Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 339 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Křiklavá americká reklama hlučně podporuje svou americkou versi původu automobilu. Roku 1741 podal Šamšurenkov nižněnovgorodské kanceláři zprávu „vy­ robení samochodné koljasky". Prvým krokem kry­ tého pérovaného kočáru automobilu byl pokus postavit tak zvanou „samo- chodnou koljasku“, která pohybovala svalovou energií člověka. této listině psalo: „Takovou koljasku opravdu může Leontij udělat, bude jezdit bez koně, jen řízena skrze instrumenty dvěma lidmi, stojícími téže koljasce, kromě sedících volných lidí, ale jezdit bude každou vzdálenost nejen rovině, nýbrž vrchu, bude-li kde nepříliš srázné místo. Další etapou vynálezu automobilu nahrazení svalové síly motorem, po­ čátku parním, potom motorem spalovacím.U Sotva komu dnes automobil zdá být divém divoucím. Šamšurenkov potřeboval celkem šest měsíců, aby svůj vynález uvedl v život. Nemnoho nám známo jeho životě tvoření, ale zprávy, které do­ chovaly, kreslí nám člověka velkým nadáním obětavě oddaného své myšlence. Automobil možno potkat v každém koutku naši země, horách Pamiru, sibiřské tajze, stepích Ka­ zachstánu, dalekém Kamčatském poloostrově Dnešní krajinný ráz sovět­ ské země těžko představit bez traktoru automobilu. Roku 1752 pozvali vynálezce senátu přikázali začít práci kol­ jasce. Vynálezce však nečekala sláva. Jakmile skončil stavbu koljasky, přestali mu 335 . Tomuto umění Leontij tíikde neučil, ale může udělat svým důvtipem, čehož také zkoušku svém domě dělával, schovávaje před jinými. Vynálezci byl souzen těžký osud." Lze představit, jakou trnitou pouť asi vykonalo jeho oznámení nesčet­ ných byrokratických kancelářích, jestliže teprve devět let tom, předložil oznámení, obrátila moskevská senátní úřadovna Petrohradu dotazem, „zda bude dovoleno dotčenou kuriosní koljasku řečenému sedlákovi Šamšuren- kovovi udělat zkoušku". Po silnidch SSSR jezdí miliony těchto strojů. V listopadu téhož roku „Kancelář pro věci stavební" hlásila senátu: „Kol- jaska funguje obsluhou dvou lidí, skryta před lidmi, zhotovení oné koljasky bylo spotřebováno různého materiálu státním řemeslníkům mzdě erárních peněz zaplaceno výši rublů kopejek". století. Skoro sto let před Draisem, který byl považován za prvního stavitele samohybného povozu, vynašel sestrojil „samochodnou koljasku" sedlák nižněnovgorodské gubernie Leontij Šamšurenkov. Dějiny však hovoří tom, dlouhé řadě vynálezů, jejichž podkladě byl sestrojen moderní automobil, náleží velký díl technikům ruským. Historické doklady nezvratně svědčí tom, první předek automobilu vznikl Rusku XVIII. Přes deset let proseděl vězení jako svě­ dek věci jakéhosi obchodníka, defraudanta státních peněz, jehož snažil odhalit. Na Západě pokládají automobil německý vynález