Elektrárna
byla podlejeho návrhu postavena úmyslně šikmo, aby tlak stavby měkký podklad
i náporproudící vody samy stavbu narovnaly. Docent Kostěn-
kov asistent Jakovlev rozhodli zjistit, těchto pověstech pravdy. Bylo třeba domluvit také žijícími příslušníky rodiny Kuzmin-
ského.elektrický proud dodávájej značné vzdálenosti. Třetí vynikající trojice ruských
elektroenergetiků, Genrich Osipovič Graftio (1869—1949), vyznamenal jedi
nečnou stavbou dolnosvirské vodní elektrárny devonských hlínách. Kuzminskij jednom svých poznámkových sešitá napsal, přijde
čas, „kdy objevy vynálezy ruského tvůrčího umu usilovné práce nebudou už
přisvojovat cizinci čestné tabuli světové historie vynálezů budou zářit ruská
jména Takový čas již nadešel.
Podobnějako oboru vodní energetiky byly nalezeny oboru kinematografie
důležité doklady ruském prvenství. Stavba elektrárny několik měsíců dosedla pevný
podklad, ponořila jedenadvacet centimetrů zaujala přesně svislé postavení. Vinu tom měla hlavně zaostalá car
ská vláda, která významnému objevu Kuzminského nevěnovala vůbec pozornost. těchto dokladůjasně vyplývá, ruští vyná
lezci Ljubimov, Boldyrev, Jurkovskij, Timičenko, D. Ivan Gavrilovič
Alexandrov (1875—1936) byl autorem projektu proslulé dněperské vodní elek
trárny (Dněproges). Tak také stalo —na milimetrpřesně
podle výpočtů Graftiových.
Samarskij Akimov přispěli letech 1880— 1900 mnohými zcela původními
vynálezy zlepšení kinematografu, bez nichž bylo sotva dospělo nynějším
dokonalým aparaturám pro zvukový barevný film.
612
.
Někdy nabývá pátrání ruském technickém vědeckém prvenství rázu téměř
detektivního. Důstojnýmijeho nástupci byli
akademici Alexandrov, Veděnějev Graftio. Jak vše bylo obtížné, zřejmé toho, jen Leningradě bylo nutno
navštívit více než stoosob, které všechny mělyjméno Kuzminskij. Nakonec ukázalo,
že ještě živu dcera Kuzminského, žijící Soči černomořském pobřeží.
Kuzminskij nevynalezl jen plynovou turbinu, jež nyní tvoří srdce reaktivního
letadla, nýbrž vypracoval návrh helikoptéry vynalezl dynamometr, jehož se
dosud užívá. tak
se přece podařilo dopátrat pravdy: Pavel Dmitrijevič Kuzminskij vynalezl se
strojil plynovou turbinujiž roce 1887, tedy ojedenadvacet let dříve, než „svým"
vynálezem plynové turbiny vystoupili Svédsku bratři Jungstrdmové, jimž na
Západě nezaslouženě přiznává prvenství.
Po lopotném pátrání archivech bývalých carských ministerstev našli oba badatelé
významné doklady Kuzminském, ale ještě nestačilo dokreslení jeho portrétu
a jeho činnosti. Tak příklad stále udržovaly neurčitépověsti tom, skutečným
vynálezcemplynové turbiny byljakýsi Rusjménem Kuzminskij. Boris Jevgeňjevič Veděnějev (1884—1946) zúčastnil
na vypracování plánu Goelro (Gosudarstvennaja elektrifikacija Rossii); byl to
slavný plán elektrifikace celé evropské části sovětské země, sestavený roce 1920
podle pokynů Lenina Stalina.
Byl jeden největších triumfů přesného inženýrského myšlení
