bylo veliké
vítězství lékařské vědy; vždyť známe-U původce nemoci, snáze najdeme pro
středky boje proti němu.
V naší zemi, poměrech vytvořených sociaUstickou soustavou, navždy
odstraněna možnost epidemií takových strašných nemocí, jako jsou neštovice,
mor, cholera, tyfus, avšak kapitalistických zemích hlavně koloniích tyto
epidemické nemoci dosud hubí miliony lidských životů. Avšak methoda Chencinského, odhalující
parasity, neukazovala jejich ustrojení.Přes velký význam objevu ruských lékařů nedostalo Rusku oficiál
ního uznání.
Methody Chencinského Romanovského nevelkými změnami používá
po celém světě dosud včasnému rozpoznání malarie."
A hlas ruského lékaře zase nebyl vyslyšen těmi, kdo měli stát čele boje
proti nákaze. tedy nastal úkol odhaUt krvi nemocného pů
vodce malarie. opět byli ruští lékaři Česlav Ivanovič Chencinskij Oděse
a Dmitrij Leonidovič Romanovskij Petrohradě, kteří prokázah Udstvu neoce
nitelnou službu. prvé třetiny XIX.
Při svém zahraničním studiu Mudrov velmi kriticky hodnotil rozšířené tam
535
.
Za patnáct let, kdy Rusku znovu vzplála tyfová epidemie, vystoupil Minch
otevřeným listem časopise „Lékař", němž znovu napsal: „Dospěl jsem zá
věru, nositelem nákazy může být jen hmyz, proto všechna opatření proti ná
kaze musí soustředit boj proti tomuto hmyzu. Patolízalové* ani nevzpomněli
ruských vědců, kteří Nicolla předstihu pětatřicet let.
V Y
Za zakladatele ruské klinické medicíny lze právem považovat znamenitého
lékaře konce XVIII. Dokonalejší způsob vypracoval Roma
novskij, který jej popsal roku 1890 časopise „Lékař" pak ještě jednou rok
později své doktorské disertaci.
Současníci považovali Mudrova „pravé medicínské světlo Moskvě". Jestliže moje úvahy uveřej
něné před patnácti lety mohly být našemu tisku jen"podnětem žertům, lze nyní
snad doufat,' současného stavu učení nakažlivých nemocech mohou před
ložené náměty vzbudit pozornost těch, jimž uložena povinnost, aby vedli boj
proti řádícím epidemiím. Nová methoda umožnila určit přesné ustro
jení parasita dokonce objevit jeho jádro.
Kolik milionů lidských životů bylo zachráněno, kdyby bylo svého
času dbalo výstrah Mincha Močutkovského!
Veliké zásluhy mají ruští vědci odhalení tajemství jedné nejrozšířeněj
ších nemocí malarie. Zato však roku 1909, kdy ředitel Pasteurova ústavu Tunisu
Charles Nicolle uveřejnil výsledky svých pokusů opicích, kterými dokázalo,
že nositelem tyfu hmyz, ssající krev, totiž veš, triumfoval tento „objev"
V Rusku pod jménem francouzského vědce. století Matveje Jakovleviče Mudrova. Chencinskij navrhl methodu dvojího zbarvení malariového
parasita krvi methylenovou modří.
Roku 1879 ruští lékaři Afanasjev Vinogradov nezávisle na
sobě objeviU původce této nemoci malariové plasmodium
