Mudrov tvořil vědecká díla přednášel universitě, ale theorie praxe
byly něho nerozlučně spojeny. Roku 1809 slavnostním universitním zasedání pronesl poslucha
čům lékařům zvláštní přednášku užitku předmětu vojenské hygieny čili
nauky zachování zdraví těch, kdo konají vojenskou službu". známa jeho významná působnost lékařská." Ukazuje na
povinnost bedlivě vyptávat nemoc říká, jak konat všestranné
vyšetřování nemocného.
Schema vyšetřování nemocných, které vypracoval Mudrov, stalo zákla
dem plánovitého vyšetřování nemocného, jak zavedl znamenitý ruský lékař
G.
Kromě kursu vojenské hygieny přednášel Matvej Jakovlevič Mudrov na
lékařské fakultě „therapii (léčbě) nemocí, vyskytujících hlavně táborech
a lazaretech" ukazoval studentům „chirurgii poranění utrpěných bojišti". „Ty čerpají filosofie, nej
častěji psychologie.
Své posluchače, budoucí armádní chirurgy, učil operacím obvazům,
řízení nemocnic vojenské zdravotnické taktice.
Činně účastnil potírání epidemií moru cholery. „První
recept pro zdraví lidského pokolení zní: potu tváře jisti budeš chléb svůj!"
Když Mudrov přednášel universitě zdravotnictví, sestavil tomto
předmětě první samostatnou příručku zřetelem zvláštním potřebám ruské
armády. Mudrov rozvádí svou myšlenku nutnosti podrobně vyšetřit ne
mocného, aby mohl být úspěchem léčen. Velmi důrazně doporučoval Mudrov fysikální methody léčby,
masáž, pohyb, vodoléčbu, lázně, koupele prosté nebo přísadami, omývání
těla vodou, octem, vínem.
S jménem Mudrovovým spojeno zrození vědy zdravotní péči hygieně.
537
.
Značnou úlohu přiznává Mudrov psychickému působení nemocného. Tímto uměním zarmouceného potěšíš, zlostného uklidníš,
netrpělivého upokojíš, zuřivého ovládneš, drzého umlčíš, plachého osmělíš,
zamlklého rozhovoříš, zklamaném vzbudíš důvěru. Klid, radost důvěra
nemocného jsou užitečnější než sám lék. Zemřel roku 1831 choleru,
s níž bojoval Petrohradě.„Rozprava", sepsaná před více než 130 lety, nepozbyla vědecké ceny ani za
našich dnů. Pak možno rozhodnout, jaký třeba vést
boj nemocí, zdali útočný nebo obranný.
Mudrov mluvil nezbytnosti otužování organismu, který pak dobře vzdo
ruje nemocím.
Mudrov doporučuje zapisovat všechny získané údaje chorobopisu, „aby
z něho byla zřejmá léčba nemoci.
„Jsou duševní léky, které léčí tělo," tak psal.
Za základní podmínku udržení zdraví považoval Mudrov práci.
„Poznání nemoci," píše Mudrov, „jest polovina léčby."
Zřejmě líčí léčivou úlohu psychického působení, jehož význam tehdy
lékaři ještě nechápali, Mudrov tím předstihl své současníky celé století."
Vedení chorobopisu přikládá Mudrov velký význam. Sám měl zvláštní zá
pisník, který obsahoval přes tisíc podrobných záznamů jeho pacientech. Zacharjin. Tímto uměním dodává se
nemocným pevnost ducha, která vítězí nad tělesnými nemocemi, steskem, roz
rušením která samy nemoci podrobuje vůli nemocného
