Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 386 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
A. Neméně významné jsou práce znamenitého ruského vědce, zabývajícího se dělostřelectvím, Nikolaje Vladimiroviče Majevského. Toto dělo bylo úspěchem vy­ zkoušeno čtyřmi tisíci výstřely, což byla nevídaná okolnost. Theorie praktické používání děl drážkovanou hlavní, která konečně zcela 381 . Bylo vyznamenáno zlatou medailí. Gadolinova práce zpevněných hlavních dnes východiskem pro každého konstruktéra děl, přistupujícího projektování dělové hlavně. Vyznačovaly se vysokou kvalitou zařízení výtečným mistrovstvím dělníků, velikých znalců slévání oceli kovářských prací. V Rusku objevily druhé polovině minulého století. Jako první navrhl též zvláště důmyslný způsob zvýšení odolnosti dělových hlavní proti tlaku plynů ze střelného prachu. Starý materiál, bronz litina, nemohl vydržet obrovský tlak plynů, uvol­ ňujících při výstřelu střelného prachu. Jeho vědecká tvořivost vyspěla době, kdy dělostřelectvo loučilo hladkými hlavněmi děl, které střílely kulatými dělovými náboji, přešlo užívání děl drážkovanou hlavní, střílejících podlouhlými střelami, rotujícími při letu. Gadolinova práce „Theorie děl zpevněných obručemi”, vydaná roku 1861, položila základ nového směru rozvoje dělostřelectví. Za dva roky ocenili Obuchovovo dělo Světové výstavě Londýně odbor­ níci oboru dělostřelectví. Odborná komise vysoce ocenila Gadolinovy práce, které uznala „za jeden z nejdůležitějších vědeckých objevů theorii zpevňování děl, učiněných za poslední období oboru dělostřelectví”. Gadolin předložil své řešení konstrukčního úkolu. Navrhl, aby vyráběla děla tenkostěnnými hlavněmi, které byly zpevněny obručemi. Přesně vypo­ čítal, ocelové prstence nasazené žhavém stavu hlaveň, při chladnutí sevřou vytvoří vnitřní napětí, způsobující stlačení kovu. dělostřelectví vedlo užívání nového materiálu výrobu hlavní. proto nesmyslné vyrábět děla tlustými stěnami hlavní, velké části kovu stejně nevyužije. Při výstřelu toto napětí vzájemně vyrovná napětím, které vyvolává tlak plynů střelného prachu. První ocelové dělo světě odlil roku I860 ruský metalurg Obuchov, jehož činnost čtenář zná kapitoly „Ruští hutníci”. Lité ocelové hlavně drážkami zahájily novou epochu dělostřelectví. Užívání děl drážkovanou hlavní konečně vytlačilo dělostřelectví bronz s litinou, jež byly nahrazeny ocelí. V době rozvoj dělostřelectví postavil konstruktéry děl před nové theore- tické problémy. Jedním nejzávažnějších úkolů bylo propočítávání odolnosti a trvanlivosti dělových hlavní. Tak značně vzroste odolnost dělové hlavně. Továrny výrobu ocelových děl, zřízené Petrohradě potom Permi podle Obuchovových vynálezů, byly nejlepší zbrojovky Evropě. Gadolin ukázal, při výstřelu jsou jednotlivé koyové vrstvy hlavně děla namáhány nestejně: vnitřní vrstvy nejvíce, kdežto vnější nepatrně.bylo dříve. Zásluhu vyřešení tohoto základního úkolu dělo­ střelectví ruský vědec akademik Axel Vilgelmovič Gadolin