Námořníci veslovali zvláštními vesly, podobnými husím
nohám. přiváděla výbuchu elektrickým proudem, jakmile se
ponorka vzdálila místa ohroženého výbuchem. Ponorka měla věže průchody palubu, zrcadlový periskop, zvláštní
potrubí přívodu čerstvého vzduchu, sahající nad hladinu, železná závaží
umožňující výstup nebo potápění ponorky. Vynálezce
přišel také princip maskovacího nátěru lodi některé jiné, vesměs důležité
nápady. Postupem času dostaly
ponorky svou dnešní podobu.
Na projektu ponorky, pohybující účinkem vzduchu, stlačeného zvlášt
ních nádrží, pracoval pětadvacet let vynálezce Ivan Fjodorovič Alexandrov-
skij.
Vynálezce již tehdy objevil několik principů, které uplatňují nynějších
ponorkách.projekt Černovského, tehdejší dobu velmi pokročilý, byl vypracován již do
všech podrobností. Čemovský navrhl nejvýhodnější tvar ponorky, aby odpor vody při
pohybu byl nejmenší, totiž válec komolými kuželi koncích.
Jak vidět, byla tato ponorka již velmi dokonalá. několik let nato byla Rusku podle návrhu inženýra Dževeckého
První ponorku prakticky postavil zdarem vyzkoušel 1834 Šildír
413
.
Za sto let Nikonovovi, roce 1834, byla zkonstruována vyzkoušena
ponorka výtlaku tisíc pudů podle návrhu generála ruské armády Alexandra
Andrejeviče Šilděra. Dnes
ponorkové loďstvo všech zemí používá stlačeného vzduchu ponořování nebo
vynořování. dokazuje, jak podrobně byl ná
vrh vypracován. Byla první ponorka, používající stlačeného vzduchu. Podle jeho návrhu byla zkonstruována ponorka značným výtlakem, pro
kterou byla již určena zvláštní posádka počtu třiadvaceti mužů, jimž velel
kapitán Andrejev.
Ponorka měla přiblížit dnu nepřátelské lodi vbodnout trupu
harpunu minou
