Každá oblast své zvláštní produkty jisté míry zvláštní vlastnosti
půdy. Tak osel kůň jsou navzájem podob
nější než pudl chrt, avšak přesto pudl chrt tvoří jeden druh, neboť při páření
plodí potomky, kteří mohou dále rozmnožovat."
Ještě sto let vydání Kaverzněvovy práce nebyl doceněn vliv vnějšího
prostředí vývoj organismu. Darwin píše plemenech holubů: „Celkem bylo
možno nalézt dvacet různých holubů, jež každý ornitholog, kdybychom mu
řekli, byli nalezeni divokém stavu, uznal dobře odlišené druhy. třeba zevně málo navzájem podobají, to
přece jen jeden týž druh. když ně
která nich byla přinucena následkem hlubokých převratů anebo vůle člověka
změnit své původní sídliště, změnila jejich přirozenost tak, nelze první
pohled poznat. Některé plemeno
má srst krátkou, jiné dlouhou. Takový myšlenkový postup
byl později Darwina.
A podíváme-li skot? Některé plemeno mohutné rohy, jiné, jako
na příklad islandský skot, bezrohé.
O mnoho let později touž myšlenku vyslovili Lamarck Geoflfroy Saint-Hilaire.
Tak psal Kaverzněv proměnlivosti druhů. Jsou různého složení těla, různé srsti. některých plemen hřbet rovný,
u afrických nebo amerických plemen hřbetě velký hrb.
„Hluboce mýlí ti,** píše Kaverzněv, „kdo považují zvířata, jež mají více
podobností než rozdílů, jeden druh, kdežto zvířata, která jeví více rozdílů než
podobností, různé druhy, ale nezkoumají jejich přirozenost nevysvětlují
jejich schopnost dalšímu rozmnožování.
Avšak při spáření muflonem dává ovce plodné potomstvo."
Kaverzněv srovnává ovci muflonem, divokým předkem domácí ovce,
a píše, vnějškem nejsou podobni. Všechny části země mají svá zvířata, která jsou vždy vztahu vlast
nostem zemského povrchu, produkujícího prostředky výživy.Kaverzněvově práci nacházíme tehdejší dobu neobyčejně smělou, vě
decky založenou myšlenku vývoji živých organismů nejjednodušších forem
až člověka; kromě toho ruský vědec dokázal čtyřiatřicet let před Lamarckem
a čtyřiaosmdesát let před Darwinem, změny živých organismů dějí vlivem
vnějšího prostředí; Kaverzněv své knize také tvrdí, druhy zvířat nejsou
stálé, jak domníval Karel Linné, nýbrž mění.
V dopise Wagnerovi psal Darwin roku 1876: „Největší mou chybou je, že
jsem nedostatečně zhodnotil přímý vliv prostředí organismy, vliv pod
nebí, potravy pod.
Oba tito vědci získali světovou slávu, kdežto ruský vědec, který předešel, byl
nespravedlivě zapomenut., který není závislý působení přirozeného výběru. Proti tomu kůň osel patří
ke zcela různým druhům, neboť plodí jen degenerované neplodné potomky."
Ruský učenec psal dávno před Darwinem: „Jsou tři příčiny proměnlivosti
zvířat: dvě přirozené, to: teplota, která závisí podnebí, vlastnosti potravy;
a třetí, kterou vyvolává vliv zdomácnění.
„Je dobře známo," psal Kaverzněv, „že naše země tolik podnebí, kolik
je různých oblastí, tolik počasí, kolik krajů."
Kaverzněv také tvrdil, organismy mění vlivem okolního prostředí."
504
