"
★ ★
*
Slavných vědeckých vítězství dobyl akademik Michail Vasiljevič Ostrograd-
skij, jeden vynikajících matematiků prvé poloviny XIX.Euler, zabývaje theorií čísel, vyslovil tomto oboru základní věty, na
nichž celá tato část matematiky vybudována.
Na Západě hojně užívají tohoto principu, jejž objevil náš rodák, ale nikdy
neuvádějí jeho jménp. „Staň Ostrogradským", říkali již tehdy mladým lidem,
kteří přicházeli universitu. Západní věda spojuje objev tohoto vzorce jmény Gausse Greena.
Veliký duch Ostrogradského nebyl omezen jen hranicemi ryzí matematiky. Mnoho toho,
co tento vynikající učenec vytvořil, stalo zlatým pokladem matematické vědy. to
jedna nejdůležitějších formulí vyšší matematiky.
Ostrogradskij odvodil velmi důležitý vzorec, který matematické formě
vyjadřuje „princip nejmenšího účinku" obecný princip mechaniky, jejž on
objevil.
Odvodil jej již roce 1834 publikoval jej zmíněné práci současně jinými
matematickými úvahami.
Ne nadarmo znamenitý francouzský matematik astronom Laplace říkal:
„Čtěte Eulera! učitelem nás všech.
Avšak západní věda snaží mnohé práce velkého ruského učence zatajit.
Z díla geniálního Eulera čerpala mnohá pokolení vědců celého světa. století.
Ostrogradskij soustavně pracoval problémech, které řešily také fysika me
chanika. jeho tvůrcem zcela jistě Ostrogradskij.
Důležité vzorce našel Ostrogradskij theorii přibližných výpočtů.
Ne vždy Západě zmiňují tom, Ostrogradskij tvůrcem znamenité
formule pro převádění objemového integrálu integrál plošný; oblast jejího
použití jak vědě, tak technice velmi široká. Této formule Ostrogradského
použil příklad anglický vědec Maxwell, když tvořil svou matematickou theorii
elektřiny. Tato
theorie, nezbytná pro řešení mnoha praktických problémů, učí, jak nutno
56
.
Ve všech učebnicích matematické analysy uvádí vzorec, jehož pomocí
lze provést výpočet vícenásobného integrálu tím, převede integrál
mnohem jednodušší integrál „méněnásobný", než byl integrál původní. Avšak pařížská
Akademie „nevzala vůbec vědomí" tuto klasickou práci roce 1840 při
soudila cenu francouzskému matematikovi Sarrusovi práci, věnovanou témuž
thematu, kterým zabýval Ostrogradskij.
Jeho práce přinesly již života zaslouženou slávu mezi všemi vědci jak
v Rusku, tak Západě.
Ostrogradskij zabýval variačním počtem, jehož základy vytvořil Euler,
a roce 1834 uveřejnil rozsáhlou rozpravu výpočtech variací mezních integrálů,
v níž podal přesné elegantní řešení tohoto obtížného problému. záhodno poznamenat, Sarrus,
jak později zjistilo, problém hanebně zamotal nakonec podal úplně vadné
řešení. Západní věda opět mlčí tom,
kdo autorem tohoto vzorce
