Ponorka měla věže průchody palubu, zrcadlový periskop, zvláštní
potrubí přívodu čerstvého vzduchu, sahající nad hladinu, železná závaží
umožňující výstup nebo potápění ponorky. přiváděla výbuchu elektrickým proudem, jakmile se
ponorka vzdálila místa ohroženého výbuchem. Dnes
ponorkové loďstvo všech zemí používá stlačeného vzduchu ponořování nebo
vynořování. Byla první ponorka, používající stlačeného vzduchu.
Vynálezce již tehdy objevil několik principů, které uplatňují nynějších
ponorkách. Námořníci veslovali zvláštními vesly, podobnými husím
nohám. Vynálezce
přišel také princip maskovacího nátěru lodi některé jiné, vesměs důležité
nápady. dokazuje, jak podrobně byl ná
vrh vypracován.
Ponorka měla přiblížit dnu nepřátelské lodi vbodnout trupu
harpunu minou. Postupem času dostaly
ponorky svou dnešní podobu.
Za sto let Nikonovovi, roce 1834, byla zkonstruována vyzkoušena
ponorka výtlaku tisíc pudů podle návrhu generála ruské armády Alexandra
Andrejeviče Šilděra. několik let nato byla Rusku podle návrhu inženýra Dževeckého
První ponorku prakticky postavil zdarem vyzkoušel 1834 Šildír
413
.projekt Černovského, tehdejší dobu velmi pokročilý, byl vypracován již do
všech podrobností. Podle jeho návrhu byla zkonstruována ponorka značným výtlakem, pro
kterou byla již určena zvláštní posádka počtu třiadvaceti mužů, jimž velel
kapitán Andrejev. Čemovský navrhl nejvýhodnější tvar ponorky, aby odpor vody při
pohybu byl nejmenší, totiž válec komolými kuželi koncích.
Na projektu ponorky, pohybující účinkem vzduchu, stlačeného zvlášt
ních nádrží, pracoval pětadvacet let vynálezce Ivan Fjodorovič Alexandrov-
skij.
Jak vidět, byla tato ponorka již velmi dokonalá
