Do tunelu byly složeny desítky sudů střelného prachu, nichž vchodu do
tunelu byl nasypán úzký pruh prachu.
Miny staly součásti vojenské praxe ruské armádě zaujímaly tak vý
značné místo, již roce 1712 byly vojsku zavedeny zvláštní minové setniny. Nepřátelé, tomto případě Angličané, pod dojmem mimořád
ných schopností ruských ženistů, napsali tehdy listě „Times": „Není pochyb,
že palma vítězství tomto oboru vojenské činnosti náleží Rusům.
1.
Říká se, byl tenkrát postaven počest bystrého smělého zákopníka
Zilantije.
Za sedm měsíců obrany prokopalo ruské vojsko kolem sedmi kilometrů
podzemních chodeb, což bylo pětkrát více, než měl nepřítel.
V zdokonalení min Rusku měl významnou úlohu generál ruské armády
Alexander Andrejevič Šilděr.
Zvlášť zřejmě projevily přednosti ruských min době sevastopolského
tažení.
Dodnes existuje Zilantijově hoře Kazaně Zilantovsko-Uspenský klášter.
Miny často přiváděli ženisté výbuchu elektrickými roznětkami, které vy
nalezl již roce 1812 jeden nejlepších ruských elektrotechniků Šilling. Podivuhodné pokusy účinky min elektrickým
zapalováním, které prováděl Krásném Sele Petrohradu letech 1832—1836,
znamenaly veliký pokrok.
Rusko předčilo Západ používání elektřiny vojenské technice třicet let. Celá obranná linie byla
doslova podminována.
Ve vojenství používání minových podkopů stalo během doby obvyklým
zjevem. Ruská vojska vrhla průlomům vzala město
útokem. Naši ženisté
417
. začátku černého
prachového pruhu, ztrácejícího pod zemí, přiložili hořící svíčku.
Za dvacet let zničení kazaňského opevnění, když Poláci obléhali Pskov,
Rusové nejednou zničili protipodkopovými chodbami podkopy polské. neobyčejnou přesností prokopal dlouhý tunel nejprve pod
tajnou chodbu, kterou Tataři přinášeli vodu, potom pod městské hradby.
Na jeho návrh byla ženijní správě armády vytvořena zvláštní „galvanická
oddělení", která zaváděla elektřinu práce minami.
V práci Šillingově úspěšně pokračoval Jakobi.
A něco více než sto let nato, roce 1831, byla vydána vojenská příručka,
pojednávající minách, nazvaná „Instrukce vyučování zákopnických
praporů".
Angličané Francouzi používali sevastopolském tažení jako dříve pouze
zápalných šňůr, které často selhávaly, takže minynevybuchovaly.
V temnotě podkopu zasvitl oheň okamžik vyletěly hradby kazaňského
hradu rachotem povětří.Pomoc poskytl muž jménem Zilantij, který navrhl vykopat podkop pod
kazaňské hradby.
Vynikající ženista Alexander Borisovič Melnikov, který řídil kladení min,
znamenitě zorganisoval minovou obranu Sevastopolu. října byly všechny práce podkopu ukončeny. Sevastopolské
tažení jasně dokázalo, ruská vojska předčila armády jiných zemí používání
minové zbraně
