„Ty čerpají filosofie, nej
častěji psychologie.
„Poznání nemoci," píše Mudrov, „jest polovina léčby."
Vedení chorobopisu přikládá Mudrov velký význam. Velmi důrazně doporučoval Mudrov fysikální methody léčby,
masáž, pohyb, vodoléčbu, lázně, koupele prosté nebo přísadami, omývání
těla vodou, octem, vínem.
Mudrov tvořil vědecká díla přednášel universitě, ale theorie praxe
byly něho nerozlučně spojeny."
Zřejmě líčí léčivou úlohu psychického působení, jehož význam tehdy
lékaři ještě nechápali, Mudrov tím předstihl své současníky celé století.
Za základní podmínku udržení zdraví považoval Mudrov práci. Roku 1809 slavnostním universitním zasedání pronesl poslucha
čům lékařům zvláštní přednášku užitku předmětu vojenské hygieny čili
nauky zachování zdraví těch, kdo konají vojenskou službu". známa jeho významná působnost lékařská. Klid, radost důvěra
nemocného jsou užitečnější než sám lék.
Mudrov doporučuje zapisovat všechny získané údaje chorobopisu, „aby
z něho byla zřejmá léčba nemoci.
Své posluchače, budoucí armádní chirurgy, učil operacím obvazům,
řízení nemocnic vojenské zdravotnické taktice.
S jménem Mudrovovým spojeno zrození vědy zdravotní péči hygieně.
Schema vyšetřování nemocných, které vypracoval Mudrov, stalo zákla
dem plánovitého vyšetřování nemocného, jak zavedl znamenitý ruský lékař
G. „První
recept pro zdraví lidského pokolení zní: potu tváře jisti budeš chléb svůj!"
Když Mudrov přednášel universitě zdravotnictví, sestavil tomto
předmětě první samostatnou příručku zřetelem zvláštním potřebám ruské
armády.
537
.„Rozprava", sepsaná před více než 130 lety, nepozbyla vědecké ceny ani za
našich dnů. Sám měl zvláštní zá
pisník, který obsahoval přes tisíc podrobných záznamů jeho pacientech. Tímto uměním zarmouceného potěšíš, zlostného uklidníš,
netrpělivého upokojíš, zuřivého ovládneš, drzého umlčíš, plachého osmělíš,
zamlklého rozhovoříš, zklamaném vzbudíš důvěru.
Mudrov mluvil nezbytnosti otužování organismu, který pak dobře vzdo
ruje nemocím. Pak možno rozhodnout, jaký třeba vést
boj nemocí, zdali útočný nebo obranný.
„Jsou duševní léky, které léčí tělo," tak psal." Ukazuje na
povinnost bedlivě vyptávat nemoc říká, jak konat všestranné
vyšetřování nemocného.
Činně účastnil potírání epidemií moru cholery.
Kromě kursu vojenské hygieny přednášel Matvej Jakovlevič Mudrov na
lékařské fakultě „therapii (léčbě) nemocí, vyskytujících hlavně táborech
a lazaretech" ukazoval studentům „chirurgii poranění utrpěných bojišti". Zacharjin. Zemřel roku 1831 choleru,
s níž bojoval Petrohradě.
Značnou úlohu přiznává Mudrov psychickému působení nemocného. Tímto uměním dodává se
nemocným pevnost ducha, která vítězí nad tělesnými nemocemi, steskem, roz
rušením která samy nemoci podrobuje vůli nemocného. Mudrov rozvádí svou myšlenku nutnosti podrobně vyšetřit ne
mocného, aby mohl být úspěchem léčen
