Neméně významné jsou práce znamenitého ruského vědce, zabývajícího se
dělostřelectvím, Nikolaje Vladimiroviče Majevského. Vyznačovaly
se vysokou kvalitou zařízení výtečným mistrovstvím dělníků, velikých znalců
slévání oceli kovářských prací.
První ocelové dělo světě odlil roku I860 ruský metalurg Obuchov, jehož
činnost čtenář zná kapitoly „Ruští hutníci”.bylo dříve. Jedním nejzávažnějších úkolů bylo propočítávání odolnosti
a trvanlivosti dělových hlavní.
Gadolinova práce zpevněných hlavních dnes východiskem pro každého
konstruktéra děl, přistupujícího projektování dělové hlavně.
V Rusku objevily druhé polovině minulého století. Starý materiál, bronz litina, nemohl vydržet obrovský tlak plynů, uvol
ňujících při výstřelu střelného prachu. proto
nesmyslné vyrábět děla tlustými stěnami hlavní, velké části kovu stejně
nevyužije.
Theorie praktické používání děl drážkovanou hlavní, která konečně zcela
381
. dělostřelectví vedlo užívání nového materiálu výrobu
hlavní.
A. Gadolin ukázal, při výstřelu jsou jednotlivé koyové vrstvy hlavně
děla namáhány nestejně: vnitřní vrstvy nejvíce, kdežto vnější nepatrně.
Gadolinova práce „Theorie děl zpevněných obručemi”, vydaná roku 1861,
položila základ nového směru rozvoje dělostřelectví. Přesně vypo
čítal, ocelové prstence nasazené žhavém stavu hlaveň, při chladnutí
sevřou vytvoří vnitřní napětí, způsobující stlačení kovu.
V době rozvoj dělostřelectví postavil konstruktéry děl před nové theore-
tické problémy. Tak značně vzroste odolnost dělové hlavně.
Za dva roky ocenili Obuchovovo dělo Světové výstavě Londýně odbor
níci oboru dělostřelectví. Toto dělo bylo úspěchem vy
zkoušeno čtyřmi tisíci výstřely, což byla nevídaná okolnost. Navrhl, aby vyráběla
děla tenkostěnnými hlavněmi, které byly zpevněny obručemi. Jako první navrhl
též zvláště důmyslný způsob zvýšení odolnosti dělových hlavní proti tlaku plynů
ze střelného prachu. Při výstřelu toto
napětí vzájemně vyrovná napětím, které vyvolává tlak plynů střelného
prachu.
Gadolin předložil své řešení konstrukčního úkolu.
Užívání děl drážkovanou hlavní konečně vytlačilo dělostřelectví bronz
s litinou, jež byly nahrazeny ocelí.
Lité ocelové hlavně drážkami zahájily novou epochu dělostřelectví. Jeho vědecká tvořivost
vyspěla době, kdy dělostřelectvo loučilo hladkými hlavněmi děl, které
střílely kulatými dělovými náboji, přešlo užívání děl drážkovanou hlavní,
střílejících podlouhlými střelami, rotujícími při letu.
Továrny výrobu ocelových děl, zřízené Petrohradě potom Permi
podle Obuchovových vynálezů, byly nejlepší zbrojovky Evropě. Zásluhu vyřešení tohoto základního úkolu dělo
střelectví ruský vědec akademik Axel Vilgelmovič Gadolin.
Odborná komise vysoce ocenila Gadolinovy práce, které uznala „za jeden
z nejdůležitějších vědeckých objevů theorii zpevňování děl, učiněných za
poslední období oboru dělostřelectví”. Bylo vyznamenáno zlatou medailí
