Vynálezy Roščepeje, vesničana Osovce černihovské gubernii, byly před
vedeny technické výstavě Petrohradě. naléhavé
žádosti vynálezce zavedení automatické pušky bylo odpověděno:,,.
Bylo rozhodnuto vyrobit prototypy Fjodorovovy pušky dílnách střelecké
školy Oranienbaumu. Tam
také vytvořil svůj samopal.
Plukovní kovář pluku Zagrjažského Jakov Ustinovič Roščepej vytvořil
nový vzor zásobníku Mosinově pušce, obsahující pět, nýbrž deset nábojů. Dlužno připomenout, na
tomto způsobu, němuž otevřela cestu práce prostého vojáka-vynálezce, zaklá
dají mnohé dnešní samopaly. zhotovení první samočinné pušky
s nepohyblivou hlavní automatickým závěrem, brzděným třením, byl nadaný
vynálezce odměněn velkou stříbrnou medailí.Zbrojířský mistr Dvojeglazov předložil již roce 1889 konstrukci první
ruské automatické pušky.
Tato automatická puška měla pohyblivou hlaveň, která při výstřelu sklouzla po
zvláštním pouzdru, při čemž pohyb způsobil nové nabití pušky. Poslali zbrojíř
ské dílny. Při zkouškách vykazo
vala puška dobré výsledky.
Zkoušky nové, ještě více zdokonalené Roščepejovy pušky, konané roce
1907, znovu potvrdily její znamenitou jakost výjimečnou jednoduchost
konstrukce.
Vojenský inženýr Fjodorov vypracoval roce 1905 návrh samočinné pušky."
Samočinnou pušku, zakládající jiném principu, vyrobili době
v tvůrčí spolupráci slavní zbrojíři Vladimír Grigorjevič Fjodorov Vasilij
Alexejevič Děgťarev.
Vynálezce poslali důstojnické střelecké školy.
Zvláštní komise vydala této pušce tento posudek: „Vzhledem příznivým
výsledkům, dosaženým při zkoušení Fjodorovových pušek, také přihlédnu
tím tomu, tato puška jednoduché ústroji, takže pravidla obsluhy střelci
snadno osvojují, může tato puška dalším zdokonalení stát nadějnou bojovou
zbraní.
Tvůrčí spolupráce těchto mužů, theoretika-zbrojíře mistra-praktika, vedla
po mnoholeté usilovné práci řadě změn zdokonalování vytvoření podivu
hodných vzorů samočinných pušek, které plně osvědčily.
Návrh nadaného vynálezce vzbudil pozornost odborníků. Roščepej pracoval mnoho měsíců konstrukci automatické
pušky konečně roce 1902 dokončil svůj první model. provedení této práce poslali inženýru Fjodorovovi
zámečníka tulského závodu Děgťareva, nadaného umělce-zbrojíře. Tam mohl mladý konstruktér uskutečnit svou myšlenku automatické
pušky, která využitím síly zpětného tlaku plynů střelného prachu sama
znovu nabíjela. ny
nější válečné době, kdy celá technická kapacita závodu musí být zaměřena jedině
k zvětšení výroby tříčárkových pušek, odmítá závod výrobu samočinné pušky
jako krajně nevhodnou. Komise proto zjišťuje, zkoušený systém zaslouží nejvážnější pozor-
399
. Tam seznámil vyni
kajícími zbrojíři Fjodorovem, Děgťarevem Tokarevem.
Jenom krátkozrakost vojenských úředníků aparátu carské armády zabránila
dalšímu zlepšování užívání této zbraně první světové válce
