"
Podle Kajdanova rostlinný život vyznačuje dráždivostí, schopností
reagovat vnější vlivy, reproduktivností, schopností organismů roz
množovat se, růst měnit formu. Později, jak známo, rozvíjel ná
zory Kajdanovovy Maximovič svých spisech jednotě rozdílnosti
hmoty" roku 1826 stupních života zemi".★
★ ★
*
510
.
Kajdanov pozoruje říši nerostnou dává otázku, je-li opravdu tak neživá,
jak zpravidla představujeme? Odpovídá: říši nerostů mnoho úkazů,
které shodují tím, děje živých organismech: tvoření nerostů, jejich
podobnost mezi sebou, růst krystalů, jevy magnetické elektrické pod." jako
je přírodě všechno vědě přístupno aspoň podobě hypothesy, vědecky
odůvodněného předpokladu, dovozuje Kajdanov, tak poznáváme lidského
ducha. „Země tělo,"
říká Kajdanov, „existovaly dříve, než vznikl lidský duch, intelekt.
Avšak ideje Kajdanovovy nebyly pochopeny, protože předstihly svou dobu
o několik desetiletí. Vládne rozumem snaží se
poznat okolní přírodu. rostlin
přistupuje dráždivost; živočichové mají čidla; člověk pak nadán všemi těmito
vlastnostmi kromě toho rozumem. Taková
věda, psal, „je spolehlivým základem vědeckého lékařství"." Těmito slovy byl vyjádřen základ ideje vývoje duševnosti. Minerály, jak píše, jsou nadány pouze vlastností tvořit formy. Tyto znaky určují biologický stupeň
říše živočišné."
Kajdanov zvláště zdůrazňoval potřebu těsné souvislosti studia jevů fysických
a psychických, jest spojení fysiologie psychologie jednu vědu. Myšlenkově žije nejenom přítomnosti, nýbrž minu
losti budoucnosti. Lhostejnost, jakou kniha setkala vědeckých kruzích,
působila autora tak, již nevracel širokým biologickým problémům,
nýbrž omezil speciální themata lékařská.
„Duševnost člověka," píše Kajdanov, „je produktem vývoje.
Této myšlence věnována další velká část Kajdanovovy knihy. Věda vyšší nervové
činnosti, vybudovaná Sečenovem Pavlovem, skvělým potvrzením správnosti
předpovědi Kajdanovovy. různých
stupních vývoje tvoří projevy duševnosti nepřetržitou vzestupnou řadu, vyšší
vznikají nižších.
„K životu živočišnému," píše, „náleží ještě čivost; živočich rozdíl od
rostliny schopen čiti koná pohyby. Kromě
toho jsou mezi rostlinami minerály postupné, skoro nepozorovatelné přechody. „Pro úplné vědecké poznání člověka," píše, jeho duševní činnosti, je
nevyhnutelná methoda evoluční, studium forem života začátků rozumové čin
nosti nižších představitelů přírody.formy života: primitivní život světa minerálního, život rostlinný, živočišný lid
ský.
Konečně spočívá život rostlinný minerálním základě nemohl bez něho
trvat, právě tak jako živočišný život nemohl trvat bez života rostlinného."
Na ještě vyšším stupni vývoje stojí člověk
