století znám jako nadaný lékař
profesor lékařskochirurgické akademie, doktor medicíny Jakov Kuzmič Kajda-
nov. tohoto hlediska bylo asi možno
považovat nejenom kočku, lva, tygra, ale člověka, opici všechna ostatní
zvířata členy jedné jediné rodiny.
„Křížením různých plemen,** píše Kaverzněv, „vznikají značné rozdíly
v rozměrech, složení těla, délce tlamy, tvaru uší, barvě srsti atd.
Kaverzněv však šel ještě dále: poukazoval společný vznik nejenom zvířat
a člověka, nýbrž vůbec všeho organického světa. Rozváděl dále myšlenku společného původu
všeho živého poukazoval příbuznost orangutana jeskynního člověka. toho patrno, jak velký měla úspěch.
* *
¥
Obyvatelům Petrohradu byl začátkem XIX.
Autor rozvádí evoluční učení vzniku organického světa hovoří tom, jak
z chaosu vznikla říše nerostná, rostlinné živočišná živočišné člověk.
Slavný ruský vědec předešel ostatní dráze, níž později ubíral vývoj
biologie. Avšak jen odborníci znali jako autora knihy tištěné roku 1813 pod ná
zvem „Čtyři způsoby aneb čtyři paprsky života**.“
Kaverzněv tedy domníval, vliv vnějšího prostředí vede změně
organismů tyto změny, nakupivše řadě generací, vedou tvorbě nových
forem živých bytostí. „Pokládáme-li základ odlišnosti druhů,“ píše Kaverzněv,
„nepodobnost částí, nichž skládá tělo zvířat, budeme konec konců nuceni
doznat, prozkoumavše všechny části těla všech zvířat srovnavše navzájem,
že všechna zvířata pocházejí jednoho společného kmene. Kajda
nov rozčleňuje život přírodě čtyři „paprsky**, čtyři vzájemně souvisící
509
.
Otevřme tuto znamenitou knihu. Dokonce Kaver-
zněv, pojednávaje vzniku plemen domácího psa, připomíná hybridisaci, kterou
Darwin uvedl jako jednoho činitelů proměnlivosti.
V Kajdanovově knize bylo prvé vědecky vysloveno materialistické pojetí
psychické činnosti člověka, kterou Kajdanov považuje nejvyšší článek ve
vývoji nervového procesu jeho nejjednodušší formy dráždivosti. Anebo, nemluvíme-li
již ani zažívacích orgánech, oběhu šťáv, orgánech pohybu, které nezbytně
mají všechna zvířata, pozorujeme všech zvířat nápadnou shodu, která se
většinou druží zevnější nepodobností, což nás nevyhnutelně vzbuzuje před
stavu prvopočátečních společných rysech.charakteristické, Darwin, mnoho let později, založil své důkazy
o proměnlivosti druhů proměnlivosti zdomácnělých zvířat. Radiščev psal tom, jak kovy jiné nerosty dávají sílu
rostlinám rostliny živočichům.
Po lipském vydání vyšla Kavérzněvova kniha ještě ruské řeči letech
1778 1787.
Brzy vydání Kaverzněvovy knihy začaly vycházet práce znamenitého
spisovatele myslitele Radiščeva, nichž vyjádřil své materialistické před
stavy vývoji života.**
Tato znamenitá myšlenka byla pronesena dobách, kdy mělo to, že
mezi člověkem zvířetem nepřekročitelná propast