij jednom svých poznámkových sešitá napsal, přijde čas, „kdy objevy vynálezy ruského tvůrčího umu usilovné práce nebudou už přisvojovat cizinci čestné tabuli světové historie vynálezů budou zářit ruská jména Takový čas již nadešel. Třetí vynikající trojice ruských elektroenergetiků, Genrich Osipovič Graftio (1869—1949), vyznamenal jedi­ nečnou stavbou dolnosvirské vodní elektrárny devonských hlínách. Nakonec ukázalo, že ještě živu dcera Kuzminského, žijící Soči černomořském pobřeží. Po lopotném pátrání archivech bývalých carských ministerstev našli oba badatelé významné doklady Kuzminském, ale ještě nestačilo dokreslení jeho portrétu a jeho činnosti. Vinu tom měla hlavně zaostalá car­ ská vláda, která významnému objevu Kuzminského nevěnovala vůbec pozornost. Někdy nabývá pátrání ruském technickém vědeckém prvenství rázu téměř detektivního. Elektrárna byla podlejeho návrhu postavena úmyslně šikmo, aby tlak stavby měkký podklad i náporproudící vody samy stavbu narovnaly. Stavba elektrárny několik měsíců dosedla pevný podklad, ponořila jedenadvacet centimetrů zaujala přesně svislé postavení.elektrický proud dodávájej značné vzdálenosti. Důstojnýmijeho nástupci byli akademici Alexandrov, Veděnějev Graftio. 612 . Kuzminskij nevynalezl jen plynovou turbinu, jež nyní tvoří srdce reaktivního letadla, nýbrž vypracoval návrh helikoptéry vynalezl dynamometr, jehož se dosud užívá. Bylo třeba domluvit také žijícími příslušníky rodiny Kuzmin- ského