* *
¥
Obyvatelům Petrohradu byl začátkem XIX. století znám jako nadaný lékař
profesor lékařskochirurgické akademie, doktor medicíny Jakov Kuzmič Kajda-
nov. Rozváděl dále myšlenku společného původu
všeho živého poukazoval příbuznost orangutana jeskynního člověka.
Otevřme tuto znamenitou knihu.
Brzy vydání Kaverzněvovy knihy začaly vycházet práce znamenitého
spisovatele myslitele Radiščeva, nichž vyjádřil své materialistické před
stavy vývoji života. Dokonce Kaver-
zněv, pojednávaje vzniku plemen domácího psa, připomíná hybridisaci, kterou
Darwin uvedl jako jednoho činitelů proměnlivosti.
Kaverzněv však šel ještě dále: poukazoval společný vznik nejenom zvířat
a člověka, nýbrž vůbec všeho organického světa.**
Tato znamenitá myšlenka byla pronesena dobách, kdy mělo to, že
mezi člověkem zvířetem nepřekročitelná propast. tohoto hlediska bylo asi možno
považovat nejenom kočku, lva, tygra, ale člověka, opici všechna ostatní
zvířata členy jedné jediné rodiny. toho patrno, jak velký měla úspěch.charakteristické, Darwin, mnoho let později, založil své důkazy
o proměnlivosti druhů proměnlivosti zdomácnělých zvířat.
„Křížením různých plemen,** píše Kaverzněv, „vznikají značné rozdíly
v rozměrech, složení těla, délce tlamy, tvaru uší, barvě srsti atd. Radiščev psal tom, jak kovy jiné nerosty dávají sílu
rostlinám rostliny živočichům.
Slavný ruský vědec předešel ostatní dráze, níž později ubíral vývoj
biologie.
Autor rozvádí evoluční učení vzniku organického světa hovoří tom, jak
z chaosu vznikla říše nerostná, rostlinné živočišná živočišné člověk. Avšak jen odborníci znali jako autora knihy tištěné roku 1813 pod ná
zvem „Čtyři způsoby aneb čtyři paprsky života**.
Po lipském vydání vyšla Kavérzněvova kniha ještě ruské řeči letech
1778 1787. Anebo, nemluvíme-li
již ani zažívacích orgánech, oběhu šťáv, orgánech pohybu, které nezbytně
mají všechna zvířata, pozorujeme všech zvířat nápadnou shodu, která se
většinou druží zevnější nepodobností, což nás nevyhnutelně vzbuzuje před
stavu prvopočátečních společných rysech.“
Kaverzněv tedy domníval, vliv vnějšího prostředí vede změně
organismů tyto změny, nakupivše řadě generací, vedou tvorbě nových
forem živých bytostí. „Pokládáme-li základ odlišnosti druhů,“ píše Kaverzněv,
„nepodobnost částí, nichž skládá tělo zvířat, budeme konec konců nuceni
doznat, prozkoumavše všechny části těla všech zvířat srovnavše navzájem,
že všechna zvířata pocházejí jednoho společného kmene.
V Kajdanovově knize bylo prvé vědecky vysloveno materialistické pojetí
psychické činnosti člověka, kterou Kajdanov považuje nejvyšší článek ve
vývoji nervového procesu jeho nejjednodušší formy dráždivosti. Kajda
nov rozčleňuje život přírodě čtyři „paprsky**, čtyři vzájemně souvisící
509