Vynálezce však nečekala sláva.
Na Západě pokládají automobil německý vynález.
Další etapou vynálezu automobilu nahrazení svalové síly motorem, po
čátku parním, potom motorem spalovacím.
Roku 1752 pozvali vynálezce senátu přikázali začít práci kol
jasce. Skoro sto let před Draisem, který byl považován
za prvního stavitele samohybného povozu, vynašel sestrojil „samochodnou
koljasku" sedlák nižněnovgorodské gubernie Leontij Šamšurenkov. Tomuto umění Leontij
tíikde neučil, ale může udělat svým důvtipem, čehož také zkoušku svém
domě dělával, schovávaje před jinými.
Historické doklady nezvratně svědčí tom, první předek automobilu
vznikl Rusku XVIII.U
Sotva komu dnes automobil zdá být divém divoucím.
Roku 1741 podal Šamšurenkov nižněnovgorodské kanceláři zprávu „vy
robení samochodné koljasky". století.
Nemnoho nám známo jeho životě tvoření, ale zprávy, které do
chovaly, kreslí nám člověka velkým nadáním obětavě oddaného své myšlence. Prvým krokem kry
tého pérovaného kočáru automobilu byl pokus postavit tak zvanou „samo-
chodnou koljasku“, která pohybovala svalovou energií člověka. Jakmile skončil stavbu koljasky, přestali mu
335
. Křiklavá americká
reklama hlučně podporuje svou americkou versi původu automobilu.
Po silnidch SSSR jezdí miliony těchto strojů. Dějiny
však hovoří tom, dlouhé řadě vynálezů, jejichž podkladě byl sestrojen
moderní automobil, náleží velký díl technikům ruským.
Vynálezci byl souzen těžký osud. Šamšurenkov potřeboval celkem šest měsíců, aby svůj vynález uvedl
v život."
Lze představit, jakou trnitou pouť asi vykonalo jeho oznámení nesčet
ných byrokratických kancelářích, jestliže teprve devět let tom, předložil
oznámení, obrátila moskevská senátní úřadovna Petrohradu dotazem,
„zda bude dovoleno dotčenou kuriosní koljasku řečenému sedlákovi Šamšuren-
kovovi udělat zkoušku". Automobil možno potkat
v každém koutku naši země, horách Pamiru, sibiřské tajze, stepích Ka
zachstánu, dalekém Kamčatském poloostrově Dnešní krajinný ráz sovět
ské země těžko představit bez traktoru automobilu.
V listopadu téhož roku „Kancelář pro věci stavební" hlásila senátu: „Kol-
jaska funguje obsluhou dvou lidí, skryta před lidmi, zhotovení oné koljasky
bylo spotřebováno různého materiálu státním řemeslníkům mzdě erárních
peněz zaplaceno výši rublů kopejek". této listině psalo:
„Takovou koljasku opravdu může Leontij udělat, bude jezdit bez koně,
jen řízena skrze instrumenty dvěma lidmi, stojícími téže koljasce, kromě
sedících volných lidí, ale jezdit bude každou vzdálenost nejen rovině,
nýbrž vrchu, bude-li kde nepříliš srázné místo. Přes deset let proseděl vězení jako svě
dek věci jakéhosi obchodníka, defraudanta státních peněz, jehož snažil
odhalit
