dubna 1771 vyšla kniha prvního ruského profesora zemědělství
Mgtveje Ivanoviče Afonina „Stať užitečnosti, vlastnostech, skladbě rozložení
černozemě, zvláště zřetelem rolnictví” této první vědecké práci země
dělské katedry moskevské university, jedné nejstarších světě, podává se
vědecké vysvětlení vzniku půdy.
„Lze jistou pravděpodobností domnívat,” psal „Zemědělský časopis”
roku 1824, „že usilovné pěstování borytu získávání barviva, které již poloviny
nahradilo spotřebu indiga, počalo Francii hned uveřejnění methody Naza-
rovovy „Severní poště” roku 1810.
Svou prací Afonin snažil přispět zvýšení úrody obilí.
Téhož roku slíbil Napoleon odměnu 200 000 franků tomu, kdo najde způ
sob, jak nahradit dovážené indigo.
O tom roku 1810 psaly noviny „Severní pošta” .tomto mistrovství hovoří jiné skutečnosti.
Profesor moskevské university Nazarov úspěchem pěstoval boryt
v Moskvě dosáhl dokonalosti způsobu, jak něho získávat modrou barvu. Aby udržela
schopnost půdy dávat vyšší úrodu, doporučoval žni sklizni obilí překopat
půdu, aby „se zbavila bezcenných plevelů, které ubírají síle odnímají jí
vláhu čili živnou šťávu, která zvyšuje úrodnost” . Nevíme, kdo dostal odměnu, ale jisto, že
se Nazarovova methoda brzy Francii rozšířila.
Jeden nich byl pokyn Lomonosova opsán zvláště pro Akademii věd. voro
něžské orlovské gubernii zabíraly osevy této rostliny stovky děsjatin půdy. Témuž cíli je
563
.
Ve své práci ukazoval Afonin způsoby potírání plevele.” Tak posuzoval ruský vědec úlohu živých organismů při vytváření půdy. Tyto myš
lenky ochraně lesa umělém vysazování lesů stepích byly povšechným
vyjádřením zkušeností ruských zemědělců, získaných již dobách Petra I.
Později podařilo aklimatisovat tuto rostlinu severních oblastech země.
Tato práce, dokončená roku 1724, byla opsána jen několika exemplářích. „Půda většinou skládá zetlelých trav
a jiných rostlin, které zetlely částečně účinkem vzduchu, částečně živých
tělech.
Afonin psal boji proti suchu zadržováním sněhových dešťových vod na
polích zřizováním příčných brázd.
Je tomu přes dvě stě let, Francie Německo dovážely, dalekých zemí
boryt, rostlinu obsahující cenné barvivo, jež nahrazovalo indigo, ale ruští země
dělci sami pěstovali tuto vzácnou rostlinu, kterou nazývali modřidlo.
* ★
*
Dne 22. Jen
v jediné gubernii penžské bylo borytem oseto pět set děsjatin.
Posoškov své knize popisuje, jak třeba chránit les před požáry, jak
pěstovat nové lesy semen sazenic, ale jak pěstovat les stepi. Tohoto způsobu používá dnes, aby se
zadržela vláha polích.”
★ ★
*
Mnoho zajímavého minulosti našeho zemědělství poznáváme spisu
Ivana Tichonoviče Posoškova „Kniha chudobě bohatství”