Historické doklady nezvratně svědčí tom, první předek automobilu
vznikl Rusku XVIII. Křiklavá americká
reklama hlučně podporuje svou americkou versi původu automobilu. Prvým krokem kry
tého pérovaného kočáru automobilu byl pokus postavit tak zvanou „samo-
chodnou koljasku“, která pohybovala svalovou energií člověka.U
Sotva komu dnes automobil zdá být divém divoucím.
Roku 1741 podal Šamšurenkov nižněnovgorodské kanceláři zprávu „vy
robení samochodné koljasky".
Nemnoho nám známo jeho životě tvoření, ale zprávy, které do
chovaly, kreslí nám člověka velkým nadáním obětavě oddaného své myšlence. Dějiny
však hovoří tom, dlouhé řadě vynálezů, jejichž podkladě byl sestrojen
moderní automobil, náleží velký díl technikům ruským. Tomuto umění Leontij
tíikde neučil, ale může udělat svým důvtipem, čehož také zkoušku svém
domě dělával, schovávaje před jinými.
Roku 1752 pozvali vynálezce senátu přikázali začít práci kol
jasce. Jakmile skončil stavbu koljasky, přestali mu
335
."
Lze představit, jakou trnitou pouť asi vykonalo jeho oznámení nesčet
ných byrokratických kancelářích, jestliže teprve devět let tom, předložil
oznámení, obrátila moskevská senátní úřadovna Petrohradu dotazem,
„zda bude dovoleno dotčenou kuriosní koljasku řečenému sedlákovi Šamšuren-
kovovi udělat zkoušku".
Na Západě pokládají automobil německý vynález.
V listopadu téhož roku „Kancelář pro věci stavební" hlásila senátu: „Kol-
jaska funguje obsluhou dvou lidí, skryta před lidmi, zhotovení oné koljasky
bylo spotřebováno různého materiálu státním řemeslníkům mzdě erárních
peněz zaplaceno výši rublů kopejek".
Vynálezci byl souzen těžký osud. století.
Další etapou vynálezu automobilu nahrazení svalové síly motorem, po
čátku parním, potom motorem spalovacím. Automobil možno potkat
v každém koutku naši země, horách Pamiru, sibiřské tajze, stepích Ka
zachstánu, dalekém Kamčatském poloostrově Dnešní krajinný ráz sovět
ské země těžko představit bez traktoru automobilu.
Vynálezce však nečekala sláva.
Po silnidch SSSR jezdí miliony těchto strojů. Šamšurenkov potřeboval celkem šest měsíců, aby svůj vynález uvedl
v život. Přes deset let proseděl vězení jako svě
dek věci jakéhosi obchodníka, defraudanta státních peněz, jehož snažil
odhalit. Skoro sto let před Draisem, který byl považován
za prvního stavitele samohybného povozu, vynašel sestrojil „samochodnou
koljasku" sedlák nižněnovgorodské gubernie Leontij Šamšurenkov. této listině psalo:
„Takovou koljasku opravdu může Leontij udělat, bude jezdit bez koně,
jen řízena skrze instrumenty dvěma lidmi, stojícími téže koljasce, kromě
sedících volných lidí, ale jezdit bude každou vzdálenost nejen rovině,
nýbrž vrchu, bude-li kde nepříliš srázné místo
