Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 55 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato část mate­ matiky pomáhá zkoumat proměnné veličiny závislosti mezi nimi. Vědci tak dostali rukou znamenitý nástroj zkoumání přírodních úkazů a řešení technických problémů. Čočka tedy nejen soustřeďuje paprsky, vycházející pozorovaného předmětu, nýbrž také podobně jako hranol rozkládá. Variačním počtem hledáme theoreticky takové křivky, při nichž nějaká, na výběru křivky závislá proměnná dosahuje své nejmenší nebo největší hodnoty. Matematik sestavil všechny přesné vzorce, potřebné pro výpočet všech složek takových achromatických čoček. Rozličná odvětví fysiky techniky měla zájem nových způsobech řešení roz­ manitých typů diferenciálních rovnic. Vyšší matematika zahájila novou etapu vývoji všech exaktních věd. 65 . Jednotlivé úlohy variačního počtu byly řešeny již před Eulerem. Mnoha pracemi posloužil tento veliký vědec rozvoji dalšímu zdokonalování matematiky samé stal tomto oboru velkým vzorem vědeckého myšlení. Avšak teprve Euler pochopil celou důležitost těchto úloh. Při propracovávání problémů matematické analysy vytvořil Euler jako doplněk diferenciálnímu integrálnímu počtu novou kapitolu matematiky — variační počet. Avšak Euler dokázal, možno několika vypouklých vydutých čoček sestrojit takovou čočku, která zachycované paprsky nerozkládá.Euler vytvořil theorii přesných propočtů achromatických čoček. Tak příklad čas, vynaložený přepravu zboží mezi dvěma místy, zřejmě závislý výběru cesty. Euler, který bedlivě sledoval potřeby své doby, obohatil theorii diferenciál­ ních rovnic mnohými pracemi. Obyčejná dvojvypuklá čočka dává nezřetelné obrazy mlhavým, duhovitým okrajem. Optikové nemohli touto vlastností čoček nic pořídit. Duhovitost okrajů, chromatismus, zdála neodstranitelná. každé učebnici matematické analysy ještě dnes nalezneme velké množství Eulerových method řešení aplikací diferenciálních rovnic. Se zvláštní zálibou propracovával Euler problémy diferenciálního integrál­ ního počtu, jehož základy byly položeny koncem XVII. Methody nové matematiky poskytují možnost ‘popisovat pomocí diferenciálních rovnic chod strojů, pohyb kyvadel, dráhu letu střely, tok vodních vzdušných proudů atd. Variačního počtu velmi hojně užívá theoretické mechanice fysice. Eulerova theorie dodnes pomáhá konstruovat dokonalé dalekohledy, mikro­ skopy, fotoobjektivy jiné optické přístroje. První achromatický mikroskop sestrojil Eulerův současník, petrohradský akademik Epinus. Plocha pozemku ohraničeného uzavřenou křivkou dané délky závisí tom, jaký tvar této křivce dáme. století. Všude kolem sebe můžeme pozorovat vzájemný vztah mezi křivkami roz­ manitými veličinami. Tím, Euler vytvořil na­ prosto samostatný oddíl matematiky našel obecné methody pro řešení problémů zcela určitého typu, vytvořil nový vědní obor, který dodnes nazýváme variačním počtem. Variační počet nám dává klíč poznání vysvětlení mnoha velmi obtížných problémů theorie praxe