Zkoušky nové, ještě více zdokonalené Roščepejovy pušky, konané roce
1907, znovu potvrdily její znamenitou jakost výjimečnou jednoduchost
konstrukce. Poslali zbrojíř
ské dílny.
Vojenský inženýr Fjodorov vypracoval roce 1905 návrh samočinné pušky.
Vynálezy Roščepeje, vesničana Osovce černihovské gubernii, byly před
vedeny technické výstavě Petrohradě.
Tato automatická puška měla pohyblivou hlaveň, která při výstřelu sklouzla po
zvláštním pouzdru, při čemž pohyb způsobil nové nabití pušky.
Zvláštní komise vydala této pušce tento posudek: „Vzhledem příznivým
výsledkům, dosaženým při zkoušení Fjodorovových pušek, také přihlédnu
tím tomu, tato puška jednoduché ústroji, takže pravidla obsluhy střelci
snadno osvojují, může tato puška dalším zdokonalení stát nadějnou bojovou
zbraní. Roščepej pracoval mnoho měsíců konstrukci automatické
pušky konečně roce 1902 dokončil svůj první model. naléhavé
žádosti vynálezce zavedení automatické pušky bylo odpověděno:,,.Zbrojířský mistr Dvojeglazov předložil již roce 1889 konstrukci první
ruské automatické pušky.
Bylo rozhodnuto vyrobit prototypy Fjodorovovy pušky dílnách střelecké
školy Oranienbaumu. Tam seznámil vyni
kajícími zbrojíři Fjodorovem, Děgťarevem Tokarevem.
Plukovní kovář pluku Zagrjažského Jakov Ustinovič Roščepej vytvořil
nový vzor zásobníku Mosinově pušce, obsahující pět, nýbrž deset nábojů.
Návrh nadaného vynálezce vzbudil pozornost odborníků. zhotovení první samočinné pušky
s nepohyblivou hlavní automatickým závěrem, brzděným třením, byl nadaný
vynálezce odměněn velkou stříbrnou medailí. provedení této práce poslali inženýru Fjodorovovi
zámečníka tulského závodu Děgťareva, nadaného umělce-zbrojíře. Tam
také vytvořil svůj samopal.
Vynálezce poslali důstojnické střelecké školy. Dlužno připomenout, na
tomto způsobu, němuž otevřela cestu práce prostého vojáka-vynálezce, zaklá
dají mnohé dnešní samopaly. Při zkouškách vykazo
vala puška dobré výsledky. Komise proto zjišťuje, zkoušený systém zaslouží nejvážnější pozor-
399
.
Tvůrčí spolupráce těchto mužů, theoretika-zbrojíře mistra-praktika, vedla
po mnoholeté usilovné práci řadě změn zdokonalování vytvoření podivu
hodných vzorů samočinných pušek, které plně osvědčily. Tam mohl mladý konstruktér uskutečnit svou myšlenku automatické
pušky, která využitím síly zpětného tlaku plynů střelného prachu sama
znovu nabíjela. ny
nější válečné době, kdy celá technická kapacita závodu musí být zaměřena jedině
k zvětšení výroby tříčárkových pušek, odmítá závod výrobu samočinné pušky
jako krajně nevhodnou.
Jenom krátkozrakost vojenských úředníků aparátu carské armády zabránila
dalšímu zlepšování užívání této zbraně první světové válce."
Samočinnou pušku, zakládající jiném principu, vyrobili době
v tvůrčí spolupráci slavní zbrojíři Vladimír Grigorjevič Fjodorov Vasilij
Alexejevič Děgťarev
