Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 406 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V téže době předložil své návrhy samočinné pušky dnes již proslulý zbrojíř F. V Rusku vznikla první zdařilá vědecká práce automatických zbraních. Celkem napsal Fjodorov více než dvacet vědeckých prací 0 automatických zbraních. V roce 1916 samostatně vytvořil první vzor samočinné karabiny, výjimečně lehké snadno ovladatelné. Západě přistoupili pracím tomto oboru teprve ně­ kolik let později. V roce 1906 byla vydána kniha Fjodorova „Základy konstrukce automa­ tických zbraní", první učebnice, která přinesla velký užitek celému pokolení konstruktérů-zbrojířů. 400 ." Na začátku první světové války byly Fjodorovovy práce přerušeny teprve koncem roku 1916 byla jeho popud ruské armádě vytvořena zvláštní rota, vyzbrojená lehkými automatickými zbraněmi.nosti, považuje nutné podrobit pušku podrobnému vojenskému zkoumání. Posloužily vzor skvělé auto­ matické zbrani, kterou vyrobil Tokarev již sovětského zřízení. Ale nepotkalo jen Roščepeje Tokareva. Avšak další práce pušce inženýra Tokareva protáhly počátku první světové války, ale pak byla práce na této pušce pušce Roščepejově přerušena. Takový vztah sovětské vlády práci tvůrců zbraní dal nejlepší výsledky. Avšak její rozšíření bylo znemožněno. Nejlepší zbrojíři Sovětského svazu byli povoláni, aby budovali tento závod 1 první navrhovatelskou konstrukční kancelář, níž rozvinula plánovitá vědecká badatelská práce sovětských zbrojířů. Byly Fjodorovovy automaty, vyrobené sestavené vedení Děgťarevova. V roce 1910 došlo prvním zkouškám této automatické zbraně, která má pohyblivou hlaveň připojeným závěrem. V prvních letech sovětského zřízení, počátkem roku 1918, rozhodla so­ větská vláda vytvořit závod výrobu samočinných zbraní. Věřím, jej dáte!" Mnoho konstruktérů přistoupilo práci této bojové zbrani, která byla v době novinkou jak SSSR, tak hranicemi. Carská vláda vojenské velení zjevně nedocenily tvůrčí síly ruských zbro- jířů, neschopnost nechuť zavést zvládnout výrobu moderních samočinných pěchotních zbraní byly příčinou, skvělé úspěchy ruských zbrojířů nebyly té době využity. Avšak práce konstruktérů nebyly zbytečné. Pod vedením zkušeného zbrojíře Fjodorova začal svou konstruktér- skou práci Děgťarev, který projevil jako nadaný vynálezce. Zkoušky přinesly uspokojivé výsledky. Tokarev. „Velení carské armády nechtělo vzít vědomí, prostý Rus může vynalézt něco užiteč­ ného," vzpomínal později Děgťarev. Můžeme jistotou mluvit prvenství ruských vynálezců konstrukci auto­ matických zbraní. Michail Vasiljevič Frunze roce 1923 obrátil zbrojíře slovy: „Rudá armáda potřebuje dobrý ruční kulomet. Tehdy konaly pokusy přeměnit dvoupudový Maximův těžký kulomet v kulomet ruční