V soutěži vypracování projektu obrněnce roce 1892 předčil Titov
všechny diplomované inženýry.
Na příklad jednom německém závodě studovaly staré lodi, koupené
k demontáži. Sestrojil první ponorky, první
obrněné lodi, řídil nejodpovědnější nejsložitější stavby lodí svoje dílo stále
obohacoval novými poznatky. Dodnes nesprávně říká „systém Isherwoodův", ačkoli vlastně
„systém Bubnovův". roce 1908 navrhl profesor Bubnov, aby lodích byly
konstruovány zvláštní přepážky vlnitého plechu, které značně snížily váhu
lodi bez újmy pevnosti.
Na telegrafickou výzvu přijela technická komise.
Po boku Titovově stojí druhý veliký ruský stavitel lodí Alexej Nikolajevič
Krylov. Lišil svou
konstrukcí západních lodí. Není světě jediného člověka, který činit stavbou lodí, aby
407
.
Jakého rozmachu dosáhlo době ruské lodařství, lzé posoudit velkého
zájmu, který vzbuzovalo hranicemi. Vologdina. Tento způsob,
který značně urychluje stavbu lodí, později převzal zahraniční stavitel lodí Isher-
wood.
Použití niklové oceli při stavbě minonosky „Sokol" značně ulehčilo kon
strukci lodi otevřelo cestu užívání zvláštních kvalitních ocelí.
Elektrického sváření při stavbě lodí prvé užilo podle návrhu profesora
V.
Významné novinky stavbě lodí zavedl Bubnov, oblíbený žák zna
menitého Krylova. Křižník byl zkonstruován zcela zvláštním způsobem. Dnes sváření užívá při stavbě lodí všude. Ředitelství závodu bylo nařízeno, aby byly neprodleně hlášeny
všechny konstrukční novinky, něž přijde."
Když však přišla řada starý ruský křižník, bylo ředitelství závodu pře
kvapeno. Objevili také nové
methody -výroby zavedli nový materiál pro stavbu lodí.
Také oceánské obrněné křižníky („Minin" „General-admiral") objevily se
v ruském námořním loďstvu tři roky dříve než Anglii třicet let dříve než
v Americe.
Admiralita stále dotazovala závodu, avšak dostávala stále stejnou od
pověď: „Nic zvláštního.
Z desítek projektů obrněnců, zaslaných soutěže, získaly první dvě ceny
návrhy, označené jmény „Neporažený" „Kreml". Profesor Bubnov, autor „Obecné učebnice stavby
lodí", vypracoval roce 1898 methodu podélné stavby lodí. Deset dní zkoumala ruskou
konstrukci, kopírovala zaznamenávala technické vymoženosti křižníku, urče
ného starého železa. Když roce 1946 američtí lodaři spustili vodu tankové
lodi těmito přepážkami, prohlašovali tento nápad svůj vlastní.
Ruští stavitelé lodí vytvořili nejednu novou konstrukci. Když technická komise
otevřela obálky, aby zjistila, kdo konstruktérem tak skvělých lodí, nemohla se
ubránit překvapení: oba projekty vytvořil Petr Akindinovič Titov.francouzský akademik inženýr Bussy viděl stavbu křižníku „Navarin", kterou
vedl Titov, přiznal: „Po osmačtyřicet roků jsem stavěl lodi francouzské flotily,
znám loděnice celého světa, ale nikde jsem nenaučil tolik, jako zde,"
Vývoj činnosti Petra Titova zajímavý
