Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 314 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato dráha předčila svým zařízením vše, bylo době uskutečněno za hranicemi. Byla zbudována sedmnáct let dříve než Americe tři­ náct let dříve než Francii. ačkoli Rusové vytvořili vše, bylo nezbytné pro rozvoj železniční dopravy, vláda byla netečná 310 . V době, kdy Polzunovův stroj začal pracovat, sotva koho napadlo, že takový motor může být umístěn podvozku utáhne sebou kolejích řadu naložených vagonů. Minuly desítky let doby, kdy byla vynalezena kolejnicová dráha parní stroj, doby, kdy jela první lokomotiva kolejích. Frolov uskutečnil vnitrozávodní dopravu pomocí vodních kol, vrátků lan. Na Altaji, kde kdysi pracoval Kozma Dmitrijevič Frolov, zrodil také nový stroj, kterému bylo později souzeno, aby „spřátelil" kolejnicovou tratí a stal zároveň základem železniční dopravy podobě, jaké dnes všichni známe." Kolejová dráha kolyvanskovoskresenských závodech, závodě Alexandrov- ském „koňka" Petra Frolova byly prvním krokem vybudování železniční dopravy. Mluvíme parním stroji, jejž postavil veliký ruský tepelný technik Ivan Ivanovič Polzunov jeho činnosti jsme vyprávěli kapitole „Ruské motory"). Druhým krokem rozvoji železniční dopravy byl vynález stroje nahrazu­ jícího koně nebo člověka, kteří táhli vagónky železné dráze. V díle Kozmy Dmitrijeviče Frolova pokračoval rozvíjel také jeho syn Petr Kozmič Frolov. Podle vzoru Petra Frolova byla Altaji letech 1806—1809 vystavěna první ruská železnice s koňským potahem. Profesor petrohradské university Ščeglov psal počátkem XIX. Ten dále zdokonalil kolejovou dopravu. století v časopise „Severní mravenec" koňské železnici Frolovově toto: „V Rusku byla vystavěna kolyvanském okrese úspěchem funguje od roku 1810 železnice délce versty 366 sáhů, mezi zmeinogorským dolem a nejbližším závodem; jeden kůň zde táhne tři vozy, každý nákladem pět set pudů, vykonává tedy práci pětadvaceti koní, jichž používá obyčejných cestách.„Čugunka" Alexandrovského závodu, jak době Rusku říkali kolejo­ vým drahám, fungovala úspěšně. mnoha letech psal známý dopravní technik Selivestr Gurjev článku přenosných železnicích": Alexandrov- ském závodě Petrozavodsku užívá drah pro přepravu děl různých oddě­ lení závodu již roku 1788. Carská vláda, vyjadřující vůli reakčních obhájců nevolnictví, nespěchala se stavbou železných drah zaváděním železniční dopravy Rusku. První smělý pokus použít pro vlek vagónků mechanické síly učinil, jak už víme, sám vynálezce kolejové dráhy." Proto lze předpokládat, podobné „čugunky" existovaly těch letech i jiných ruských slévárnách. Dlouhá léta byly vedeny spory mezi stoupenci odpůrci železnice. Přední ruské osobnosti vysoce oceňovaly význam této novoty. právě parní stroj kolech přeměnil mecha­ nického koně lokomotivu