Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 4 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ruská věda sahala svými kořeny vrstev lidových, byla spjata pokroko­ vým, revolučním světovým názorem, proto byla vždycky materialistická. něm všichni pokrokoví ruští učenci bojovali vědecký materialistický výklad přírodních jevů. Pokrokový světový názor, vroucí láska vlasti bylo, rozněcovalo ruské učence, věrné syny našeho nadaného národa, bylo, jim pomáhalo, aby přes hospodářskou zaostalost země, rdoušené samoděržavím, tvořili díla, pozve­ dající lidstvo nové stupně vzdělanosti. „Evropa chudší nadané lidi než my,” pravil Vladimír Iljič Lenin. Ruská věda byla svou podstatou demokratická, proto vždycky byla spjata s pokrokovou, revoluční ideologií. Timirjazev, Mendělejev, Lobačevskij, Stoletov, Sečenov Pavlov — vůdčí osobnosti přírodovědy také nemálo přispěli pokladnice materialistic­ kého chápání světa. Proto také byla ruská věda vždycky demo­ kratická, proto byla neustále zastřeně, zjevně odporu proti carské vládě. Počínaje geniálním cholmogorským rybářem Lomonosovem, pocházeli všichni nejlepší lidé ruské vědy lidových vrstev, všichni jednoho byli krev z jejich krve nezapomínali to. Velikým materialistou byl Lomonosov. Veliký, příznivý vliv rozvoj ruské vědy mělo učení Marxovo, EngelsQvo, Leninovo Stalinovo. Cesta ruské vědy není pěšinka pouhé registrace faktů, kabinetních reforem, drobných prací, nýbrž široká cesta velikých revolučních objevů, daleko předbíhajících dobu, směřujících budoucnosti.měna mládež musí t dějiny vědy J. Největší ruští učenci stále ubírali tou po­ krokovou cestou, kterou razila ruská pokroková společenská myšlenka myš­ lenka Radiščevova, děkabristů, Gercenova, Bělinského, Černyševského, Dobro- Ijubovova. Ruská věda nepochy­ bovala poznatelnosti světa tom, svět hmotný. Správně řekl Timirjazev, „ruská vědecká myšlenka ubírá nejúspěšněji . STALIN V dějinách vzdělanosti není většího příkladu těsných vztahů lidu, obětavé služby národu, snahy dát všechny síly všechno vědění, nad dějiny ruské vědy. Ruská věda nesnažila vysvětlovat nepochopitelné jevy tím, zasahují nějaké „božské”, „nadpřiro­ zené” síly