Jak historie přesvědčivě dokazuje, patří prvenství
ve skutečnosti Majevskému. Zabudskij, který spojoval myšlenkové schopnosti theoretika experimentá-
torským nadáním, velmi úspěšně rozvinul balistickou vědu. Tím uspíšil přezbrojení ruské armády.
Na základě široce organisovaných pokusů praktické střelby střelnici
shrnul Majevskij theoretické výzkumy letu střely hlavní děla vzduchem
a dokázal veliké přednosti děl drážkovanou hlavní rotujících podlouhlých
střel.
Princip konstrukce dělové hlavnžy vynalezené Gadolinem
Ve svých statích, publikovaných (od roku 1860) řadu let „Dělostřelec
kém žurnálu** přeložených cizích jazyků, položil Majevskij trvalé
základy „vnitřní balistiky** „vnější balistiky**, věd, zabývajících letem střely
hlavní děla nebo vzduchem. Jeho práce nejednou
vydobyly ruské balistické škole uznání prvenství dělostřelecké vědě. Nejdůležitější veličina aerodynamice velkých
rychlostí, kterou hranicemi neustále nazývají „Machovo číslo**, správně
nazývat „číslo Majevského**.
Svými pracemi tomto oboru určil mnohá léta celý rozvoj učení odporu,
který klade vzduch letícímu tělesu.
Vydání Majevského knihy „Kurs vnější balistiky** bylo vědeckou událostí
velkého významu. nyní, kdy rychlostní aviatika setkala
s nezbytností vědeckého studia nadzvukových rychlostí letu, opírají vědci-
aerodynamikové práce předního ruského vědce Majevského. modernisaci, prove
dené sovětskými vědci, používalo úspěchem jako divisního děla bojiš
tích Veliké vlastenecké války.
Při řešení jednoho nejdůležitějších úkolů vnější balistiky, zkoumání
odporu, jejž klade vzduch letící střele, věnoval Majevskij zvláštní pozornost
velké úloze, kterou rychlost zvuku.
Myšlenka prvního rychlopalného děla zrodila byla uskutečněna Rusku.
382
.
Konstruktérskou činnost Zabudského lze charakterisovat tímto příkladem:
Ruské 76milimetrové, „třípalcové** polní dělo, navržené Zabudským
v roce 1902, předčilo kvalitou všechny své zahraniční soupeře tak*, první
světové války bylo právem považováno nejlepší dělo.vytlačila děla hladkými hlavněmi, byly době oblastí ještě neprozkoumanou.
Pokračovatelem díla Majevského stal Nikolaj Alexandrovič Zabud-
skij. hranicemi
tvrdí, první důležitější objevy oboru theorie rychlostí rychlejších zvuku
učinil německý fysik Mach. Kniha stala základní učebnicí dělostřelců všech zemí
a svému autoru přinesla zaslouženou slávu „prvního evropského balistika**
