Takový vztah sovětské vlády práci tvůrců zbraní dal nejlepší výsledky.
Ale nepotkalo jen Roščepeje Tokareva.nosti, považuje nutné podrobit pušku podrobnému vojenskému zkoumání."
Na začátku první světové války byly Fjodorovovy práce přerušeny teprve
koncem roku 1916 byla jeho popud ruské armádě vytvořena zvláštní rota,
vyzbrojená lehkými automatickými zbraněmi.
Nejlepší zbrojíři Sovětského svazu byli povoláni, aby budovali tento závod
1 první navrhovatelskou konstrukční kancelář, níž rozvinula plánovitá
vědecká badatelská práce sovětských zbrojířů.
Carská vláda vojenské velení zjevně nedocenily tvůrčí síly ruských zbro-
jířů, neschopnost nechuť zavést zvládnout výrobu moderních samočinných
pěchotních zbraní byly příčinou, skvělé úspěchy ruských zbrojířů nebyly té
době využity.
400
.
V roce 1910 došlo prvním zkouškám této automatické zbraně, která má
pohyblivou hlaveň připojeným závěrem. Tokarev. Posloužily vzor skvělé auto
matické zbrani, kterou vyrobil Tokarev již sovětského zřízení. Západě přistoupili pracím tomto oboru teprve ně
kolik let později.
V téže době předložil své návrhy samočinné pušky dnes již proslulý zbrojíř
F. Avšak její rozšíření bylo znemožněno.
V Rusku vznikla první zdařilá vědecká práce automatických zbraních.
V prvních letech sovětského zřízení, počátkem roku 1918, rozhodla so
větská vláda vytvořit závod výrobu samočinných zbraní. Celkem napsal Fjodorov více než dvacet vědeckých prací
0 automatických zbraních. Avšak další práce pušce inženýra
Tokareva protáhly počátku první světové války, ale pak byla práce na
této pušce pušce Roščepejově přerušena.
Tehdy konaly pokusy přeměnit dvoupudový Maximův těžký kulomet
v kulomet ruční. Byly Fjodorovovy automaty,
vyrobené sestavené vedení Děgťarevova.
V roce 1916 samostatně vytvořil první vzor samočinné karabiny, výjimečně
lehké snadno ovladatelné.
Pod vedením zkušeného zbrojíře Fjodorova začal svou konstruktér-
skou práci Děgťarev, který projevil jako nadaný vynálezce. Věřím, jej dáte!"
Mnoho konstruktérů přistoupilo práci této bojové zbrani, která byla
v době novinkou jak SSSR, tak hranicemi.
Zkoušky přinesly uspokojivé výsledky.
V roce 1906 byla vydána kniha Fjodorova „Základy konstrukce automa
tických zbraní", první učebnice, která přinesla velký užitek celému pokolení
konstruktérů-zbrojířů.
Avšak práce konstruktérů nebyly zbytečné.
Michail Vasiljevič Frunze roce 1923 obrátil zbrojíře slovy: „Rudá
armáda potřebuje dobrý ruční kulomet.
Můžeme jistotou mluvit prvenství ruských vynálezců konstrukci auto
matických zbraní. „Velení carské
armády nechtělo vzít vědomí, prostý Rus může vynalézt něco užiteč
ného," vzpomínal později Děgťarev
