Za sto let Nikonovovi, roce 1834, byla zkonstruována vyzkoušena
ponorka výtlaku tisíc pudů podle návrhu generála ruské armády Alexandra
Andrejeviče Šilděra. Dnes
ponorkové loďstvo všech zemí používá stlačeného vzduchu ponořování nebo
vynořování. Postupem času dostaly
ponorky svou dnešní podobu.
Na projektu ponorky, pohybující účinkem vzduchu, stlačeného zvlášt
ních nádrží, pracoval pětadvacet let vynálezce Ivan Fjodorovič Alexandrov-
skij. Čemovský navrhl nejvýhodnější tvar ponorky, aby odpor vody při
pohybu byl nejmenší, totiž válec komolými kuželi koncích. přiváděla výbuchu elektrickým proudem, jakmile se
ponorka vzdálila místa ohroženého výbuchem. několik let nato byla Rusku podle návrhu inženýra Dževeckého
První ponorku prakticky postavil zdarem vyzkoušel 1834 Šildír
413
. Byla první ponorka, používající stlačeného vzduchu. Ponorka měla věže průchody palubu, zrcadlový periskop, zvláštní
potrubí přívodu čerstvého vzduchu, sahající nad hladinu, železná závaží
umožňující výstup nebo potápění ponorky.projekt Černovského, tehdejší dobu velmi pokročilý, byl vypracován již do
všech podrobností.
Jak vidět, byla tato ponorka již velmi dokonalá. Vynálezce
přišel také princip maskovacího nátěru lodi některé jiné, vesměs důležité
nápady. Námořníci veslovali zvláštními vesly, podobnými husím
nohám. Podle jeho návrhu byla zkonstruována ponorka značným výtlakem, pro
kterou byla již určena zvláštní posádka počtu třiadvaceti mužů, jimž velel
kapitán Andrejev.
Vynálezce již tehdy objevil několik principů, které uplatňují nynějších
ponorkách.
Ponorka měla přiblížit dnu nepřátelské lodi vbodnout trupu
harpunu minou. dokazuje, jak podrobně byl ná
vrh vypracován
