Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 386 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Lité ocelové hlavně drážkami zahájily novou epochu dělostřelectví. Gadolinova práce „Theorie děl zpevněných obručemi”, vydaná roku 1861, položila základ nového směru rozvoje dělostřelectví. Továrny výrobu ocelových děl, zřízené Petrohradě potom Permi podle Obuchovových vynálezů, byly nejlepší zbrojovky Evropě. Zásluhu vyřešení tohoto základního úkolu dělo­ střelectví ruský vědec akademik Axel Vilgelmovič Gadolin. Za dva roky ocenili Obuchovovo dělo Světové výstavě Londýně odbor­ níci oboru dělostřelectví. Bylo vyznamenáno zlatou medailí. Jako první navrhl též zvláště důmyslný způsob zvýšení odolnosti dělových hlavní proti tlaku plynů ze střelného prachu. Gadolinova práce zpevněných hlavních dnes východiskem pro každého konstruktéra děl, přistupujícího projektování dělové hlavně. A.bylo dříve. Gadolin předložil své řešení konstrukčního úkolu. Toto dělo bylo úspěchem vy­ zkoušeno čtyřmi tisíci výstřely, což byla nevídaná okolnost. Odborná komise vysoce ocenila Gadolinovy práce, které uznala „za jeden z nejdůležitějších vědeckých objevů theorii zpevňování děl, učiněných za poslední období oboru dělostřelectví”. Starý materiál, bronz litina, nemohl vydržet obrovský tlak plynů, uvol­ ňujících při výstřelu střelného prachu. dělostřelectví vedlo užívání nového materiálu výrobu hlavní. Užívání děl drážkovanou hlavní konečně vytlačilo dělostřelectví bronz s litinou, jež byly nahrazeny ocelí. V Rusku objevily druhé polovině minulého století. Přesně vypo­ čítal, ocelové prstence nasazené žhavém stavu hlaveň, při chladnutí sevřou vytvoří vnitřní napětí, způsobující stlačení kovu. Tak značně vzroste odolnost dělové hlavně. Jedním nejzávažnějších úkolů bylo propočítávání odolnosti a trvanlivosti dělových hlavní. První ocelové dělo světě odlil roku I860 ruský metalurg Obuchov, jehož činnost čtenář zná kapitoly „Ruští hutníci”. proto nesmyslné vyrábět děla tlustými stěnami hlavní, velké části kovu stejně nevyužije. V době rozvoj dělostřelectví postavil konstruktéry děl před nové theore- tické problémy. Gadolin ukázal, při výstřelu jsou jednotlivé koyové vrstvy hlavně děla namáhány nestejně: vnitřní vrstvy nejvíce, kdežto vnější nepatrně. Při výstřelu toto napětí vzájemně vyrovná napětím, které vyvolává tlak plynů střelného prachu. Theorie praktické používání děl drážkovanou hlavní, která konečně zcela 381 . Vyznačovaly se vysokou kvalitou zařízení výtečným mistrovstvím dělníků, velikých znalců slévání oceli kovářských prací. Jeho vědecká tvořivost vyspěla době, kdy dělostřelectvo loučilo hladkými hlavněmi děl, které střílely kulatými dělovými náboji, přešlo užívání děl drážkovanou hlavní, střílejících podlouhlými střelami, rotujícími při letu. Navrhl, aby vyráběla děla tenkostěnnými hlavněmi, které byly zpevněny obručemi. Neméně významné jsou práce znamenitého ruského vědce, zabývajícího se dělostřelectvím, Nikolaje Vladimiroviče Majevského