Nezřídka byl Lomikovskij nucen přesazovat vzrostlé stromy. Les chránil obilí před žhavými
stepními větry pomohl zadržet půdě vláhu.*' Jak vidět, měl Legkostup již nemalé zkušenosti,
jestliže přistoupil výsevu lesa sypkém písku. Hospodář jim ochotně vypravoval své nové „lesopolní** zemědělské
soustavě, jak sám nazval.**
Kromě jiných druhů stromů sázel Lomikovskij zvlášť mnoho topolů: cest
a řadách ochranu polí, skupinách. šatilovské lesní školky se
prodalo více než dva miliony stromových keřových sazenic.
Když vyrostly zkošatily stromy vysázené kolem polí, značně vzrostla
úroda statku Lomikovského.
Sousední statkáři nechápali, nač třeba lesa kolem polí, úsměšky hleděli
na „rozmary** Lomikovského.
Pokus Lomikovského byl neobyčejně ceněn.pod brány borová semena.
Tak účinný způsob boje suchem přivábil Lomikovskému mnoho ná
vštěvníků.**
Lesní stromy čtvrtým rokem byly vhodné obruče, ploty, palivo.
Za deset let místě neplodných písčin vyrostl celý bor hustou trávou
pod stromy.
„Že lesopolní hospodářství znamenitě prospěšné zemědělství, tom po
dávám svědectví skutečnými sklizněmi, jichž každoročně dosahuji svém leso-
polním místě,** psal Lomikovskij.
„Stalo často, jsem musil přesazovat topoly, vzrostlé tři sáhy,**
píše, vždy dopadlo dobře.
Odpověď jim dalo suché počasí, jež nenadále nastalo. Osevy byly všude
zničeny, ale Lomikovskij měl úrodu dobrou.
Současník Nikolaje Vasiljeviče Gogola, štábní kapitán Vasilij Jakovlevič
Lomikovskij, když odešel odpočinek usídlil mirhorodském újezdě pol-
tavské gubernie, jal roku 1809 svém statku Trudoljubě vysušovat neschůdné
bažiny, stavět hráze vysazovat les kolem polí ovocné stromy podél cest. „Všechny
plody těchto stromů,** píše Lomikovskij, „plně dozrávají volném vzduchu.
Roku 1837 vyzvání Společnosti pro zvelebování lesního hospodářství
popsal Lomikovskij své pozoruhodné zkušenosti knize „Pěstování lesa vsi
Trudoljubě**. Začal svou práci zanedba
ném poli, mezi neschůdnými bažinami, již tři roky sklízel úrodu jahod
a ovocných keřů. tom nalézá
me jeho knize zajímavá svědectví. lese usadili zajíci, koroptve lišky; Antip Legkostup tam do
konce vypátral dvoje vyvedená vlčí mláďata. Brzy jara nebo pozdě podzim, kdy zmrzlá
568
.
V novosilském újezdě tulské gubernie pěstováním lesů proslavil Šatilovův
velkostatek. šest let již nesly plody višně, třešně švestky rozličných
druhů, hrušně bergamotské obyčejné, rozmanité jabloně, zahradní jeřáby,
lískové vlašské ořechy, morušovníky, kaštany, meruňky broskvoně.
Tak znamenitý lesník Antip Legkostup před půl druhým stoletím uskutečnil
největší výsev lesa písčinách. Vysazování lesů tam začalo roku 1806. našem újezdě dostatečně známo, při
průměrných krajních neúrodách, jaké byly letech 1834 1835, sklízel jsem
tak hojnou úrodu, jaká bývá jen nejlepších letech
