Z díla geniálního Eulera čerpala mnohá pokolení vědců celého světa.
Ve všech učebnicích matematické analysy uvádí vzorec, jehož pomocí
lze provést výpočet vícenásobného integrálu tím, převede integrál
mnohem jednodušší integrál „méněnásobný", než byl integrál původní. Tato
theorie, nezbytná pro řešení mnoha praktických problémů, učí, jak nutno
56
. Západní věda opět mlčí tom,
kdo autorem tohoto vzorce.
Veliký duch Ostrogradského nebyl omezen jen hranicemi ryzí matematiky. to
jedna nejdůležitějších formulí vyšší matematiky. Západní věda spojuje objev tohoto vzorce jmény Gausse Greena.
Avšak západní věda snaží mnohé práce velkého ruského učence zatajit. „Staň Ostrogradským", říkali již tehdy mladým lidem,
kteří přicházeli universitu.
Jeho práce přinesly již života zaslouženou slávu mezi všemi vědci jak
v Rusku, tak Západě.Euler, zabývaje theorií čísel, vyslovil tomto oboru základní věty, na
nichž celá tato část matematiky vybudována.
Odvodil jej již roce 1834 publikoval jej zmíněné práci současně jinými
matematickými úvahami.
Ostrogradskij odvodil velmi důležitý vzorec, který matematické formě
vyjadřuje „princip nejmenšího účinku" obecný princip mechaniky, jejž on
objevil.
Ne nadarmo znamenitý francouzský matematik astronom Laplace říkal:
„Čtěte Eulera! učitelem nás všech.
Ne vždy Západě zmiňují tom, Ostrogradskij tvůrcem znamenité
formule pro převádění objemového integrálu integrál plošný; oblast jejího
použití jak vědě, tak technice velmi široká. jeho tvůrcem zcela jistě Ostrogradskij.
Ostrogradskij soustavně pracoval problémech, které řešily také fysika me
chanika. století. Této formule Ostrogradského
použil příklad anglický vědec Maxwell, když tvořil svou matematickou theorii
elektřiny.
Ostrogradskij zabýval variačním počtem, jehož základy vytvořil Euler,
a roce 1834 uveřejnil rozsáhlou rozpravu výpočtech variací mezních integrálů,
v níž podal přesné elegantní řešení tohoto obtížného problému."
★ ★
*
Slavných vědeckých vítězství dobyl akademik Michail Vasiljevič Ostrograd-
skij, jeden vynikajících matematiků prvé poloviny XIX.
Důležité vzorce našel Ostrogradskij theorii přibližných výpočtů.
Na Západě hojně užívají tohoto principu, jejž objevil náš rodák, ale nikdy
neuvádějí jeho jménp. Avšak pařížská
Akademie „nevzala vůbec vědomí" tuto klasickou práci roce 1840 při
soudila cenu francouzskému matematikovi Sarrusovi práci, věnovanou témuž
thematu, kterým zabýval Ostrogradskij. Mnoho toho,
co tento vynikající učenec vytvořil, stalo zlatým pokladem matematické vědy. záhodno poznamenat, Sarrus,
jak později zjistilo, problém hanebně zamotal nakonec podal úplně vadné
řešení
