Západní věda spojuje objev tohoto vzorce jmény Gausse Greena.
Na Západě hojně užívají tohoto principu, jejž objevil náš rodák, ale nikdy
neuvádějí jeho jménp. století. Avšak pařížská
Akademie „nevzala vůbec vědomí" tuto klasickou práci roce 1840 při
soudila cenu francouzskému matematikovi Sarrusovi práci, věnovanou témuž
thematu, kterým zabýval Ostrogradskij.
Veliký duch Ostrogradského nebyl omezen jen hranicemi ryzí matematiky.
Jeho práce přinesly již života zaslouženou slávu mezi všemi vědci jak
v Rusku, tak Západě.
Odvodil jej již roce 1834 publikoval jej zmíněné práci současně jinými
matematickými úvahami.
Ve všech učebnicích matematické analysy uvádí vzorec, jehož pomocí
lze provést výpočet vícenásobného integrálu tím, převede integrál
mnohem jednodušší integrál „méněnásobný", než byl integrál původní.Euler, zabývaje theorií čísel, vyslovil tomto oboru základní věty, na
nichž celá tato část matematiky vybudována.
Ostrogradskij odvodil velmi důležitý vzorec, který matematické formě
vyjadřuje „princip nejmenšího účinku" obecný princip mechaniky, jejž on
objevil. to
jedna nejdůležitějších formulí vyšší matematiky.
Důležité vzorce našel Ostrogradskij theorii přibližných výpočtů. Tato
theorie, nezbytná pro řešení mnoha praktických problémů, učí, jak nutno
56
. Této formule Ostrogradského
použil příklad anglický vědec Maxwell, když tvořil svou matematickou theorii
elektřiny.
Ostrogradskij soustavně pracoval problémech, které řešily také fysika me
chanika.
Avšak západní věda snaží mnohé práce velkého ruského učence zatajit. Západní věda opět mlčí tom,
kdo autorem tohoto vzorce.
Ne nadarmo znamenitý francouzský matematik astronom Laplace říkal:
„Čtěte Eulera! učitelem nás všech.
Ne vždy Západě zmiňují tom, Ostrogradskij tvůrcem znamenité
formule pro převádění objemového integrálu integrál plošný; oblast jejího
použití jak vědě, tak technice velmi široká."
★ ★
*
Slavných vědeckých vítězství dobyl akademik Michail Vasiljevič Ostrograd-
skij, jeden vynikajících matematiků prvé poloviny XIX.
Z díla geniálního Eulera čerpala mnohá pokolení vědců celého světa. „Staň Ostrogradským", říkali již tehdy mladým lidem,
kteří přicházeli universitu. Mnoho toho,
co tento vynikající učenec vytvořil, stalo zlatým pokladem matematické vědy.
Ostrogradskij zabýval variačním počtem, jehož základy vytvořil Euler,
a roce 1834 uveřejnil rozsáhlou rozpravu výpočtech variací mezních integrálů,
v níž podal přesné elegantní řešení tohoto obtížného problému. jeho tvůrcem zcela jistě Ostrogradskij. záhodno poznamenat, Sarrus,
jak později zjistilo, problém hanebně zamotal nakonec podal úplně vadné
řešení
