Celá obranná linie byla
doslova podminována. Podivuhodné pokusy účinky min elektrickým
zapalováním, které prováděl Krásném Sele Petrohradu letech 1832—1836,
znamenaly veliký pokrok. října byly všechny práce podkopu ukončeny.
V zdokonalení min Rusku měl významnou úlohu generál ruské armády
Alexander Andrejevič Šilděr. Nepřátelé, tomto případě Angličané, pod dojmem mimořád
ných schopností ruských ženistů, napsali tehdy listě „Times": „Není pochyb,
že palma vítězství tomto oboru vojenské činnosti náleží Rusům.
V práci Šillingově úspěšně pokračoval Jakobi.
A něco více než sto let nato, roce 1831, byla vydána vojenská příručka,
pojednávající minách, nazvaná „Instrukce vyučování zákopnických
praporů". začátku černého
prachového pruhu, ztrácejícího pod zemí, přiložili hořící svíčku.
Říká se, byl tenkrát postaven počest bystrého smělého zákopníka
Zilantije. Naši ženisté
417
.
Na jeho návrh byla ženijní správě armády vytvořena zvláštní „galvanická
oddělení", která zaváděla elektřinu práce minami.Pomoc poskytl muž jménem Zilantij, který navrhl vykopat podkop pod
kazaňské hradby.
Angličané Francouzi používali sevastopolském tažení jako dříve pouze
zápalných šňůr, které často selhávaly, takže minynevybuchovaly.
Miny staly součásti vojenské praxe ruské armádě zaujímaly tak vý
značné místo, již roce 1712 byly vojsku zavedeny zvláštní minové setniny.
Zvlášť zřejmě projevily přednosti ruských min době sevastopolského
tažení.
Za sedm měsíců obrany prokopalo ruské vojsko kolem sedmi kilometrů
podzemních chodeb, což bylo pětkrát více, než měl nepřítel. Sevastopolské
tažení jasně dokázalo, ruská vojska předčila armády jiných zemí používání
minové zbraně. Ruská vojska vrhla průlomům vzala město
útokem.
V temnotě podkopu zasvitl oheň okamžik vyletěly hradby kazaňského
hradu rachotem povětří.
Za dvacet let zničení kazaňského opevnění, když Poláci obléhali Pskov,
Rusové nejednou zničili protipodkopovými chodbami podkopy polské.
Rusko předčilo Západ používání elektřiny vojenské technice třicet let.
Do tunelu byly složeny desítky sudů střelného prachu, nichž vchodu do
tunelu byl nasypán úzký pruh prachu. neobyčejnou přesností prokopal dlouhý tunel nejprve pod
tajnou chodbu, kterou Tataři přinášeli vodu, potom pod městské hradby.
Miny často přiváděli ženisté výbuchu elektrickými roznětkami, které vy
nalezl již roce 1812 jeden nejlepších ruských elektrotechniků Šilling.
Ve vojenství používání minových podkopů stalo během doby obvyklým
zjevem.
Dodnes existuje Zilantijově hoře Kazaně Zilantovsko-Uspenský klášter.
Vynikající ženista Alexander Borisovič Melnikov, který řídil kladení min,
znamenitě zorganisoval minovou obranu Sevastopolu.
1