Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 5 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Každá nová vymoženost theoretického myšlení ihned proměňuje skutek, slouží dalšímu rozvoji národního hospodářství, rozkvětu země. Skvělými vychovateli mládeže mistry zlidovění vědeckých znalostí byli Lobačevskij, Stoletov, Sečenov, Timirjazev mnohé jiné vůdčí osobnosti ruské vědy. této osvětové činnosti znovu projevil demokratismus ruské vědy, její stálá snaha pracovat pro blaho lidu. Vznikly dosud světě nevídané vztahy důvěry vzájemné pomoci. Veliký vzdělavatel vyprávěl lidu nejsložitějších otázkách nejnovějších vědeckých vymoženostech. Sovětská vláda obklopila učencovu práci takovou péčí láskou, vytvořila takové podmínky pro rozkvět vědy, jakých carském Rusku, nikde na světě, ani dříve, ani nyní nemohlo ani snít." A ještě jednu pozoruhodnou zvláštnost ruské vědy zdůrazňuje Timirjazev: „Nikoli shromažďování nesčetných číslic povětrnostních deníků, nýbrž od­ halování základních zákonů matematického myšlení, nikoli vědecké zkoumání domácí zvířeny květeny, nýbrž odhalování základních zákonů vývoje orga­ nismů, nikoli popis nerostného bohatství naší země, nýbrž odhalování základ­ ních zákonů chemických jevů je, čím ruská věda hlavně prokázala svou rovnocennost někdy svou převahu. Vřelá láska lidu vědomí povinností němu budily nich vášnivou touhu odhalit národu všechno veliké důležité, čeho dosáhli, přinést nejširším vrstvám lidu veliké světlo opravdového vědění. Sovětská věda „se neodděluje lidu, nevzdaluje lidu, nýbrž je ochotna lidu sloužit, ochotna dávat lidu všechny vymoženosti vědy, neslouží lidu donucení, nýbrž dobrovolně, radostí", pravil soudruh Stalin. Plně svobodně všechny nejlepší rysy ruské vědy mohly projevit teprve po Říjnové revoluci, kdy naší zemi byly jednou provždy rozbity okovy, poutající učence, kdy prvé dějinách lidstva věda opravdu stala věcí majetkem lidu. Jakmile bylo jedné šestině světa zrušeno vykořisťování člověka člověkem, to jest také vykořisťování myšlenky, stala věda prvé opravdu lidovou. umožnilo nebývalý pokrok vědecké theorie, uskutečnilo její nejtěsnější organické spojení praxí, výrobou. Obyčejným jevem naší zemi stala kolektivní činnost učenců, zdárně pracujících společně 6 .nejpřirozeněji nikoli směru metafysické filosofické spekulace, nýbrž směru přesného vědění jeho užití životě". Sovětská věda spjata tvořivými svazky výrobou, pomáhá uskutečňovat veliký plán přetváření přírody, tvoří theoretický základ pro veliké stavby stali- novské doby, tak přispívá velikému dílu budování komunistické společnosti. Docela jinak chovali vzdělání národa nejlepší lidé ruské vědy." Carská vláda bála lidových talentů, bála odvážného svérázného národ­ ního myšlení, snažila nejvíce mařit rozšiřování vědomostí mezi lidem. Lomonosov vychoval desítky vynikajících učenců. „Lobačevskij, Zinin, Cenkovskij, Butlerov, Pirogov, Botkin, Mendělejev, Sečenov, Stoletov, Kovalevskij, Mečnikov," napsal Timirjazev, „to jsou ruští lidé, kteří stejně jako umělci slova dobyli oblasti myšlení ruskému jménu trvalou slávu hranicemi vlasti. Nesmrtelné dílo Lomonosovovo, který založil první ruskou universitu