Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 423 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Naši ženisté 417 . A něco více než sto let nato, roce 1831, byla vydána vojenská příručka, pojednávající minách, nazvaná „Instrukce vyučování zákopnických praporů". Za dvacet let zničení kazaňského opevnění, když Poláci obléhali Pskov, Rusové nejednou zničili protipodkopovými chodbami podkopy polské. Podivuhodné pokusy účinky min elektrickým zapalováním, které prováděl Krásném Sele Petrohradu letech 1832—1836, znamenaly veliký pokrok. Celá obranná linie byla doslova podminována. Nepřátelé, tomto případě Angličané, pod dojmem mimořád­ ných schopností ruských ženistů, napsali tehdy listě „Times": „Není pochyb, že palma vítězství tomto oboru vojenské činnosti náleží Rusům. Ruská vojska vrhla průlomům vzala město útokem.Pomoc poskytl muž jménem Zilantij, který navrhl vykopat podkop pod kazaňské hradby. Rusko předčilo Západ používání elektřiny vojenské technice třicet let. Do tunelu byly složeny desítky sudů střelného prachu, nichž vchodu do tunelu byl nasypán úzký pruh prachu. Dodnes existuje Zilantijově hoře Kazaně Zilantovsko-Uspenský klášter. V práci Šillingově úspěšně pokračoval Jakobi. Angličané Francouzi používali sevastopolském tažení jako dříve pouze zápalných šňůr, které často selhávaly, takže minynevybuchovaly. V zdokonalení min Rusku měl významnou úlohu generál ruské armády Alexander Andrejevič Šilděr. Vynikající ženista Alexander Borisovič Melnikov, který řídil kladení min, znamenitě zorganisoval minovou obranu Sevastopolu. Miny staly součásti vojenské praxe ruské armádě zaujímaly tak vý­ značné místo, již roce 1712 byly vojsku zavedeny zvláštní minové setniny. Zvlášť zřejmě projevily přednosti ruských min době sevastopolského tažení. neobyčejnou přesností prokopal dlouhý tunel nejprve pod tajnou chodbu, kterou Tataři přinášeli vodu, potom pod městské hradby. Miny často přiváděli ženisté výbuchu elektrickými roznětkami, které vy­ nalezl již roce 1812 jeden nejlepších ruských elektrotechniků Šilling. Říká se, byl tenkrát postaven počest bystrého smělého zákopníka Zilantije. Na jeho návrh byla ženijní správě armády vytvořena zvláštní „galvanická oddělení", která zaváděla elektřinu práce minami. V temnotě podkopu zasvitl oheň okamžik vyletěly hradby kazaňského hradu rachotem povětří. 1. Za sedm měsíců obrany prokopalo ruské vojsko kolem sedmi kilometrů podzemních chodeb, což bylo pětkrát více, než měl nepřítel. října byly všechny práce podkopu ukončeny. začátku černého prachového pruhu, ztrácejícího pod zemí, přiložili hořící svíčku. Sevastopolské tažení jasně dokázalo, ruská vojska předčila armády jiných zemí používání minové zbraně. Ve vojenství používání minových podkopů stalo během doby obvyklým zjevem