ny
nější válečné době, kdy celá technická kapacita závodu musí být zaměřena jedině
k zvětšení výroby tříčárkových pušek, odmítá závod výrobu samočinné pušky
jako krajně nevhodnou.
Zvláštní komise vydala této pušce tento posudek: „Vzhledem příznivým
výsledkům, dosaženým při zkoušení Fjodorovových pušek, také přihlédnu
tím tomu, tato puška jednoduché ústroji, takže pravidla obsluhy střelci
snadno osvojují, může tato puška dalším zdokonalení stát nadějnou bojovou
zbraní.
Bylo rozhodnuto vyrobit prototypy Fjodorovovy pušky dílnách střelecké
školy Oranienbaumu. Tam seznámil vyni
kajícími zbrojíři Fjodorovem, Děgťarevem Tokarevem. Při zkouškách vykazo
vala puška dobré výsledky. Dlužno připomenout, na
tomto způsobu, němuž otevřela cestu práce prostého vojáka-vynálezce, zaklá
dají mnohé dnešní samopaly. Tam mohl mladý konstruktér uskutečnit svou myšlenku automatické
pušky, která využitím síly zpětného tlaku plynů střelného prachu sama
znovu nabíjela.
Zkoušky nové, ještě více zdokonalené Roščepejovy pušky, konané roce
1907, znovu potvrdily její znamenitou jakost výjimečnou jednoduchost
konstrukce. Komise proto zjišťuje, zkoušený systém zaslouží nejvážnější pozor-
399
. Poslali zbrojíř
ské dílny.
Jenom krátkozrakost vojenských úředníků aparátu carské armády zabránila
dalšímu zlepšování užívání této zbraně první světové válce.
Vojenský inženýr Fjodorov vypracoval roce 1905 návrh samočinné pušky.
Tvůrčí spolupráce těchto mužů, theoretika-zbrojíře mistra-praktika, vedla
po mnoholeté usilovné práci řadě změn zdokonalování vytvoření podivu
hodných vzorů samočinných pušek, které plně osvědčily.
Vynálezce poslali důstojnické střelecké školy."
Samočinnou pušku, zakládající jiném principu, vyrobili době
v tvůrčí spolupráci slavní zbrojíři Vladimír Grigorjevič Fjodorov Vasilij
Alexejevič Děgťarev. Tam
také vytvořil svůj samopal. naléhavé
žádosti vynálezce zavedení automatické pušky bylo odpověděno:,,. Roščepej pracoval mnoho měsíců konstrukci automatické
pušky konečně roce 1902 dokončil svůj první model. provedení této práce poslali inženýru Fjodorovovi
zámečníka tulského závodu Děgťareva, nadaného umělce-zbrojíře.
Návrh nadaného vynálezce vzbudil pozornost odborníků.
Vynálezy Roščepeje, vesničana Osovce černihovské gubernii, byly před
vedeny technické výstavě Petrohradě. zhotovení první samočinné pušky
s nepohyblivou hlavní automatickým závěrem, brzděným třením, byl nadaný
vynálezce odměněn velkou stříbrnou medailí.
Tato automatická puška měla pohyblivou hlaveň, která při výstřelu sklouzla po
zvláštním pouzdru, při čemž pohyb způsobil nové nabití pušky.
Plukovní kovář pluku Zagrjažského Jakov Ustinovič Roščepej vytvořil
nový vzor zásobníku Mosinově pušce, obsahující pět, nýbrž deset nábojů.Zbrojířský mistr Dvojeglazov předložil již roce 1889 konstrukci první
ruské automatické pušky
