Avšak během vývoje nabyla protoplasma zajímavé vlastnosti: silné podráž
dění vyvolává nový stav, který Vveděnskij nazývá parabiosa. takových případech přenáší protoplasma
popud nervové soustavě mozku. Na
obrázku schema zv.Ukazuje se, vlivem dráždidla nastávají živé protoplasmě změny, které
ji uvádějí stavu podráždění.
Příliš silné podráždění může vést tomu, protoplasma nereaguje, což je
smrt.
Pavlov našel krevních cévách citlivé „přístroje4*, které registrují kolísání
krevního tlaku oznamují mozku změny chemického složení krve. Pří dokonce ani
silné podněty nepřenáší protoplasma nervové soustavy, která tak napřed
zbavena možnosti podněty dále přenášet. Pak následují další úkazy konec výsledná reakce
organismu zkrácení svalů, vyloučení oné látky pod.
★ *
*
Novou éru světové fysiologii zahájil svými pracemi akademik Ivan
Petrovič Pavlov. reflexního oblouku
organismech může reakce vycházet téhož místa, které bylo podrážděno. Ale
v složitých organismech místo, kde vytváří výsledná reakce, skoro vždy
velmi daleko místa podráždění. jednodušších
Reakce vnějíi podněty vyšších živočichů složitý pochod. Odtud vychází biologická reakce organismu na
vlivy vnějšího prostředí.
Jeho práce můžeme rozdělit tři hlavní skupiny: nauku tom, jak nervová
soustava reguluje činnost srdce krevního oběhu; nauku tom, jak nervová
soustava reguluje činnost žláz ústrojů zažívacích; konečně nauku podmíně
ných reflexech čili vyšší nervové činnosti. Všechny
tělesné orgány jsou pod trojí nervovou kontrolou: pod kontrolou nervů, řídících
„spouštění44, činnost „zastavování44 orgánů, pod kontrolou nervů, sledujících
554
