Profesor petrohradské university Ščeglov psal počátkem XIX. ačkoli Rusové
vytvořili vše, bylo nezbytné pro rozvoj železniční dopravy, vláda byla netečná
310
. století
v časopise „Severní mravenec" koňské železnici Frolovově toto:
„V Rusku byla vystavěna kolyvanském okrese úspěchem funguje od
roku 1810 železnice délce versty 366 sáhů, mezi zmeinogorským dolem
a nejbližším závodem; jeden kůň zde táhne tři vozy, každý nákladem pět set
pudů, vykonává tedy práci pětadvaceti koní, jichž používá obyčejných
cestách."
Proto lze předpokládat, podobné „čugunky" existovaly těch letech
i jiných ruských slévárnách. mnoha letech psal známý dopravní
technik Selivestr Gurjev článku přenosných železnicích": Alexandrov-
ském závodě Petrozavodsku užívá drah pro přepravu děl různých oddě
lení závodu již roku 1788.
Carská vláda, vyjadřující vůli reakčních obhájců nevolnictví, nespěchala se
stavbou železných drah zaváděním železniční dopravy Rusku. Frolov uskutečnil vnitrozávodní
dopravu pomocí vodních kol, vrátků lan. Ten dále zdokonalil kolejovou dopravu.
Tato dráha předčila svým zařízením vše, bylo době uskutečněno za
hranicemi. Přední ruské osobnosti vysoce oceňovaly význam této novoty. Dlouhá
léta byly vedeny spory mezi stoupenci odpůrci železnice.
V díle Kozmy Dmitrijeviče Frolova pokračoval rozvíjel také jeho syn
Petr Kozmič Frolov.
Druhým krokem rozvoji železniční dopravy byl vynález stroje nahrazu
jícího koně nebo člověka, kteří táhli vagónky železné dráze.„Čugunka" Alexandrovského závodu, jak době Rusku říkali kolejo
vým drahám, fungovala úspěšně."
Kolejová dráha kolyvanskovoskresenských závodech, závodě Alexandrov-
ském „koňka" Petra Frolova byly prvním krokem vybudování železniční
dopravy.
Minuly desítky let doby, kdy byla vynalezena kolejnicová dráha parní
stroj, doby, kdy jela první lokomotiva kolejích.
V době, kdy Polzunovův stroj začal pracovat, sotva koho napadlo, že
takový motor může být umístěn podvozku utáhne sebou kolejích
řadu naložených vagonů.
Na Altaji, kde kdysi pracoval Kozma Dmitrijevič Frolov, zrodil také
nový stroj, kterému bylo později souzeno, aby „spřátelil" kolejnicovou tratí
a stal zároveň základem železniční dopravy podobě, jaké dnes
všichni známe.
Mluvíme parním stroji, jejž postavil veliký ruský tepelný technik Ivan
Ivanovič Polzunov jeho činnosti jsme vyprávěli kapitole „Ruské motory"). Podle vzoru Petra
Frolova byla Altaji letech 1806—1809 vystavěna první ruská železnice
s koňským potahem. právě parní stroj kolech přeměnil mecha
nického koně lokomotivu.
První smělý pokus použít pro vlek vagónků mechanické síly učinil, jak už
víme, sám vynálezce kolejové dráhy. Byla zbudována sedmnáct let dříve než Americe tři
náct let dříve než Francii
