Lité ocelové hlavně drážkami zahájily novou epochu dělostřelectví.
Gadolinova práce „Theorie děl zpevněných obručemi”, vydaná roku 1861,
položila základ nového směru rozvoje dělostřelectví.
Továrny výrobu ocelových děl, zřízené Petrohradě potom Permi
podle Obuchovových vynálezů, byly nejlepší zbrojovky Evropě. Zásluhu vyřešení tohoto základního úkolu dělo
střelectví ruský vědec akademik Axel Vilgelmovič Gadolin.
Za dva roky ocenili Obuchovovo dělo Světové výstavě Londýně odbor
níci oboru dělostřelectví. Bylo vyznamenáno zlatou medailí. Jako první navrhl
též zvláště důmyslný způsob zvýšení odolnosti dělových hlavní proti tlaku plynů
ze střelného prachu.
Gadolinova práce zpevněných hlavních dnes východiskem pro každého
konstruktéra děl, přistupujícího projektování dělové hlavně.
A.bylo dříve.
Gadolin předložil své řešení konstrukčního úkolu. Toto dělo bylo úspěchem vy
zkoušeno čtyřmi tisíci výstřely, což byla nevídaná okolnost.
Odborná komise vysoce ocenila Gadolinovy práce, které uznala „za jeden
z nejdůležitějších vědeckých objevů theorii zpevňování děl, učiněných za
poslední období oboru dělostřelectví”. Starý materiál, bronz litina, nemohl vydržet obrovský tlak plynů, uvol
ňujících při výstřelu střelného prachu. dělostřelectví vedlo užívání nového materiálu výrobu
hlavní.
Užívání děl drážkovanou hlavní konečně vytlačilo dělostřelectví bronz
s litinou, jež byly nahrazeny ocelí.
V Rusku objevily druhé polovině minulého století. Přesně vypo
čítal, ocelové prstence nasazené žhavém stavu hlaveň, při chladnutí
sevřou vytvoří vnitřní napětí, způsobující stlačení kovu. Tak značně vzroste odolnost dělové hlavně. Jedním nejzávažnějších úkolů bylo propočítávání odolnosti
a trvanlivosti dělových hlavní.
První ocelové dělo světě odlil roku I860 ruský metalurg Obuchov, jehož
činnost čtenář zná kapitoly „Ruští hutníci”. proto
nesmyslné vyrábět děla tlustými stěnami hlavní, velké části kovu stejně
nevyužije.
V době rozvoj dělostřelectví postavil konstruktéry děl před nové theore-
tické problémy. Gadolin ukázal, při výstřelu jsou jednotlivé koyové vrstvy hlavně
děla namáhány nestejně: vnitřní vrstvy nejvíce, kdežto vnější nepatrně. Při výstřelu toto
napětí vzájemně vyrovná napětím, které vyvolává tlak plynů střelného
prachu.
Theorie praktické používání děl drážkovanou hlavní, která konečně zcela
381
. Vyznačovaly
se vysokou kvalitou zařízení výtečným mistrovstvím dělníků, velikých znalců
slévání oceli kovářských prací. Jeho vědecká tvořivost
vyspěla době, kdy dělostřelectvo loučilo hladkými hlavněmi děl, které
střílely kulatými dělovými náboji, přešlo užívání děl drážkovanou hlavní,
střílejících podlouhlými střelami, rotujícími při letu. Navrhl, aby vyráběla
děla tenkostěnnými hlavněmi, které byly zpevněny obručemi.
Neméně významné jsou práce znamenitého ruského vědce, zabývajícího se
dělostřelectvím, Nikolaje Vladimiroviče Majevského
